Umělou oční rohovku poprvé v Česku voperovali pacientovi lékaři z Oční kliniky Lexum letos v únoru. Na téže klinice se odehrál před několika měsíci i další unikátní zákrok: poprvé zde vyléčili keratokonus - chorobné vyklenování rohovky, které vede k deformaci oční čočky až ke ztrátě zraku. Dosud pomohla jedině transplantace rohovky, teď stačil jednoduchý „trik“ s pomocí ultrafialového světla a kapek s vitaminem B.
Běžně lékaři laserem upravují vady do dvanácti dioptrií při krátkozrakosti a do osmi při dalekozrakosti, větší problémy řeší voperováním speciální čočky přímo do oka. Ročně v Česku podstoupí úpravu zraku laserem asi 10 tisíc lidí. Moderní medicína zachráňuje či vylepšuje zrak, lidé díky ní odkládají brýle. Pořád však nepřestaly platit zásady: správnému vidění se člověk musí naučit v dětství. A mnohé vady, zanedbané v dětském věku, jsou nevratné.
Oční vady v každém věku
Zrak je nejdůležitějším smyslem člověka. Jeho ztráta je nenahraditelná. Nevidomých je v Česku asi 4 500, ale s některou z očních vad, zejména dioptrických, se důvěrně seznámí v průběhu života téměř každý z nás. Krátkozrakost postihuje až třetinu obyvatel, dalekozrakost asi desetinu. Vetchozrakost postihuje všechny lidi nad 45 let, věkem podmíněný šedý zákal se vyskytuje až u 60 procent lidí ve věku 65-74 let. A obávaný zelený zákal, glaukom, postihuje dvě procenta Čechů, tedy čtvrt milionu lidí. Spolu s věkem podmíněnou degenerací sítnice je přitom jednou z nejčastějších příčin trvalé slepoty u lidí staršího věku.
Zrak dítěte
„Banální“ krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, šilhání či tupozrakost jsou vady, jejichž vývoj a úspěšnost nápravy závisí především na tom, zda je rodiče a lékař objeví u dítěte včas.
„Správnému vidění se lidé musí naučit do osmi let, dokud oční tkáň zůstává citlivá,“ zdůraznili nedávno ve své přednášce na mezinárodním veletrhu Opta lékaři profesor Jaroslav Řehůřek z Dětské oční kliniky v Brně a odborník na oční operace docent Milan Anton. Kvalitní zrak není vrozený, vyvíjí se prostřednictvím podnětů, které dítě dostává. „Novorozenec vnímá jen světlo, tmu a pohyb, pokud by dítě ve tmě vyrůstalo až do osmi let, bude až do konce života rozlišovat jen světlo a tmu,“ uvedl Anton.
Pro správný vývoj a kvalitu zraku je však neméně důležitý správný lom světelných paprsků v oku (refrakce) - a v případě odchylky jeho úprava (korekce). Více než tři čtvrtiny dětí se rodí s dalekozrakostí (ostrý obrázek okolí dopadá za sítnici), ta se však, na rozdíl od ostatních vad, může postupně vyřešit sama. Oko totiž „doroste“. S vývojem a růstem, který je nejvýraznější do tří let a pokračuje zhruba do 16 let, se podle prof. Řehůřka a doc. Antona poměr mezi lomivostí a délkou mění - a mnoho mladých lidí (přibližně čtvrtina evropské populace) naopak získává krátkozrakost (ostrý obrázek okolí dopadá před sítnici). Když tedy lékař u dítěte před nástupem do školy zjistí dalekozrakost od +0,5 do +1,5 dioptrie, je to pro rodiče vlastně dobrá zpráva. V dospělosti jeho vidění nejspíš nebude vyžadovat žádnou korekci.
Nepříjemné je, když lékař v předškolním věku zjistí krátkozrakost: ta se totiž v průběhu dospívání zhoršuje; čím dříve se projeví, tím více. U 90 procent krátkozrakých se růst dioptrií do dvaceti let zastaví, ale u každého desátého se stav zhoršuje i po ukončení tělesného růstu.
