Do svých 30 let si pod výrazem normální chlap Libuše (58) představovala nudného a naprosto nezajímavého kravaťáka. „Dnes to vnímám pozitivněji, spíš jako nenarušenou, zdravou osobnost, což se mi dnes zdá být čím dál tím vzácnější jev,“ říká.
Eva (53) si naopak myslí, že normální chlap je snem každé normální ženy. “Je to pracující muž, který je čistotný, dochvilný, čestný, pracovitý, zručný, nechodí do hospody, nehraje automaty a je pozorný k ženě,“ popisuje partnera, kterého by si pro život představovala a dodává, že by měl být ještě věrný, pečující o děti, trochu kuchař se stále dobrou náladou a smyslem pro humor. „Ale to už by byl ideální, ne normální,“ směje se.
Dělá doma bordel, přišel z hospody a celé večery řve doma z televize fotbal, ani opraváře nezavolá, stačilo by, kdyby se občas umyl! Chci snad od chlapa moc? Vedou vzrušené debaty ženy, nespokojené z objektivních nebo subjektivních důvodů, a končí povzdechnutím: Normální chlapi snad neexistují.
Očekáváme, ale realita jsou kompromisy
PhDr. Jitka Douchová - Psycholožka specializovaná po celou dobu své profesní dráhy na partnerské vztahy. Působí v Praze, kde v Senovážné 2 ,Praha 1, vede soukromou manželskou poradnu.
I když se podle párové psycholožky Jitky Douchové v očekáváních samozřejmě lišíme, protože nás ovlivňují rozdílné aktuální zkušenosti i ty z našich původních rodin, obecně se nejspíš shodneme: „Normální chlap je ten, který by rodinu dokázal zabezpečit, je pozorný, sdílí naše zájmy a starosti, je empatický, dobrý otec, kamarád i milenec, pomáhá v domácnosti, svou ženu ve všem podporuje a má rád její kamarádky, přátele i matku, stará se o svou hygienu a nenechává všude kolem sebe doma nepořádek,“ vyjmenovává psycholožka.
Jedna věc jsou však naše očekávání a druhá je realita. „Tu si utváříme společně, proto je v páru nesmírně podstatná symetrická dospělá komunikace. Symetrie je o otevřenosti, ochotě polemizovat, slyšet i opačný názor druhého, než jaký je ten náš, a hledat v našich rozdílnostech rovnováhu,“ upozorňuje Jitka Douchová.
O „normálních chlapech“ jste si povídaly na Facebooku |
Johana (48) má normálního chlapa doma. „Mít takového je výhra,“ pochvaluje si. Podle ní nemusí životní partner oslňovat nedozírným bohatstvím ani dechberoucí kariérou, uměleckými sklony či mediální popularitou. „V normálním vztahu a v normální rodině normálně funguje, normálně má smysl pro humor, normálně se s ním dá na všem dohodnout, normálně vychovává naše dítě a je na něj spolehnutí,“ popisuje stejné nároky, jaké ostatně automaticky má i sama k sobě.
Hlavně nepřevychovávat
Také Šárce (39) by normální chlap stačil. „Takový, který nežárlí, je milý, bez řečí mi pomůže. Nemusí dělat všechno, ale když je potřeba, tak zaskočí, nevymlouvá se a neptá se, jak se vaří čaj a do které školy děti chodí. Pracuje, to je samozřejmost. Balík vydělávat nemusí, nevyčítá, nekřičí a umí se normálně domluvit. Nechlastá, nesmrdí, nefetuje a negambleří,“ vyjmenovává, než se zarazí a zpochybní své úvahy řečnickou otázkou: „Ale to už jsem s požadavky asi u nadchlapa, co?“
Kamila Douchová
„V mé věkové kategorii si pod pojmem normální chlap všechny představují člověka, který je bude mít rád, na kterého se budou moct spolehnout, který jim nebude lhát, podvádět, bude schopen zajistit rodinu, zároveň ale věnovat rodině dostatek kvalitně stráveného času,“ tvrdí Kamila Douchová (28), dcera psycholožky, která se partnerskými vztahy rovněž profesionálně zabývá. Je podle ní důležité, abychom si s ním dobře rozuměli jak po psychické, tak i po sexuální stránce. Dodává však, že představa, že nalezneme všechno výše jmenované u jednoho člověka, je v podstatě prakticky nereálná. „Je velký rozdíl ve vysněné představě a v realitě. To pak bývá často kámen úrazu ve vztahu. Partner se vymyká v požadavcích a představách ženy, ta cítí zklamání, začne na muže útočit a snaží se ho převychovat.“
26. června 2017 |
Co je klíčové - za co partnera milujete?
Soňu (32) naopak normální muž nezajímá, protože si ho představuje jako průměrného. „Za partnera bych ho brala, jen kdybych k tomu byla donucena okolnostmi. Jsem totiž hodně náročná a potřebuji mít vedle sebe někoho, kdo mi připadá výjimečný, nikoliv nutně navenek, ale pro mě samotnou. Kromě zodpovědnosti, samostatnosti, stálé práce, schopnosti podpořit ženu a zajistit děti potřebuji, aby byl také výjimečně chytrý. Chci muže, který si dokáže poradit i v krizových životních momentech, umí zůstat na věcí, být empatický, pokorný, tolerantní, ale zároveň musí vědět, kdo je, co chce, za čím v životě jde. Musí mít stejný žebříček hodnot a norem jako já, musíme spolu umět mluvit o všem, ale také mlčet. Musím mít v sobě noblesu i něhu, imponovat mi, musím ho respektovat a nepřestávat po něm toužit. A hlavně musí mě mít rád takovou, jaká jsem, chtít mě celou, včetně mých chyb a nedostatků.“
Pro Magdalenu (31) jsou všichni muži něčím výjimeční a zajímaví. „Asi žádného normálního neznám,“ tvrdí. „Pro mě je normální, že mě partner moc neomezuje, nekontroluje, nežárlí, nechce ze mě mít domácí puťku ani služku, přeje mi pracovní úspěch a nemyslí si, že výchova dítěte je ženská záležitost. Podle mých zkušeností tohle mezi českými muži od 30 nahoru až tak normální není, ale třeba v Británii, odkud je můj partner, je to běžné.“
Ženy by si měly především ujasnit, co je pro ně v partnerském vztahu opravdu klíčové a přes co „nejede vlak“, myslí si Kamila Douchová. „Pokud jejich muž pokulhává v okrajových věcech, které by byly sice hezké, kdyby fungovaly, je lépe to prostě „zkousnout“ a uvědomit si, za co svého partnera milují,“ radí.
Podle odborníků není pochyb, že po lásce a spokojeném vztahu toužíme všichni, ale na obou stranách se najdou chyby. „Je důležité umět s nimi pracovat, aby nás nepřerostly jako kaše v pohádce Hrnečku vař. To pak totiž vytváří a postupně posiluje vzájemné averze a alergie na sebe, což je pro dobrý prosperující vztah kontraproduktivní,“ uzavírá psycholožka Jitka Douchová.
Normální muž je:
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 26. února 2017. Anketa je uzavřena.
