OTÁZKA: Dobrý den, prosím o radu. Je nám s manželem oběma 35 let, máme osmileté dítě a jsme spolu 14 let. Takřka polovinu této doby jsme však promlčeli. Jsme totiž oba dost tvrdohlaví, vznětliví. Vždy, když se pohádáme, je potom problém se udobřit. Každý z nás je přesvědčen, že "přijít" by měl ten druhý, že JÁ" chodím pořád. Celou tu dobu mlčíme, tzn. bavíme se jen o nejnutnějším, jinak si víceméně odsekáváme. Čili: mlčíme, utrhujeme se na druhého, nesexujeme. Vydrží to vždy různou dobu; nejdéle i rok! Na konci už ani nevíme, co bylo původcem tohoto mlčení... Pak si slibujeme,že už nikdy to nenecháme zajít tak daleko, že bychom si měli všechno vyříkat, domluvit se na určitých pravidlech, která se +- budeme oba snažit dodržovat... Toto je vždy však návrh, který vzejde ode mě. Manžel zastává názor, že není co řešit, co se stalo - stalo se, jedem dál, nač vše rozebírat... Tato doba mlčení mě však hodně ubíjí, jsem ve stresu - v zaměstnání, doma..., před okolím hrajeme divadlo že je všechno OK. Momentálně jsme právě ve stádiu čerstvého udobření se. Vrkáme jako dvě hrdličky, a já se děsím, kdy se stane něco, co se mi třeba nebude líbit, řeknu to, bude oheň na střeše, oba se nafoukneme... a budeme tam, kde jsme byli - oba uražení a přesvědčení o své pravdě.. Dny, měsíce mlčení... Jinak je můj muž hodný, pomáhá mi doma i s dítkem, jinak si nemůžu stěžovat, až na velké Ale... poradíte mi/nám? Děkuji. Pína

OTÁZKA: Vážená pani doktorko, obracím se na Vás se žádostí o radu. 4. ledna (den před mými 30. narozeninami) ode mne odešla manželka bydlet ke kamarádce a že bude přemýšlet jestli se ke mě vrátí. (známe se 5 let, z toho rok a půl jsme manželé) Po týdnu jsem zjistil, že nebydlí u kamarádky, ale bydlí s jiným chlapem, řekl jsem jí, že to mezi námi v poslední době občas zaskřípalo, ale že ji miluji a že chci aby se vrátila. Bohužel to odmítla, viděla se s ním v listopadu a prosinci asi jen pětkrát u kávy, nebo večeři. Musela se úplně zbláznit, protože v září, říjnu a v listopadu jsme se pokoušeli o miminko. Její nový přítel je bohužel jeden z mých kamarádů (ted už samozřejně ne), ostatní kamarádi, moje i její rodina se snažili nám pomoct, ale bohužel s nikým nemluvila,jen se setrou a tu lehce přesvědčí, že to tak je správně. Po týdnu už začla mluvit o rozvodu a ted jí zajímá jen majetek -jediná věc o které se mnou mluví. Teď je do nej zamilovaná a on do ní, nevidí nic jiného. Na mě je zablokovaná, domluvili jsme že počkáme 2 měsíce než dohodne okolo majetku atd. doufám že tím získám čas aby se z toho poblouznění probrala. Mám ji moc rád a chci ji zpátky i po pěti letech jsem ji doma připravoval večeři jako překvapení, v posteli to bylo super, dávali jsme si horkou vanu a házeli po sobě pěnou atd. toto všechno i v prosinci. 8. prosince na naše 5. výročí seznámení jsem koupil dárek a kytku a ona mi řekla, že přemýšlí že ode mne odejde, byl jsem v šoku ,neviděl jsem žádné velké problémy (v ostatních rodinám mají daleko větší) prý mi dá ještě šanci. Já jsem se snažil jak jsem mohl jenže ona mi dělala naschvály, scházela se s ním a pak na mě byla zlá, steklá atd. řekl jsem že vždycky když se vrátí že se ke mně chová hrozně, myslím že to dělala už schválně aby mohla odejít. 22. prosince nám udělal truhlář dveře na míru a ona mi řekla atˇ s námi počítá na březen na vestavěnou skříň, a že k narozeninám mi koupí hodinky. Bohužel na silvestru se opět ke mně chovala hrozně a trávila ho s více s mým (bývalým) kamarádem. Neuplynuli ani tři týdny a už ho představila svým rodičům. Od té doby co odešla jsem 14 dnů nespal, dnes spím 3 hod. jen díky práškům, schodil jsem 8 kg, 3 krát jsem se psychycky složil. Prosím o radu jak pokračovat abych jí dostal zpět a co mám dělat, když potkám jeho mezi kamarády? Vždycky na mně hodně žárlila, teď jí jde o majetek (znamení býka na ni přesně odpovídá). Děkuji předem za radu. Vašek Vašek

