Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Očkovat, nebo neočkovat děti? Klady převažují, říkají lékaři

aktualizováno 
Spousta rodičů má stále pochybnosti o tom, jestli očkování jejich dětem skutečně pomůže. Lékaři ovšem tvrdí, že klady jednoznačně převažují.
Rodiče nejsou oprávněni odmítnout povinné očkování.

Rodiče nejsou oprávněni odmítnout povinné očkování. | foto: Profimedia.cz

Co by se stalo, kdyby se přestalo s plošným očkováním? V první chvíli nejspíš nic hrozného. Veřejnost je chráněna takzvanou kolektivní imunitou, nebezpečné nákazy se navíc vyskytují jen velmi vzácně.

"I tak ovšem nelze situaci podceňovat. To, co platí dnes, nemusí platit zítra," upozorňuje Marek Petráš, specialista v oboru vakcinologie. Dodává, že by se častěji začaly objevovat spalničky, příušnice, záškrt, dávivý kašel a další vážná onemocnění.

Lékaři vysvětlují, že povinná očkování jsou stanovena na základě všech rizik tak, aby byl chráněn konkrétní člověk a zároveň se zamezilo šíření choroby jejím nositelem. Podle Petráše je současný český očkovací kalendář vyvážený.

Očkování proti chřipce

Každoroční očkování proti chřipce se někdy zdá nadbytečné. Opak je ale pravdou.

Toto očkování má význam nejen k získání ochrany před onemocněním, které pro někoho může být až fatální, ale rovněž díky jeho pravidelnosti cvičí imunitní systém a podporuje získanou ochranu po jakémkoli očkování nebo prožitém infekčním onemocnění.

Jde o relativně laciné očkování s mnohonásobným užitkem.

"Obsahuje všechna očkování, která jsou nejen individuálně, ale i společensky důležitá," tvrdí Petráš. Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová dodala, že před zařazením konkrétního očkování mezi povinná vždy předchází rozsáhlá diskuse mezi odborníky.

"Díky očkování zabraňujeme vážným onemocněním, na která děti dříve umíraly,” argumentuje Cabrnochová.

Chřipka zatíží tělo víc

Někteří rodiče se obávají, že se dítěti po očkování sníží celková imunita. Lékaři to odmítají.

"Zátěž pro imunitní systém například po prodělané chřipce je mnohonásobně vyšší než po očkování. Kapacita imunitního systému je obrovská," vysvětluje doktorka Cabrnochová. Její kolega Petráš zastává stejný názor.

"Nebylo potvrzeno, že by zvýšený počet očkování snižoval imunitu dítěte. Je-li očkování prováděno správně v předepsaných odstupech, pak je jeho prospěch nejvyšší," tvrdí Petráš. Přiznává ovšem, že například současné očkování prováděné v jeden den nemusí některému dětskému organismu vyhovovat a nemusí být tak účinné.

"Může některému dítěti poskytnout takzvanou nižší imunitní odpověď na některou z použitých vakcín," říká Petráš. Jako příklad uvádí pneumokokové a meningokokové nákazy provedené současně s dětským očkováním hexavakcínou. "Je vhodnější zachovávat minimální čtrnáctidenní odstupy mezi jednotlivými očkováními," doporučuje doktor Petráš.

Očkování je z jeho pohledu cvičení imunitního systému a stejně jako tělesný trénink je prospěšné pro kohokoli. Je-li ho však moc, prospěch se vytrácí a každý pocítí odvrácenou stranu jeho námahy.

Je některé očkování nadbytečné?

Doktoři tvrdí, že se jednoznačně nedá označit některá očkování jako nadbytečná. Uznávají ovšem, že by se aplikace některých z nich mohla upravit.

"Určitě by mohlo být prospěšné přehodnotit dobu očkování kojenců proti hepatitidě typu B. Mnohé evropské státy preferují toto očkování v pozdějším dětském věku, tedy mezi desátým a čtrnáctým rokem. Tím se snižuje mnohosložkové kombinované očkování v raném dětství a zároveň se maximální ochrana proti hepatitidě typu B využije v kritickém rizikovém věku patnácti až dvaceti lety,” zamýšlí se Petráš, specialista v oboru vakcinologie.

Petráš ovšem není zastáncem oddalování ostatních typů očkování. Velká diskuse se například vede o oddálení očkování proti tuberkulóze (poprvé se provádí po narození dítěte) nebo dokonce o jeho úplném zrušení.

"Za nejlepší považuji u TBC zachovat současné schéma očkovacího kalendáře. V zemích, kde se přestalo plošně očkovat proti tuberkulóze, se v dětské populaci jeho výskyt minimálně zpětinásobil," připomíná Petráš.

Kalendář povinného očkování

Dětem hrozí alergie

Stejně jako po jakémkoliv léku hrozí i u očkování, že u některých dětí vyvolá alergickou reakci. "Lékaři ovšem vědí, jak v takových případech postupovat," říká Hana Cabrnochová, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů. Dodává, že komplikace po očkování jsou velmi vzácné a spíše náhodné, a lze jim dokonce předejít.