Velký vliv má u očních vad dědičnost. Pokud jsou oba rodiče kupříkladu krátkozrací, budou jejich děti mít stejnou vadu na 40 až 60 %. V případě jednoho rodiče s krátkozrakostí je pravděpodobnost 2040 %, u rodičů bez této vady 10 %.
I oči stárnou
S věkem nastanou další nevyhnutelné změny. Období mezi 50 a 65 rokem nahrává krátkozrakým. Tehdy dochází k rozvoji dalekozrakosti, takže krátkozraký člověk s nízkým počtem dioptrií někdy může brýle do dálky úplně odložit. Bohužel, v té době neúprosně nastupuje vetchozrakost - bez brýlí na čtení se tedy většinou stejně neobejde. A ani jeho vidění do dálky nebude „jako zamlada“ - právě po padesátce se jako důsledek stárnutí nejvíc zhoršuje tzv. zraková ostrost. K těmto změnám dochází pomalu a nenápadně, může však nastat i náhlé zhoršení či zlepšení. To může být podle dr. Antona signálem závažnějšího problému - například infekčního onemocnění, cukrovky, vyššího krevního tlaku a dalších. A to je důvod k okamžitému vyšetření.
Tupozrakost - léčitelná, či ne?
Vadou, u které obzvlášť záleží na včasné léčbě, je tupozrakost. Zraková ostrost jednoho oka je nižší, mozek potlačuje špatný obraz, který z něj přichází, vybere si hodnotnější vjem z druhého oka. „Lidé s tupozrakostí vlastně přišli o jedno zdravé oko,“ vysvětluje profesor Jaroslav Řehůřek. Tupozrakost se projevuje většinou už v útlém dětském věku, nejčastěji ve spojení se šilháním a při nekorigované dioptrické vadě. „Účinně se napravuje tak, že dobře vidící oko vyřadíme, dítě nutíme dívat se špatným okem,“ vysvětluje profesor Řehůřek. Zakrytí zdravého oka tzv. okluzí je dětem velice nepříjemné, léčba vyžaduje mnoho trpělivosti u dětí i rodičů. Bez léčby tupozrakost přetrvá do dospělého věku - a kvalita zraku je nevratně a trvale zhoršena. Člověk je na jedno oko téměř slepý.
V USA trpí tupozrakostí asi devět milionů lidí. Ještě typičtější je pozdní diagnóza pro rozvojové země. Proto nedávno vzbudila velkou pozornost publikace v PNAS (Proceedings of the National Academy of Science), kde tým vědců z University of South California tvrdí, že pomocí jednoduchých cviků lze odstranit tupozrakost u dospělých. Klinická studie probíhala v Pekingu. „Z třiceti pacientů jich osmadvacet dosáhlo dramatického zlepšení,“ uvádí hlavní autor studie Zhong Lin-lu.
„Jsem velmi skeptický, považuji tyto výsledky za velmi nepravděpodobné, udávané zlepšení za nedostatečné, zkoumaný soubor příliš malý,“ namítá však brněnský oftalmolog Jaroslav Řehůřek. Případů neléčené tupozrakosti je u nás podle něj naštěstí jen málo. V Česku stále funguje dobrý systém preventivních prohlídek, tupozrakost do dospělého věku si odnášejí především lidé, v jejichž případě „rodiče s dítětem prohrají“.
Cvičení sice může u některých vad pomoci, například u vetchozrakosti, ale všichni odborníci se shodují na tom, že zraku je třeba věnovat pozornost již v předškolním věku. Mají-li rodiče pocit, že dítě hůře vidí, je třeba navštívit lékaře. Medicína totiž není, přes všechny zázraky a laserové operace a nové metody léčby, zdaleka všemocná. Zrak rozhodně nahradit neumí.