OTÁZKA: Pani doktorko prosím Vás o radu.je mi 54 let, mému přiteli 53.Dosud jsme žili 13 let tz. v pohodě.Změnil zaměstnání/hůře placené/a byl z toho velice špatný, naopak já mám zaměstnání dobré ale velice náročné na čas.Začal skoro každý týden jezdit na chalupu,myslela jsem si půjde na pivko a má zam práci/ ale on se zapletl s rozvedenou paní/42/.Věděla jsem že je něco v nepořádku ale vše jsem přisuzovala jeho špatné náledě skrze zaměstnání.Až jednoho dne vše prasklo/pani volala domů a já byla doma./Vztah trval 5 měsíců./.Při tom doma se choval v pohodě a vše bylo jinak normální.Při vysvětlování řekl že neví proč to udělal, co se s ním stalo, že je to hrozné že ví že se to nedá odpustit ale že mi o to prosí že mi má rád a že chce být se mnou..Pocity Vám nebudu popisovat, no prostě rána.Řekla jsem mu ať se rozhodne, že mu nebráním když chce ať jde, ale že jsem si to od Něj nezasloužila.Řekl že vše ukončil že chce být se mnou.Ale- stále si volají a smskují.Docela jsem z toho nešťastná i když říká že je definitivní konec.Nechápu,proč mu ona dáma píše a možná i on jí.Na co potřebuje čas,on že prý vše přejde, ať to prý vydržím. Ale na co, proč mám čekat? Až na to volání se ke mně chová velice dobře ,pomáha, milujeme se, je pozorný, stále mi volá atd.Nevím jak se mám chovat.Chci mu věřit ale znáte to červíček je stále v hlavě.Tímto způsobem mi ale nedokazuje a nedává podnět k důvěřivosti.Pořád tvrdí že je s ní konec a že záleží na mně. Prosím poraďte, i přez to ho mám ráda ale nechtěla bych být za hloupou.Prosím poraďte. Jana

OTÁZKA: Vážená paní doktorko, ráda bych si s Vámi domluvila osobní schůzku, neboť se domnívám, že potřebuji pomoc odborníka,tedy psychologa. Byla bysta tak laskava a mohla mi poskytnout kontakt na Vás? Předem děkuji a těším se na osobní setkání. Eva

