OTÁZKA:
Dobrý den, mám 4-letou holčičku, která již rok chodí do školky. Je velmi náladová, někdy se ráno probudí s úsměvem, ale stačí maličkost (například si nechce vzít oblečení, které jsem jí vybrala) a její nálada se okamžitě změní a začne se strašně vztekat. Nechce se oblékat, když jí dám možnost, aby si vybrala jiné oblečení sama, většinou si nevybere žádné s tím, že se nebude oblékat vůbec. Jindy ani pořádně nevím, proč se vzteká, nedokáže mi to říct. Je celkově dost ufňukaná a nedaří se mi, aby byla více samostatná v oblékání a jídle (loudá se). Snažím se jí nějak motivovat, ale moc to nepomáhá, nakonec mi většinou dojde trpělivost a s oblečením a jídlem jí pomůžu. Zjistila jsem, že tyto problémy jsou hlavně, když jsme spolu doma. Ve školce nebo u babiček je naopak velmi šikovná, paní učitelka ze školky říká, že se sama obléká i sama bez pobízení jí, což já z domova vůbec neznám. Další problém jsou její reakce na mé prosby a požadavky. Odpovídá mi, že to nebude dělat, že jsem ošklivá a abych šla pryč. Nevím, jak mám na to správně zareagovat, většinou to řeším podle situace, někdy se mi podaří můj požadavek vyřešit formou hry, ale dá to dost práce jí přemluvit, a někdy na to nemám trpělivost a buď to udělám sama nebo jí přinutím. Poslední můj dotaz se týká sprostých slov, které dcerka slyšela ve školce (doma tak nemluvíme) a hrozně se jí líbí je doma říkat. Děkuji Vám za radu.
Marcela
ODPOVĚĎ:
Sprostá slova ignorujte, sama je přestane používat.
Je viditelné, že jde jen o vztah k vám. Proto si myslím, že to děláte dobře, ale vydržte. Je to otázka věku, kdy prosazuje své já. Večer než půjde dcera spát, zkuste společně připravit oblečení jí a sobě.
Důležité je, jakou formou / nepoužívejte příkaz / vy jí kladete své požadavky - možná , že je to pro ni nepochopitelné.
Co se týče času splnění vašeho úkolu, buďte trpělivá anebo závodivou formu mezi vámi.
16.6.2006 9:46