"Správné očkování se provádí pouze v dobré zdravotní kondici dítěte, tedy bez teploty, rýmy, kašle, ale také bez únavy nebo ve dnech, kdy je potomek bez nálady. Díky takovému přístupu lze často těžší nežádoucí účinky minimalizovat a komplikacím předejít,” říká i doktor Petráš, expert na očkování.

Nepovinné očkování zvažte

Vedle povinného očkování se provádí na žádost rodičů i nepovinné (doporučené), které si většina rodičů musí uhradit sama. Zdravotní pojišťovna hradí vakcínu jen výjimečně. Které z mnoha očkování ale pro své dítě vybrat?

"Rozhodně bych rodičům doporučila zvážit očkování proti pneumokokům, a to již u dětí v kojeneckém věku. Vhodné je i očkování proti žloutence typu A, planým neštovicím, později i proti klíšťové encefalitidě a meningokoku C. U starších dívek kolem třinácti let je vhodné očkování proti rakovině děložního čípku,” předkládá svá doporučení Cabrnochová.

A odborník Petráš dodává: ”V našich podmínkách je jednoznačně prospěšné očkování proti klíšťové encefalitidě a to nejen u dětí, ale i dospělých. To říkám bez jakýchkoli marketingových nebo obchodních proklamací. Náš region totiž skutečně patří mezi vysoce postižené touto nákazou a jedinou možnou ochranou zůstává právě toto očkování.”

Neočkujete-li, hrozí vám pokuta

Rodiče nejsou oprávněni odmítnout povinné očkování. Jestliže ale odmítnou, lékař si od nich vyžádá takzvaný negativní reverz, tím přebírají za své rozhodnutí kompletní odpovědnost a ponesou všechny následky vyplývající ze zanedbání péče o dítě. Vystavují se tak přestupkovému řízení a pokutě až 10 000 Kč.

"Nepovažuju za rozumné bránit se povinnému očkování dětí. Téměř stoletá historie moderního očkování potvrdila jeho jednoznačný přínos, který několikanásobně převáží případné riziko,” říká expert na očkování Marek Petráš.

Lékaři by podle něj měli s pochybujícími rodiči především hovořit a diskutovat, než jim hrozit případnými sankcemi.

Podle Petráše je škoda, že se za téměř dvacet let nepodařilo naočkovat českou populaci tak jako třeba v Rakousku. Tam díky rozsáhlému očkování patří klíšťová encefalitida mezi relativně vzácná onemocnění.

Jak na žloutenku?

A co například žloutenka? Mnozí odborníci radí využít kombinované vakcíny proti žloutence typu A+B, bývá totiž účinnější než jednotlivé vakcíny. Žloutenkou A (tzv. nemocí špinavých rukou) nejčastěji onemocní děti ve věku 5 až 14 let.

”Očkování proti hepatitidě typu A má význam ani ne tak proto, že chrání před relativně nekomplikovaným onemocněním, ale především zamezuje společenskému faux pas. Přestavte si, že musíte přiznat ve společnosti známých, že vás nebo vaše dítě postihla nemoc "špinavých rukou",” vysvětluje Petráš.

Žloutenkou B pak onemocní nejčastěji mladí ve věku 15 až 24 let (přenáší se například pohlavním stykem a krví).

Očkování proti lidským papilomavirům (HPV), tedy proti "karcinomu děložního hrdla" se v posledních letech v médiích hojně rozebírá.

"Bohužel nikdo neví, koho tyto viry "dostanou", a tak jedinou účinnou zbraní se stává právě očkování. Využije-li se ještě doplňková ochrana vůči genitálním bradavicím, pak se efekt takového očkování zmnohonásobí, neboť tyto bradavice se objevují relativně často,” obhajuje očkování Petráš. Efekt očkování tak podle něj převyšuje jeho vysoké pořizovací náklady.

Nebezpečný pneumokok

"Individuálně prospěšná se mohou stát očkování proti pneumokokovým nebo rotavirovým nákazám, případně proti planým neštovicím. Riziko závažných rotavirových onemocnění nebo planých neštovic je v našich poměrech relativně nízké,” vysvětluje Petráš. Plané neštovice postihují zejména děti ve věku tři až sedm let. Virus neštovic v těle ale zůstává a později se může projevit jako pásový opar.

Jinou záležitostí je již zmíněný pneumokok, který způsobuje závažná onemocnění včetně zánětu mozkových blan. "Očkování proti pneumokokům sice významně snižuje jejich výskyt, ale problematické se stává naopak zvýšené riziko očkovaných dětí jinými pneumokoky, které nejsou ve vakcíně zastoupeny. Odborná veřejnost doposud nemá jednotný názor, zda očkovat plošně nebo individuálně,” dodává Petráš.

Kvůli závažnosti a leckdy fatálním důsledkům meningokokových nákaz je na místě rodičů velmi pečlivě zvážit i toto očkování. "Chrání jen proti meningokokům skupiny C a nikoli skupiny B. I tak se ale riziko této nákazy sníží alespoň o polovinu,” radí Marek Petráš, specialista v oboru vakcinologie.

Vážení čtenáři, uvítáme, pokud nám sdělíte své zkušenosti s jakýmkoliv očkováním - jak kladné, tak záporné. Nejzajímavější názory a zkušenosti "pro" a "proti" pak zveřejníme v dalším článku. Prosím, pište na adresu zdravi@idnes.cz.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.