Výstava "Veřejné zdraví začíná kojením", která byla zahájena v září během Českého týdne kojení, upozorňuje na důležitost kojení na zdraví matky, dítěte a dopady na ekonomiku země i životní prostředí.
Unikátní snímky pořídili fotografové a cestovatelé David a Miroslav Švejnohovi, kteří přinášejí pohled na kojení napříč kontinenty. Fotograf Pavel Vítek pak výstavu doplnil "českým pohledem", při kojení vyfotil moderátorku a cvičitelku Janu Havrdovou, známou z televizního pořadu Sama doma.
"Snížení nemocnosti díky kojení má obrovský vliv na veřejné zdraví. Kojení výrazně prospívá také ženě. Snižuje výskyt rakoviny prsu, vaječníků, děložního hrdla, osteoporózy v pozdějším věku, cukrovky a také metabolického syndromu, protože kojící ženy mají příznivější hodnoty krevního cukru a lipidů v prvních týdnech po porodu než ženy nekojící. Mateřské mléko je po dobu prvních šesti měsíců života dítěte nejlepším jídlem a pitím. Žádná jiná strava, a to ani voda, není během tohoto období nutná," říká doktorka Anna Mydlilová z Národního laktačního centra - Laktační ligy.
O pětinu méně obézních dětí
Podle vědeckých poznatků nekončí kojené děti tak často v nemocnici jako děti nekojené, kojení je rovněž chrání před syndromem náhlého úmrtí. Studie UNICEF a Světové zdravotnické organizace také prokázaly, že děti živené v prvních šesti měsících mateřským mlékem měly ve věku 14 let o 22 procent nižší výskyt obezity.
O výstavěFotografie jsou v současnosti k vidění v galerii v pražských Emauzích, kde budou až do 4. listopadu. V témže měsíci pak budou moci snímky shlédnout hosté "Naší kavárny" ve Fakultní Thomayerově nemocnici. V prosinci zavítá výstava do centra "Kroužky na Vltavě" v pražském Braníku a poté bude putovat po dalších deseti místech po celé republice až do září příštího roku. |
Kojení výrazně snižuje i ušní infekce. U kojených dětí se vyskytuje o 40 procent méně zánětů ucha oproti dětem, které jsou dokrmovány už před čtvrtým měsícem, a dokonce o 80 procent méně oproti nekojeným dětem.
Kojené děti jsou rovněž daleko více chráněny před rotavirovými infekcemi a mají i nižší rizika u mnoha dalších chorob, jako jsou například onemocnění zažívacího traktu, potravinové alergie, respirační choroby, infekce močových cest, zubní kaz, poruchy metabolismu nebo vady řeči u chlapců.
Jak zachránit milion novorozenců
"Kdyby všechny ženy začaly kojit v první hodině po porodu, zachránilo by to milion ze čtyř milionů zemřelých novorozenců - riziko úmrtí se zvyšuje s větším oddalováním zahájení kojení. Celkově pozdní zahájení kojení vede k 2,4krát vyššímu riziku úmrtí," uvádí ve své studii Světová zdravotnická organizace.
Podání jiné stravy než mateřského mléka před zahájením kojení také zvyšuje riziko úmrtí kojence. Více než 40 procent všech dětí, které zemřely v průběhu druhého až 28. dne po narození, mohlo být zachráněno zahájením kojení do jedné hodiny po porodu.
Životní prostředí a úspory
Odborníci dokonce umějí přínos kojení spočítat na dolary či koruny. Když se dítě kojí, zdravotnictví to ušetří za neproběhlá ošetření a nemoci miliardu dolarů ročně. Další peníze se ušetří tím, že mateřské mléko nic nestojí, zatímco průměrné náklady na umělou výživu šplhají na dva tisíce korun měsíčně.
Kojení je i velmi šetrné k životnímu prostředí. Mateřské mléko nepotřebuje ke své výrobě, balení, distribuci, žádnou energii a neznečisťuje životní prostřední odpadem.
Není potřeba lahviček, dudlíků, kojeneckých vod, méně peněz za vložky, menší spotřeba plen a navíc stolice kojených dětí nezapáchá.
