Výsledky studie potvrzují hypotézu, že se lidé mohou stát na sladkostech doslova závislými.

Výsledky studie potvrzují hypotézu, že se lidé mohou stát na sladkostech doslova závislými. | foto: Martin Faltus

Nezvyklá diagnóza: závislost na sladkém

  • 44
Podle nové studie mohou být sladkosti podobně návykové jako cigarety. Na sladké je možné vytvořit si podobný druh závislosti jako třeba na nikotin.

Závěry novozélandské studie publikované v časopisu Medical Hypotheses jsou jednoznačné: závislost na sladkostech skutečně existuje. "Sladkosti obsahující rafinovaný cukr, jako je čokoláda, sušenky nebo croissanty, rychle zvyšují hladinu cukru v krvi,“ vysvětluje jeden z autorů studie, doktor Simon Thornley z aucklandské instituce Regional Public Health Service. "Tento přísun cukru stimuluje stejné oblasti mozku, které jsou spojovány se závislostí na nikotinu a ostatními drogami."

Za štěstím

Přísun cukru do krve má za následek řadu chemických a hormonálních změn, které vedou k produkci neurotransmiteru serotoninu. Serotonin se totiž v centrálním nervovém systému účastní procesů, které se podílejí na vzniku nálad. Jeho nedostatek  způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, a má tak na svědomí změny nálady, depresi, podrážděnost, popřípadě agresivitu nebo poruchy spánku.

Výsledky studie potvrzují hypotézu, že se lidé mohou stát na sladkostech doslova závislými. Podle Thornleyho se tím otevírá cesta pro nové způsoby boje s touto závislostí, potažmo obezitou – nějaká obdoba například nikotinových náplastí.

Závislost na cukru

Lidé často jedí sladké proto, aby se uklidnili: stejný důvod mívají i drogově závislí lidé.

"Drogově závislí lidé, aby dosáhli stejného efektu, potřebují stále větší dávky své drogy. Je velmi obtížné pro ně přestat – pokračují v užívání drogy i navzdory tomu, že jsou si vědomi všech negativních důsledků, vysvětluje doktor Thornley. "Drogou, například nikotinem, se také uklidňují, pomáhá jim překonávat úzkost. Lidé často jedí sladké proto, aby se uklidnili: stejný důvod mívají i drogově závislí lidé."

Ukázalo se také, že lidé s vysokým Body Mass Indexem (BMI) mají méně receptorů v té části mozku, která vytváří pocity radosti a potěšení. Podobné je to u lidí závislých na kokainu a alkoholu.

Lepší nálada s cukrem

Závěry novozélandských autorů potvrzuje i výzkum americké Princeton Univerzity. Tamní vědci podávali krysám desetiprocentní roztok cukru (mnohé sladké nápoje jej obsahují ještě mnohem víc!) a po čase zjistili, že se u krys vytvořila závislost. Bez podávání roztoku byly velmi neklidné, až agresivní. Měly příznaky toho, co bychom mohli nazvat jako "absťák". Když jim byl roztok opět podán, pozřely jej rychle obrovské množství.

Vědci z University of Illionis zase dlouhodobě pozorovali ženy s nadváhou. Zjistili, že v případě, že bylo těmto ženám smutno nebo se z různých důvodů necítily "ve své kůži", vždy sáhly po něčem, co obsahovalo rafinovaný cukr. Přitom přísun cukrovinek se u nich stále zvětšoval.

Profesorka preventivní medicíny Bonnie Spring výzkum okomentovala takto: "Začínáme mít dostatek důkazů pro to, že vysoká hladina cukru v krvi přímo ovlivňuje ty části mozku, které se zapojují v případě závislostí."

Brzděte!

Zpomalit přísun cukru do krve lze tím, že budeme zároveň konzumovat ocet nebo citronový džus,  vlákninu, bílkoviny a tuky. Proto – poněkud paradoxně - pokud si váš ranní croissant namažete máslem, omezíte okamžitý přísun cukru do krve. Naopak kofein celý proces urychlí.

Podle vědců by nové poznatky mohly vést k postupnému omezování či přímo k zákazu reklam na výrobky obsahující rafinovaný cukr, podobně jako je tomu u cigaret. V úvahu připadají také varování na obalech.

Velký přísun cukru totiž vede nejen k obezitě, ale také zvyšuje riziko srdečních onemocnění, osteoporózy, zubních kazů, vysokého tlaku nebo cukrovky. Často se také spekuluje o tom, že rafinovaný cukr urychluje stárnutí buněk a přispívá tak k vytváření předčasných vrásek.