Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Po padesátce by měl každý muž chodit k urologovi, doporučil lékař

aktualizováno 
Karcinom prostaty postihuje převážně muže nad padesát let, ale nevyhýbá se ani třicetiletým. „Muži nad padesát let by měli každý rok navštívit urologa. Pokud se u nich v rodině vyskytla rakovina prostaty, tak by měli docházet na kontroly už od čtyřiceti let,“ doporučil lékař Zdeněk Otava.

Rakovina prostaty, která je na obrázku uprostřed, postihuje především muže po padesátce. | foto: Profimedia.cz

Čtenářům také prozradil, co je při takovém vyšetření čeká. Mnoho mužů se ho totiž obává, i proto se na to několik z nich v on-line rozhovoru dotazovalo.

„Lékař udělá pohovor týkající se předchozích chorob a případných aktuálních potíží. Prohmatá břicho, vyšetří prostatu přes konečník, zkontroluje zevní genitál, zda na něm nejsou známky nádoru či jiného onemocnění, prohmatá varlata k vyloučení nádorů a jiných chorob. Obvykle se provádí sonografické vyšetření břicha. Dále se dle nálezů provádí vyšetření krve, případně moči. V indikovaných případech pacienti na WC močí do jakéhosi průtokoměru, tzv. uroflowmetru, který slouží k objektivizaci proudu moči. Po vymočení se ultrazvukem kontroluje, zda je měchýř prázdný. Dle výsledků základních vyšetření se pak v nutných případech indikují případná další vyšetření (CT, endoskopie, biopsie, stěry apod.),“ vysvětlil urolog Otava.

Odpovědi urologa Zdeňka Otavy najdete zde

V České republice ročně onemocní zhruba 6 100 mužů a přibližně 1 450 jich na tuto chorobu umírá.

„Rakovina prostaty je onemocnění s celosvětově narůstajícím počtem zachycených případů. V rozvinutých zemích je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů a po karcinomu plic druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. Tento světový trend kopíruje i situace v Česku. V posledních desetiletích se výskyt rakoviny prostaty u nás téměř ztrojnásobil. Úmrtnost na karcinom prostaty je ale přitom více než třikrát nižší než v minulosti,“ říká urolog Zdeněk Otava z pražské Polikliniky Budějovická.

O lékaři

MUDr. Zdeněk Otava

MUDr. Zdeněk Otava vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovní zkušenosti získal na urologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze, poté na Urologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Nyní má urologickou praxi na Poliklinice Budějovická v Praze 4. Věnuje se praktické výuce mediků a přednáškové činnosti na lékařské fakultě.

Podle lékaře Otavy je nižší úmrtnost dána jednak zavedením vyšetřování hladiny prostatického specifického antigenu v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře, urologa nebo dalších specialistů, a jednak pokroky v léčbě, ať už se jedná o radikální nebo podpůrnou (paliativní) léčbu.

V České Republice činí počet nově zachycených karcinomů prostaty okolo 120 případů na 100 tisíc mužů ročně a úmrtnost 28,5 případu na 100 tisíc mužů ročně. V absolutních číslech to znamená, že ročně je v ČR odhaleno okolo 6 100 mužů s nádorem prostaty a přibližně 1 450 mužů na něj zemře. Za posledních třicet let se celkové pětileté přežití u karcinomu prostaty zvýšilo z 68 % na současných téměř 100 %, tzn. že naprostá většina pacientů po pěti letech od diagnózy onemocnění stále žije.

Dědičnost hraje důležitou roli

Hlavním rizikovým faktorem karcinomu prostaty je podle lékařů dědičnost. Je prokázáno, že u mužů, v jejichž rodině byl u přímého příbuzného mužského pohlaví diagnostikován nádor prostaty, je riziko rakoviny prostaty několikanásobně vyšší. Z dalších rizikových faktorů se výzkumy zaměřovaly na obezitu, nadměrný příjem masa a uzenin, kouření a některé virové infekce.

„Zdá se, že nepříznivý vliv může mít i nadměrný příjem vitaminu E, samotného nebo v kombinaci se selenem. Naopak určité ochranné účinky má lykopen, který ve větší míře obsahují například tepelně upravená nebo čerstvá rajčata. Slibné se v tomto ohledu zdály některé léky ze skupiny inhibitorů enzymu 5-alfa reduktázy, které se užívají k léčbě benigní hyperplazie prostaty. U pacientů, kteří tyto léky užívají, je karcinom prostaty diagnostikován méně často. Ze studií se ale bohužel zjistilo, že pokud se karcinom objeví, bývá agresivnější,“ uvádí doktor Otava.

Vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) přes pokroky, které přineslo, samo o sobě není dostatečné pro jednoznačné stanovení diagnózy rakoviny prostaty a není proto ideálním vyšetřením pro plošný „screening“ u populace.

„Nemusí být totiž zvýšené pouze u rakoviny, ale i u jiných onemocnění prostaty. Další problém je, že mohou být diagnostikovány i nádory, které jsou málo agresivní a pacientovi by zřejmě během života nepřinesly potíže. Proto by měl případný pozitivní výsledek nebo zvýšenou hladinu hodnotit ještě odborník. V indikovaných případech pak provádí biopsii prostaty, která případně může rakovinu potvrdit a určit typ nádoru. To umožní do značné míry předpovědět biologické chování (agresivitu) nádoru,“ vysvětluje urolog.

Varovné signály:

- Potřeba nočního močení

- Časté nucení na močení a potřeba močení

- Slabý proud moči

- Obtížný začátek močení

- Zdlouhavé močení

- Přerušované močení

- Nechtěný únik moči

- Odkapávání na konci močení

- Nedokonalé vyprázdnění močového měchýře

- Krev v moči

- Krev v ejakulátu

Prevence může zachránit život

V počátečních stadiích se nádory prostaty léčí chirurgicky nebo ozařováním. „Chirurgická léčba jediná dává šanci na trvalé vyléčení. Účinnost lineárních urychlovačů a nyní módní protonové léčby se zdá srovnatelná. Zdá se, že protonová léčba má o něco méně nežádoucích účinků, ale vzhledem k tomu, že pacientovi zřejmě nepřináší větší účinnost léčby, nebývá hrazena zdravotními pojišťovnami. V pokročilých stadiích je průběh onemocnění možné zpomalit až dočasně zastavit hormonální léčbou nebo chemoterapií,“ dodává urolog Zdeněk Otava.

I přes stále se zlepšující situaci v diagnostice a léčbě nádorů prostaty přichází stále velký počet mužů k lékaři v době, kdy onemocnění není možné zcela vyléčit, ale pouze zpomalit jeho průběh. Pacienti totiž nemusejí na počátku onemocnění pociťovat vůbec žádné obtíže. Přitom pokud by včas absolvovali preventivní vyšetření, onemocnění by u většiny z nich bylo diagnostikováno ještě v době, kdy by bylo vyléčitelné.

Na důležitost prevence se snaží každý rok upozornit i celosvětová akce Movember. Hlavním cílem akce je získat co nejvíce mužů, kteří si nechají narůst knír. Tak se šíří povědomí o rakovině prostaty a varlat.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.