I když se o ní příliš nemluví, deprese je jedním z nejčastějších onemocnění současnosti. Podle statistik se minimálně jednou za život objeví u deseti až dvaceti procent lidí. Přesto však, podle průzkumu z letošního roku, velká část nemocných nikdy nevyhledá léčbu.
Odborníci mluví dokonce o dvou třetinách lidí trpících depresí, kteří se se svým problémy lékaři nikdy nesvěří. Na vině je stigmatizace nemocných, pocity viny, studu, ale v řadě případů také neznalost symptomů a nerozpoznání nemoci.
Většina lidí totiž zná pouze ty nejtypičtější projevy deprese, jako je apatie, skleslá nálada, ztráta zájmu o jakékoli aktivity a chuti do života. Jenže depresivních poruch je celé široké spektrum a stejně tak různorodý je i soubor symptomů. Tady jsou potíže, které možná nemáte s depresí vůbec spojené, ale přesto vás na ni mohou upozornit:
Výpadky krátkodobé paměti
Dělá vám problémy zapamatovat si například telefonní číslo, které vám před okamžikem někdo nadiktoval? Lovíte večer v paměti, co jste vlastně v poledne obědvali? Problémy s krátkodobou pamětí mohou mít souvislost právě s depresivní poruchou. Dokázal to výzkum z loňského roku, provedený v Center for BrainHealth na Texaské univerzitě. Při něm se ukázalo, že lidé trpící depresivní poruchou mají mnohem větší problémy se zapamatováním si čísel a vůbec je jejich krátkodobá paměť výrazně horší než u lidí, kteří se s depresí nepotýkají.
Změny apetitu
Depresivní porucha může vaši chuť ovlivnit pozitivním i negativním směrem. Ať už v poslední době vaše spotřeba výrazně vzrostla, nebo naopak nemáte vůbec chuť k jídlu, měli byste těmto příznakům věnovat pozornost. První výzkumy dokazující souvislost mezi depresí a nechutenstvím proběhly už v padesátých letech a od té doby byla spojitost deprese a změn apetitu mnohokrát prokázána.
Postupem času do spektra depresivních symptomů přibyl i výrazně zvýšený apetit, který je často doprovázen znatelným váhovým přírůstkem. Jedna z teorií říká, že část nemocných s depresí výrazně preferuje sladká a tučná jídla, protože s jejich konzumací jsou spojeny libé pocity tvořící protipól proti depresivnímu ladění.
Velká únava
Dvě hodiny poté, co ráno vstanete, jste ve stavu, kdy byste si opět mohli jít lehnout zpátky do postele. Deprese a v podstatě nekonečná únava jdou podle odborníků ruku v ruce. Jedna živí druhou a vytvářejí bludný kruh.
Vědci zjistili, že lidé s depresí trpí čtyřikrát častěji nevysvětlitelnou únavou, která je navíc intenzivnější než u zdravých lidí. Únava je jedním z nejčastějších symptomů deprese, který se objevuje u více než devadesáti procent nemocných.
„S únavou je u depresivních poruch často spojena podrážděnost, nervozita a neschopnost soustředit se. Z toho potom logicky plyne i ztráta produktivity a výkonnosti,“ dodává psycholožka Marcela Vojířová.
Ztráta libida
„Pokles sexuální touhy je velmi častým symptomem, který je s depresí spojen,“ říká psycholožka. „Někdy se ale objevuje i jako vedlejší příznak užívání antidepresiv.“
Přestože se jedná o velmi frekventovaný příznak deprese, který postihuje víc než sedmdesát procent nemocných, není příliš známý a řada pacientů se o něm stydí mluvit i před svým lékařem. Přitom nemocní uvádějí, že právě ztráta libida je pro ně jedním z nejhorších symptomů deprese. Lidé s depresivní poruchou mají také vyšší pravděpodobnost, že se u nich objeví sexuální dysfunkce.
Pocity vzteku
Protože je deprese obecně spojována spíše s pocity smutku a beznaděje, nejspíš vás ani nenapadne, že jejím průvodním jevem mohou být i pocity vzteku.
„Ty jsou často spojené s poklesem výkonnosti a pocity viny za to, že člověk nezvládá v každodenním životě fungovat jako v minulosti. Přitom je to podobná logika, jako kdybyste se silnou vůlí snažili zvládnout chřipku,“ vysvětluje psycholožka.
Únava, neschopnost se soustředit, apatie jsou samozřejmě spojené i s poklesem sebevědomí. To všechno přiživuje pasivní agresivitu, sebekritiku a vztek na sebe, čímž se nemocný ocitá v bludném kruhu.
„Lidé často cítí, že jejich pocity vzteku, agresivita a podrážděnost nejsou v pořádku, ale nejsou schopni je pouhou vůlí zvládnout a korigovat, i když v mnohých případech negativně ovlivňují i mezilidské vztahy,“ dodává psycholožka.