OTÁZKA: Vážení paní doktorko,je mi 27 let,v roce 2003 jsem měla nádhernou svatbu,která jak jsem si myslela byla po pětiletém vztahu vstupem do života plného lásky,porozumění,opory a hlavně dětí.Ale dnem svatby se můj manžel náhle velmi změnil,začal se chovat majetnicky,autoritativně a zboural veškeré dřívější dohody o společném životě a vedení domácnosti a hlavně postoji vůči mně,jako ženě.Asi po půl roce jsem se seznámila se ženatým mužem a vzniklo mezi námi přátelství,které pomalu přerůstalo v lásku.Několikrát jsem mu nabízela ukončení vztahu,ale po dohodě,že ani jeden z nás nemá děti jsme se dohodli pokračovat.Nyní žiji už 4měsíce bez manžela, osobně si nemyslím,že odchod byl z důvodu lásky k někomu jinému,jen mně tato věc posílila k tomu to udělat.Poslední kapkou bylo mé fyzické napadení(neuhodil mě,jen mi vždy znemožnil pohyb a vyhazoval mě z bytu a k tomu měl uplně cizí pohled v očích,toho jsem se děsila nejvíce,protože jsem i po těch letech nevěděla čeho až je v takové situaci schopen).Musím uvést,že před svatbou na mě nikdy neútočil,ale vyhrožoval mi sebevraždou,čehož já jsem se bála,ale věřila jsem,že mu dokážu pomoci. No a vztah k mému příteli se vyvinul tak,že mi oznámil, že opustí ženu(což jsem po pravdě nečekala,neboť je člověk velmi nerozhodný a vzhledem k tomu,že jeho žena prodělala během jejich 6letého manželství velmi vážnou nemoc,tak jsem ani z těchto důvodů to nepředpokládala). Jinak za tu dobu společného sbližování jsem si udělala pohled na jejich manželství následovný,ale neznám ji osobně,takže je myslím zkreslený,nemají společné zájmy,jen se nadmíru tolerují a žijí vedle sebe,ale každý žije po svém.Mně připadají,že jsou to dva lidé,kteří se k sobě nehodí a řeklo mi to i pár lidí,kteří je znají jako pár.Ale co platné,žena se o tom dozvěděla,na jeho vyjádření o rozvodu byla její první reakce,že jo,ale musí jí zajistit bydlení.V ten moment jsem si říkala,ó to jde nějak jednoduše.Ale za tři dny si s ním sedla,konečně se zeptala,proč vyhledal jiný vztah a že se jen tak nevzdá a bude bojovat.A to mého milovaného přítele(ještě musím podotknout,že se stýká především s rodinou ženy,až moc)zvyklalo na tolik,že prohlásil"Já to nedokážu",čímž se projevila moje hrdost,že já nedokážu žít s myšlenkou,že ulehá vedle jiné ženy a ukončila jsem to.A teď po měsící tápání si začínám myslet,že tu situaci nezvládám,neustále je mi úzko,nedokážu se soutředit a přemýšlím co by,kdyby,a tak:(Můžete mi poradit,jak se k tomu postavit,nejvíc mi vadí,že nerozumím jeho kroku a z očí mu číst neumím a on je člověk,který nedokáže vyjadřovat své pocity,vidím jen smutek.Děkuji předem za radu Natálie Natálie

OTÁZKA: nebaví mě sex. Partner by mohl i 10krát denně, ale když mi to svými doteky dává najevo, je mi to už nepříjemné. Zkoušela jsem se s ním o tom bavit, že nemám chuť a možná, a že kdyby nebyl tak iniciativí a já se taky musela snažit, bavilo by mě to více, ale druhý den to bylo to samé. Už je mi každý jeho dotek nepříjemný, ale na druhou stranu ho miluji, chcu se s ním líbat a objímat ho třeba celou noc, ale ať v tom není nic "sexuálního". Poraďte co s tím. Děkuji Bláža

OTÁZKA: Můj problém je dlouhodobý a trvá několik let, není jednoduché zformulovat jej do jedné otázky. Je možné objednat se k Vám na osobní návštěvu? Žiju ve druhém manželství, nynější manžel se k nám - mně a 2 dětem přistěhoval do bytu, který mi zůstal jako majetkové vyrovnání z prvního manželství asi před 7 lety. Před 3 roky jsme se za prací přestěhovali do Prahy, pouze dcera zůstala u mých rodičů, aby dokončila střední školu. Byt jsme prodali a koupili si byt v Praze, dost jsme se zadlužili. Nyní chce dcera na vysokou do Prahy, ale manžel nesouhlasí, aby u nás bydlela. Důvodů je víc, jednak se dost nesnášejí, jednak manžel to zdůvodňuje ztrátou soukromí a tím, že nemáme peníze na její vysoké životní nároky. Také mi vyčítá každou korunu, kterou ji pošlu. Připadá mi to hrozně nefér, protože sám léta neplatil na svoje děti z prvního manželství a teď dluhy splácí i na náš úkor. Obviňuje z toho mě, protože prý všechny peníze dával mě a tam neplatil. Není to pravda, neplatil záměrně nebo proto, že neměl žádné příjmy a doufal, že to tak zůstane. Jeho první žena ale podala trestní oznámení a musel vše zaplatit z nevýhodného úvěru, který splácíme společně. Poraďte mi, prosím, zda setrvávat v takovém manželství, jak vše řešit. Děkuji. Iveta

