Virolog Vladimír Vonka

Virolog Vladimír Vonka | foto: Stanislav Peška, ČTK

Očkování proti prasečí chřipce se obávat nemusíte, říká virolog

  • 4
Už brzy se má v Česku začít očkovat proti prasečí chřipce. Někteří lékaři se ale vakcíny obávají, sami by ji nechtěli dostat. Profesor Vladimír Vonka z Ústavu hematologie a krevní transfuze, který v problematice vývoje a prověřování vakcín pracuje několik desítek let, považuje strach za neopodstatněný. "Lituji, že se České republice prozatím nepodařilo získat více vakcíny," řekl iDNES.cz.

Někteří lékaři argumentují tím, že vakcína není dostatečně vyzkoušená a může mít nežádoucí účinky. Je to pravda?

Vakcína proti chřipce se vyrábí přes padesát let. Procedury se v průběhu času měnily, zdokonalovaly. Když se u nás objevily koncem 50. let první protichřipkové vakcíny, z dnešního hlediska t byly produkty hodně nedokonalými. Byl to hrubý koncentrát viru a obsahovaly hodně vaječných bílkovin Jejich aplikace byla provázena častými vedlejšími reakcemi a imunogennost nebyla nijak vysoká. Sám jsem se tehdy jednou z prvních vakcín dal očkovat a ruka mě bolela asi týden.

Od té doby prošla technologie přípravy protichřipkových očkovacích látek dramatickým vývojem. Dnešní vakcíny obsahují vysoce vyčištěné virové antigeny, v množství dostačujícím pro dobrou imunitní odpověď. Virové částice jsou navíc zbaveny své tukové složky, která způsobuje většinu nežádoucích vedlejších účinků. Každá vakcína, i ta nejdokonalejší, ale nějaké vedlejší reakce vyvolává. U chřipkové vakcíny to bývají lokální reakce, bolest v místě vpichu a zarudnutí, může se objevit mírně zvýšená teplota a třeba i pocit únavy.

Nová vakcína proti prasečí chřipce je připravována podle nejmodernějších technologií, dobře prověřených v nedávné minulosti. Nevidím důvodu, proč bychom se ji měli obávat.

Pokud byste měl možnost, nechal byste se naočkovat?

Zcela určitě. Ano, jsem pro to, aby vakcína byla podávána a to v co největším rozsahu. A lituji, že se ministerstvu nepodařilo prozatím získat víc než jen milion dávek. Všichni bychom si měli uvědomit, že i kdyby se vyskytla nějaká velmi vážná reakce v souvislosti s očkováním, třeba jedna na milion očkovaných, podle dřívějších zkušeností by na stejný počet nemocných nejspíš jeden až dva tisíce lidí chřipce podlehly. Málokteří z odpůrců očkování si uvědomuji, že chřipka způsobuje každoroční exces mortality. Strach z vakcíny je neodůvodněný.

Je třeba si ovšem v souvislosti s očkováním proti chřipce uvědomit, že žádná vakcína neochrání všechny očkované. Menší část z nich po infekci onemocní. Lze ale předpokládat, že u nich bude průběh nemoci lehčí, než by byl, kdyby očkováni nebyli.

Těm, kteří nebudou mít možnost nechat se naočkovat proti prasečí chřipce, doporučuji alespoň vakcinaci proti chřipce sezónní. Kromě ochrany proti sezónním virům by se tím mělo snížit riziko, že dojde k rekombinaci virů, která by mohla resultovat ve zvýšení virulence viru.

Domnívám se také, že v souvislosti s probíhající pandemií by se mělo zvážit podstatné rozšíření očkování proti pneumokokům. Tyto bakterie jsou zdrojem velmi vážných komplikací onemocnění chřipkou. Vakcinace proti nim by určitě snížila úmrtnost. Dřívější zkušenosti z jiných zemí ukázaly že mezi těmi, kteří byli očkovaní proti pneumokokům, se přichřipkových epidemií asi o třetinu snížil počet hospitalizací.

Už jsou hotové nějaké studie nežádoucích účinků vakcín proti současně probíhající prasečí chřipce?

Není důvodu očekávat, že budou horší, než byly v minulosti při očkování proti jiným virům chřipky. Při každém očkování se musí zvažovat poměr mezi rizikem a prospěchem. Zlomek, který jej vyjadřuje, je u chřipkové vakcíny velmi nízký. Vím však, že jsou lidé, kteří z nějakého důvodu brojí proti vakcinaci všeho druhu, to je špatné.

Proč je nejvíc úmrtí mezi mladými?

U chřipky je určitá zvláštnost. Různé podtypy chřipkových virů se periodicky objevují. Jakoby se vracely. Například u chřipkových pandemií v letech 1957 a 1968 se ukázalo, že chráněni jsou starší lidé, protože kdysi ve svém mládí prodělali infekci podobnými viry. Nedávno jsem narazil na sdělení, že asi třetina lidí po šedesátce má protilátky proti viru prasečí chřipky. To by mohlo znamenat, že se v minulosti setkali s nějakým velmi příbuzným virem. Pokud se uvedená zpráva potvrdí, dala by se u seniorů očekávat alespoň částečná obrana.

Nákazou novými pandemickými kmeny jsou proto nejvíce ohroženi mladí lidé, kterým taková imunologická zkušenost chybí. Samozřejmě ale platí, že pokud onemocní muž či žena v pokročilém věku, zvláště trpí-li nějakou vážnou chronickou chorobou, je ve větším ohrožení života než mladé a jinak zdravé osoby.

Dá se odhadnout, jaký bude průběh pandemie?

Jediné, co můžeme použít, jsou analogie. Analogií ale nemůže být situace před 33 lety, kdy se v USA objevily ojedinělé případy onemocnění prasečí chřipkou, a kdy později k žádné epidemii vůbec nedošlo. Současnou situaci ani nemůžeme srovnávat se situaci před třemi čtyřmi lety, kdy jsme byly vystrašeni ptačí chřipkou. Ani v jejím případě k epidemii nedošlo. Je třeba připomenout, že se tehdy neprokázal přenos z člověka na člověka. Současná situace je jiná. Pandemie už je v běhu, a to, že vznikla, je důkazem, že k mezilidskému přenos v hojné míře dochází. Postihuje čím dále více zemí. Zasažena už je i Česká republika.

Obávám se, že pravděpodobně příští rok budeme čelit velké kalamitě. Ale je to odhad, který je založený na analogiích z minula. Zatím pandemie probíhá celkem mírně, dosavadní zprávy naznačují, že průběh nemoci je lehčí než u sezónní chřipky.

Podle předchozích zkušeností však je první vlna pandemie charakterizována spíše mírným průběhem. A teprve druhá vlna, která přicházívá za půl roku až za dva roky po té první, je opravdu nebezpečná.

Viry totiž získávají v důsledku přenosu z člověka na člověka vyšší virulenci, schopnost množit se v organismu do vysokých titrů a způsobovat těžší onemocnění. Jak už jsem říkal, ke stejnému efektu může teoreticky dojít výměnou genetického materiálu, tzv. rekombinaci, se sezónními viry, dobře adaptovanými na člověka. Chřipkové viry mají obrovskou schopnost mutovat.

Kdy by mohla druhá vlna přijít?

Není vyloučeno, že už se k ní blížíme, že bychom jí mohli čelit v pozdní zimě. Je možné, že k nebezpečným změnám v biologii viru došlo na jižní polokouli v průběhu našich letních měsíců. Svět se zmenšuje. Kdyby takové viry už vznikly, mohly by se k nám dostat velice rychle.