Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oční vady a choroby: ve hře je čas

  6:00aktualizováno  6:00
Očima vnímáme 80 procent informací. Ale snadno se „porouchají“. Medicína už umí zázraky, ale s léčbou je nutné začít včas.

Velký vliv u očních vad má dědičnost. | foto: Profimedia.cz

Umělou oční rohovku poprvé v Česku voperovali pacientovi lékaři z Oční kliniky Lexum letos v únoru. Na téže klinice se odehrál před několika měsíci i další unikátní zákrok: poprvé zde vyléčili keratokonus - chorobné vyklenování rohovky, které vede k deformaci oční čočky až ke ztrátě zraku. Dosud pomohla jedině transplantace rohovky, teď stačil jednoduchý „trik“ s pomocí ultrafialového světla a kapek s vitaminem B.

Běžně lékaři laserem upravují vady do dvanácti dioptrií při krátkozrakosti a do osmi při dalekozrakosti, větší problémy řeší voperováním speciální čočky přímo do oka. Ročně v Česku podstoupí úpravu zraku laserem asi 10 tisíc lidí. Moderní medicína zachráňuje či vylepšuje zrak, lidé díky ní odkládají brýle. Pořád však nepřestaly platit zásady: správnému vidění se člověk musí naučit v dětství. A mnohé vady, zanedbané v dětském věku, jsou nevratné.

Oční vady v každém věku
Zrak je nejdůležitějším smyslem člověka. Jeho ztráta je nenahraditelná. Nevidomých je v Česku asi 4 500, ale s některou z očních vad, zejména dioptrických, se důvěrně seznámí v průběhu života téměř každý z nás. Krátkozrakost postihuje až třetinu obyvatel, dalekozrakost asi desetinu. Vetchozrakost postihuje všechny lidi nad 45 let, věkem podmíněný šedý zákal se vyskytuje až u 60 procent lidí ve věku 65-74 let. A obávaný zelený zákal, glaukom, postihuje dvě procenta Čechů, tedy čtvrt milionu lidí. Spolu s věkem podmíněnou degenerací sítnice je přitom jednou z nejčastějších příčin trvalé slepoty u lidí staršího věku.

Zrak dítěte
„Banální“ krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, šilhání či tupozrakost jsou vady, jejichž vývoj a úspěšnost nápravy závisí především na tom, zda je rodiče a lékař objeví u dítěte včas.

„Správnému vidění se lidé musí naučit do osmi let, dokud oční tkáň zůstává citlivá,“ zdůraznili nedávno ve své přednášce na mezinárodním veletrhu Opta lékaři profesor Jaroslav Řehůřek z Dětské oční kliniky v Brně a odborník na oční operace docent Milan Anton. Kvalitní zrak není vrozený, vyvíjí se prostřednictvím podnětů, které dítě dostává. „Novorozenec vnímá jen světlo, tmu a pohyb, pokud by dítě ve tmě vyrůstalo až do osmi let, bude až do konce života rozlišovat jen světlo a tmu,“ uvedl Anton.

Pro správný vývoj a kvalitu zraku je však neméně důležitý správný lom světelných paprsků v oku (refrakce) - a v případě odchylky jeho úprava (korekce). Více než tři čtvrtiny dětí se rodí s dalekozrakostí (ostrý obrázek okolí dopadá za sítnici), ta se však, na rozdíl od ostatních vad, může postupně vyřešit sama. Oko totiž „doroste“. S vývojem a růstem, který je nejvýraznější do tří let a pokračuje zhruba do 16 let, se podle prof. Řehůřka a doc. Antona poměr mezi lomivostí a délkou mění - a mnoho mladých lidí (přibližně čtvrtina evropské populace) naopak získává krátkozrakost (ostrý obrázek okolí dopadá před sítnici). Když tedy lékař u dítěte před nástupem do školy zjistí dalekozrakost od +0,5 do +1,5 dioptrie, je to pro rodiče vlastně dobrá zpráva. V dospělosti jeho vidění nejspíš nebude vyžadovat žádnou korekci.

Nepříjemné je, když lékař v předškolním věku zjistí krátkozrakost: ta se totiž v průběhu dospívání zhoršuje; čím dříve se projeví, tím více. U 90 procent krátkozrakých se růst dioptrií do dvaceti let zastaví, ale u každého desátého se stav zhoršuje i po ukončení tělesného růstu.

Velký vliv má u očních vad dědičnost. Pokud jsou oba rodiče kupříkladu krátkozrací, budou jejich děti mít stejnou vadu na 40 až 60 %. V případě jednoho rodiče s krátkozrakostí je pravděpodobnost 2040 %, u rodičů bez této vady 10 %.

