Ona

O Velikonocích má hospodář zahnat myši cepem

Barvení kraslic a šlehání dívek pomlázkou spletenou z vrbových prutů patří už k posledním dodržovaným velikonočním zvykům. Zahánění myší cepem či ochrana polí svěcenými kočičkami zmizela s většinou dávno zapomenutých obřadů. Mezi kdysi důsledně dodržované velikonoční rituály patřila obchůzka za účelem ochrany hospodářství před nájezdy hlodavců. Hlava rodiny musela ráno na zelený čtvrtek vzít do ruky cep, obejít celé stavení a bít cepem do země, aby se v domě nedržely myši. Údery měly nenasytné hryzalky vyplašit a odehnat od spižíren se zásobami potravin.

"Dalším z pozapomenutých velikonočních zvyků je zapichování větviček svěcených jívových kočiček do okrajů polí," řekl Karel Pavlištík z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. "Vedle větviček se dával do země i malý křížek z třísek, pocházejících z šindele očištěného vysvěceným ohněm. Větvička kočiček a křížek z šindele se zasunovaly také za svatý obrázek ve světnici."