Onemocněním přitom trpí 20 procent pětiletých, deset procent sedmiletých, tři procenta dvanáctiletých dětí a zřejmě až jedno procento dospělých.
"Onemocnění se dá úspěšně léčit. Včasnému záchytu brání stud, předsudky a nedostatek informací," shrnula výsledky průzkumu analytička společnosti STEM/MARK Olga De Beuckelaerová.
Polovina dotázaných by se na dítě údajně nezlobila a snažila se je uklidnit. Pětina, a to hlavně muži, by dítěti vysvětlila, že na čurání do postýlky je už dost staré. Zhruba každý sedmý dotázaný by i tak velkému dítěti dal na noc plenu a stejný počet by dítěti sdělil, že nemá být líné jít se v noci vyčurat.
"Noční pomočování po pátém roce života není v pořádku. Někteří rodiče se však za problém potomka stydí natolik, že přicházejí, až když má dítě kvůli tomu problémy ve škole," řekla dětská lékařka Naděje Kočnarová. Podle ní by rodiče měli přistupovat k dítěti s citem. Peskováním za mokré prostěradlo jen prohlubují pocit viny. Nic tím nevyřeší, spíše by si měli přečíst něco o příčině a najít odbornou pomoc.
Podle urologa Zdeňka Dítěte ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je příčinou pomočování u většiny dětí nedozrálost systému pro regulaci tvorby, množství a hustoty moči. Souvisí se sníženou noční tvorbou hormonu vazopresinu. U zdravého člověka se ve srovnání s denní bdělou fází vytváří v noci vlivem tohoto hormonu poloviční množství moči. U dětí, které se počurávají, se tvoří nepřiměřeně velké množství moči a přeplněný měchýř ji neudrží. Léčba pak spočívá v tom, že se upraví pitný režim dítěte a v pilulkách dostává chybějící hormon.
Nočním pomočováním trpí často děti s mimořádně tvrdým spánkem. Budicí reakce mozku na signály, že měchýř je naplněn, není u nich zatím plně rozvinuta. Pomáhá takzvaný enuretický alarm. Je to čidlo vložené do lůžka či prádla dítěte, které vydá signál, když okolí zvlhne. Dítě musí okamžitě vstát a dokončit potřebu na WC. Metoda ale není moc oblíbená, protože zvuk vzbudí i celou rodinu.