I oči stárnou
S věkem nastanou další nevyhnutelné změny. Období mezi 50 a 65 rokem nahrává krátkozrakým. Tehdy dochází k rozvoji dalekozrakosti, takže krátkozraký člověk s nízkým počtem dioptrií někdy může brýle do dálky úplně odložit. Bohužel, v té době neúprosně nastupuje vetchozrakost - bez brýlí na čtení se tedy většinou stejně neobejde. A ani jeho vidění do dálky nebude „jako zamlada“ - právě po padesátce se jako důsledek stárnutí nejvíc zhoršuje tzv. zraková ostrost. K těmto změnám dochází pomalu a nenápadně, může však nastat i náhlé zhoršení či zlepšení. To může být podle dr. Antona signálem závažnějšího problému - například infekčního onemocnění, cukrovky, vyššího krevního tlaku a dalších. A to je důvod k okamžitému vyšetření.

Tupozrakost - léčitelná, či ne?
Vadou, u které obzvlášť záleží na včasné léčbě, je tupozrakost. Zraková ostrost jednoho oka je nižší, mozek potlačuje špatný obraz, který z něj přichází, vybere si hodnotnější vjem z druhého oka. „Lidé s tupozrakostí vlastně přišli o jedno zdravé oko,“ vysvětluje profesor Jaroslav Řehůřek. Tupozrakost se projevuje většinou už v útlém dětském věku, nejčastěji ve spojení se šilháním a při nekorigované dioptrické vadě. „Účinně se napravuje tak, že dobře vidící oko vyřadíme, dítě nutíme dívat se špatným okem,“ vysvětluje profesor Řehůřek. Zakrytí zdravého oka tzv. okluzí je dětem velice nepříjemné, léčba vyžaduje mnoho trpělivosti u dětí i rodičů. Bez léčby tupozrakost přetrvá do dospělého věku - a kvalita zraku je nevratně a trvale zhoršena. Člověk je na jedno oko téměř slepý.

V USA trpí tupozrakostí asi devět milionů lidí. Ještě typičtější je pozdní diagnóza pro rozvojové země. Proto nedávno vzbudila velkou pozornost publikace v PNAS (Proceedings of the National Academy of Science), kde tým vědců z University of South California tvrdí, že pomocí jednoduchých cviků lze odstranit tupozrakost u dospělých. Klinická studie probíhala v Pekingu. „Z třiceti pacientů jich osmadvacet dosáhlo dramatického zlepšení,“ uvádí hlavní autor studie Zhong Lin-lu.

„Jsem velmi skeptický, považuji tyto výsledky za velmi nepravděpodobné, udávané zlepšení za nedostatečné, zkoumaný soubor příliš malý,“ namítá však brněnský oftalmolog Jaroslav Řehůřek. Případů neléčené tupozrakosti je u nás podle něj naštěstí jen málo. V Česku stále funguje dobrý systém preventivních prohlídek, tupozrakost do dospělého věku si odnášejí především lidé, v jejichž případě „rodiče s dítětem prohrají“.

Cvičení sice může u některých vad pomoci, například u vetchozrakosti, ale všichni odborníci se shodují na tom, že zraku je třeba věnovat pozornost již v předškolním věku. Mají-li rodiče pocit, že dítě hůře vidí, je třeba navštívit lékaře. Medicína totiž není, přes všechny zázraky a laserové operace a nové metody léčby, zdaleka všemocná. Zrak rozhodně nahradit neumí.

Autoři:




Nejčtenější

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
EQ může za to, že se i ze čtyřkařů stávají šéfové

Ne, nepřehlédli jste se. Nejde o IQ, jde skutečně o EQ - neboli o emoční inteligenci. Skrývá se za ní schopnost sebeovládání, empatie a spolupráce s okolím....  celý článek

Ilustrační fotografie
Omezte cukr i lepek, zkuste tampon, radí lékař jako prevenci před mykózou

Léto je obdobím, kdy ženy nejčastěji trápí gynekologická onemocnění. Podle gynekologa Romana Peschouta je proto důležité myslet na prevenci. "Po koupání si...  celý článek

(Ilustrační foto)
Sedm potravin, které mohou hrát roli v prevenci rakoviny

Je to tenký led, na který se vědci pouštějí neradi. Žádné jídlo samozřejmě nedokáže zcela předejít rakovině a už vůbec ne všem typům a žádné také samo o sobě...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej
Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej

Bronzer není jen pro ty, kterým se sluneční paprsky úspěšně vyhýbají. Kromě expresního opálení vám tohle jedinečné líčid... celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.