A dodal, že u vakcíny, která není až tak dlouho na trhu, se zatím neví, jak dlouho budou protilátky přítomny v dostatečném ochranném titru. Očkování se doporučuje hlavně dospívajícím a dospělým lidem, u nichž může být průběh nemoci těžší, a také lidem s oslabenou imunitou.
Odpovědi lékaře Petera Mikoláška najdete zde |
Zavedením povinného očkování se podařilo část nemocí, které hrály velkou roli ve statistikách dětské úmrtnosti, zcela vymýtit, nebo alespoň omezit na jednotlivé případy.
Díky tomu se dnes již nemusíme obávat pravých neštovic a jen zřídka se setkáme s tetanem nebo záškrtem. I tak se ale našim dětem řada nemocí nevyhne.
Nakažlivé neštovice
Neštovice, kterými se ročně v České republice nakazí na 40 tisíc lidí (v roce 2013 to bylo 40 413 nakažených) se mezi dětmi šíří velmi snadno. Virus planých neštovic se totiž přenáší vzduchem kapénkovou infekcí, a přestože je inkubační doba průměrně okolo dvou týdnů, pacienti jsou infekční už 48 hodin před tím, než se objeví první flíčky .
Výsledkem nákazy jsou pak nepříjemné svědivé puchýřky po celém těle.
„Typických morf na kůži prochází stadii od drobného zarudnutí přes pupen až po puchýřek, který praská a morfa se mění v krustu. Výsev postihuje i sliznice a proto v dutině ústní můžeme pozorovat drobné eroze podobné aftům. Současně bývá zvýšená teplota a celkové příznaky jako u virózy, tedy únava, bolesti svalů, kloubů a další,“ popisuje Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí v Brně.
O lékaři MUDr. Peter Mikolášek vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Po studiu nastoupil na Kliniku dětských infekčních nemocí v Dětské nemocnici FN Brno. Atestoval z infekčního lékařství. V současné době pracuje na pozici sekundárního lékaře na jednotce intenzivní péče Kliniky dětských infekčních nemocí a má poradnu věnující se Lymské borelióze. |
Na puchýřky se doporučuje suchý zásyp, který urychluje vysychání vyrážky a zmírňuje svědění. Někteří obvodní lékaři doporučují i tekutý pudr, nebo antiseptické lokální preparáty.
„Při těžším průběhu s masivním výsevem, u pacientů s komplikovaným průběhem, nebo u pacientů s poruchou imunity se podávají léky (antivirotika) přímo proti viru neštovic,“ dodává lékař.
Bolestivý zánět středního ucha
Se zánětem středního ucha, druhým z nejčastějších infekčních onemocnění, se pak podle lékařů setká až 75 procent dětí ve věku do tří let. Mezi příznaky zánětu středního ucha patří bolest, výtok z ucha či nedoslýchavost, teplota, nechutenství, zvracení nebo průjem.
Kojenci mohou mít příznaky nespecifické, bývají neklidní, plačtiví, nespí a můžou si sahat na ouško.
Důvodů pro vznik zánětu je více, k těm nejčastějším ale patří přenos bakterií či virů při infekci horních cest dýchacích.
„Základem léčby je vyčištění zvukovodu, lokální aplikace kapek boralkoholu, nebo jiných preparátů, a v případě nutnosti takzvaná paracentéza, tedy proříznutí bubínku, které většina lidí zná pod označením píchání uší. Jde o krátký zákrok, při kterém se uvolní sekret ze středoušní dutiny. Tento zákrok obvykle rychle uleví i od bolestí,“ popisuje Peter Mikolášek.
Vedle těchto dvou nemocí existuje i mnoho dalších, které se dětem nevyhnou. Patří mezi ně například spála, kterou mohou pacienti dostat i opakovaně, příušnice, meningokoková onemocnění, černý kašel nebo pátá a šestá dětská nemoc.