OTÁZKA: Dobrý den, můj problém se týká mého přítele. Jsme spolu 4 roky, v říjnu jsme spolu začali žít. Bohužel až poté jsem zjistila, že si přítel rád zajde zahrát do casina a automaty. Když jsem na něj konečně uhodila, kam mizí jeho vydělané peníze (vydělává celkem slušně) a proč je samý dluh, tak se přiznal. Samozřejmě slíbil, že nebude nikdy už hrát, ale samozřejmě opět začal. Vážně uvažuji o rozchodu. Můžete mi poradit, jak toto řešit? Kam se obrátit? Děkuji Věra

OTÁZKA: Vážená paní doktorko, je mi 20 let a studuji vysokou školu. Bohužel nemůžu najít partnera. V podstatě jsem ještě žádný vztah neměla. Mezi kamarády jsem oblíbená, tvrdí o mě, že jsem hezká, sympatická a stále dobře naladěná. Už ale začínám mít deprese, že si nemůžu nikoho najít. Nechci skončit jako stará panna. Děkuji Vám za odpověď. Lenka

OTÁZKA: Pani doktorko prosím Vás o radu.je mi 54 let, mému přiteli 53.Dosud jsme žili 13 let tz. v pohodě.Změnil zaměstnání/hůře placené/a byl z toho velice špatný, naopak já mám zaměstnání dobré ale velice náročné na čas.Začal skoro každý týden jezdit na chalupu,myslela jsem si půjde na pivko a má zam práci/ ale on se zapletl s rozvedenou paní/42/.Věděla jsem že je něco v nepořádku ale vše jsem přisuzovala jeho špatné náledě skrze zaměstnání.Až jednoho dne vše prasklo/pani volala domů a já byla doma./Vztah trval 5 měsíců./.Při tom doma se choval v pohodě a vše bylo jinak normální.Při vysvětlování řekl že neví proč to udělal, co se s ním stalo, že je to hrozné že ví že se to nedá odpustit ale že mi o to prosí že mi má rád a že chce být se mnou..Pocity Vám nebudu popisovat, no prostě rána.Řekla jsem mu ať se rozhodne, že mu nebráním když chce ať jde, ale že jsem si to od Něj nezasloužila.Řekl že vše ukončil že chce být se mnou.Ale- stále si volají a smskují.Docela jsem z toho nešťastná i když říká že je definitivní konec.Nechápu,proč mu ona dáma píše a možná i on jí.Na co potřebuje čas,on že prý vše přejde, ať to prý vydržím. Ale na co, proč mám čekat? Až na to volání se ke mně chová velice dobře ,pomáha, milujeme se, je pozorný, stále mi volá atd.Nevím jak se mám chovat.Chci mu věřit ale znáte to červíček je stále v hlavě.Tímto způsobem mi ale nedokazuje a nedává podnět k důvěřivosti.Pořád tvrdí že je s ní konec a že záleží na mně. Prosím poraďte, i přez to ho mám ráda ale nechtěla bych být za hloupou.Prosím poraďte. Jana

OTÁZKA: Hezký den zimy. Je mi 23 let a můj přítel je o rok mladší. Dalo by se říci, že jsme v nejproduktivnějším věku. Avšak můj přítel se se mnou odmítá milovat. Chtěla jsem si o tom s ním již několikrát promluvit, ale to se hned naštve nebo mi odpoví, že ho to prostě nebaví. S odpovědmi typu: "jsem unaven, chce se mi spát", bych čekala spíše od ženy. Děsí mě fakt, že je mu teprve 22 let. Ženské tělo má rád, tudíž si nemyslím, že by byl opačně sexuálně orientován. Dost mě to ubíjí, neb i mé tělo má potřeby a tímto odmítáním se mi partner spíše vzdaluje. Poslední dobou si spíš připadám jako bratr a sestra než plnohodnotní partneři. Prosím poraďte, jak z tohoto bludného kruhu ven. Štěpánka

OTÁZKA: Paní doktorko, je mi 26 let a příteli 28,poslední dobou se stále hádáme a příčínou jsou zbytečnosti, kterí by se dali vyřešit domluvou.Jenže pokaždé, když se snažím s přítelem o všem v klidu mluvit, nemá zájem, vždy mi sdělí, že jsem histerická.Nikdy neposlouchá co mu říkám.Jsme spolu již 6let.Vše bylo v pořádku,ale jen do té doby než odjel do USA a v po návratu byl jako vyměněný.Strašný sobec.Cítím k němu stále lásku,ale nevím co se děje.Mám to nějak řešit, nebo pouze přejít.Nikdy totiž neuzná svou chybu a za vše mohu já.Už nevím jak dál. PETRA

OTÁZKA: Dobrý den,nevím,jestli se na můj trochu delší dotaz dá odpovědět,jen takto po internetu,ale zkusím to.CHodím 5 let s přítelem,Do nedávné doby snad vše o.k.přítel je milý,chápavý,hodně jsme toho spolu prožili,prozatím bydlíme každý zvlášť u rodičů,já v bytě,on vrodinném domě.Těď dostal možnost získat podnikový byt,vlastně by ho měl..ale on to odmítl,s tím,že by nebyl schopen platiit nájen a sám se živit.Je mu 28let,doma se u nich o vše stará matka,pere,vaří, uklízí...Poplatky platí otec.Víte,v penězích to není,vydělává dost na to,aby mohl samostaťně bydlet,byt jako takový by dostal zcela zdarma.ALe on stále tvrdí,že by se neuživil,a že nikdy nebude mítna to samostaťně bydlet.Je mi to velmi líto,já vím,že je nesamostatný a asi se bojí,ale čeho?myslím,že žít samostnťně,nezávisle na rodičích je normální.Je to jen tak ve zkratce,snad jsem to popsala tak,že z toho jde něco vyčíst.SNad ještě,já bydlím jen s mamkou,taťku už nemám,mamča je nezaměstnaná a já pracuju a obě nás živím. Kristýna,23let

OTÁZKA: Dobrý den, ráda bych se s vámi poradila v otázce, jak se vyrovnat s nevěrou manžela. Manželé jsme již 16 let,máme tři děti (14,7,6). V posledních několika letech se manžel ke mě nechoval hezky,dával mi najevo pohrdání a nezájem.Před rokem jsem odhalila, že má více než dvouletý milostný vztah k jedné vdané ženě z našeho města. Pochopila jsem v tu chvíli,kam dával poslední roky svou lásku. Jistě si umíte představit, jaká to byla rána. Řekla jsem manželovi,že se musí rozhodnout a okamžitě s ní ukončit vztah nebo budu trvat na rozvodu. Vím, že spolu také někdy spolupracovali,takže jsem samozřejmě chtěla, aby už spolu nikdy nejednali ani pracovně.Manžel mi řekl,že rozvod nechce, že chce žít s námi a ne rozbít naši rodinu a že s ní vztah ukončí. Myslím, že se to snaží dodržet. Teď se ale objevila situace,podle které to vypadá, že by ho ta žena mohla požádat o dočasnou spolupráci. Zeptala jsem se svého muže,jak se vyjádří, pokud ho ona osloví, aby s ní spolupracoval.On mi řekl,že by žádost o spolupráci neodmítl.Jistě chápete, že se s takovou věcí mohu dost těžko vyrovnat.Tento poslední rok byl pro naše manželství dost bouřlivý,poslední dobou se to konečně urovnalo a teď se zase objevila tahle věc. Cítím to tak, že bych nebyla schopna tuto jejich spolupráci tolerovat.Myslíte,že je správné,abych trvala na tom, aby se už nikdy nestýkali ani pracovně, i když je to za cenu divokých bouří v našem manželství ? Markéta

OTÁZKA: Vážená paní doktorko, 10 měsíců mám přítele. Celou tu dobu je v rozvodovém řízení (žádost o rozvod podala jeho manželka - našla si přítele). Svému příteli jsem kamarádkou, vrbou, posluchačkou atd., ale máme problém - nemilujeme se spolu. Není schopen mít se mnou pohlavní styk. Jedná se asi o psychický blok, jen mám starost, že až si vše vyřeší, jestli ten "blok" odejde sám, nebo budeme muset "něco" podniknout. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Simona Simona