Podle údajů společnosti Infopharm, která se zabývá problematikou farmacie, je to v průměru sedm set korun ročně, což u některých z nich může samozřejmě vyšplhat i na několik set korun měsíčně.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že ve srovnání s vyspělými zeměmi jsou doplatky spíše nižší.
Za léky zaplatí české zdravotní pojišťovny téměř padesát miliard korun ročně, pacienti však doplácejí jen šest až sedm procent - v Evropě přitom výše doplatků činí v průměru 35 až 40 procent.
Někdo platí dvakrát
Lze navíc očekávat, že časem se budou doplatky zvyšovat i v Česku, protože zdravotnictví nebude mít na to, aby všechny nově se objevující léky hradilo třeba v plné výši.
Proto se vyplatí přemýšlet, jak by se za léky dalo ušetřit. Ověřte si, zda je všechny potřebujete.
"Stává se, že lidé obcházejí více lékařů a neřeknou jim, jaké léky už berou, takže dostávají obdobné přípravky znovu," popisuje situaci dětský praktický lékař Tomáš Karhan. A mnohdy znovu doplácejí v lékárně.
Lékařům komplikuje situaci i fakt, že ač by měli o svých klientech dostávat informace třeba od odborných lékařů nebo z nemocnic, většinou se tak neděje.
"Nejsem příznivcem papírové zdravotní knížky, ale například její internetová obdoba by v tomto mohla pomoci," soudí Karhan.
Ošetřující lékař je rovněž tím, u koho se lidé nejprve ptají na cenu léků, respektive na výši doplatku. Nemusí se však dozvědět přesnou sumu.
Lékař bude mít jen ceník léků, v němž bude uvedena výše úhrady pojišťovny a maximální cena, kterou může za lék chtít výrobce. Ti někdy cenu sami snižují, a proto je bez doplatků více než oněch 2500 léků, vedených v seznamu jako plně hrazených.
Na léky často doplácejí rodiče malých dětí, protože ty bývají často nemocné, a zejména pak senioři s chronickými zdravotními problémy. Naopak se doplatků nemusí obávat lidé s akutními zdravotními potížemi či ti, kdo trpí vážným, život ohrožujícím onemocněním.
Zaplatíte si paralen?
Obvykle se s cenami léků nejvíce hýbe na začátku každého čtvrtletí, letošního října se však pacienti obávat nemusí, protože v cenách léků se nic nemění.
Ceny léků by navíc mohly ještě klesnout, kdyby si lidé naopak ze svého kupovali některé volně prodejné léky, které jim v případě předepsání lékařem hradí pojišťovna.
"Úspora na těchto lécích by umožnila přesunout prostředky na dražší léky," potvrdil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner.
Podotkl přitom, že pacienti se takto dožadují často například předepisování léků na běžné nachlazení a lékaře nic nemotivuje k tomu, aby tak nečinili.
Ukazuje se navíc, že mnohé z těchto léků ve skutečnosti lidé nepotřebují. "Tisíce těchto léků pak končí ve sběrných kontejnerech," uzavřel Suttner.
Někdy je lepší si připlatit
Zdaleka ne na každou nemoc je k mání lék bez doplatku. "Trpím chronickými zažívacími potížemi, na které dlouhodobě užívám léky a neobejdu se bez nich," říká Ladislav Král z Brna.
Chtěl ušetřit, a proto lékaře poprosil o nějaký lék plně hrazený pojišťovnou. Jenže, takový přípravek sice existoval, ale pro pana Krále se vůbec nehodil kvůli jeho dalším zdravotním potížím.
"Takže já vlastně mohu výši doplatku ovlivnit jen tím, že si sám obejdu několik lékáren," konstatuje Král.
Zákon o zdravotním pojištění říká, že v každé ze skupin léčivých látek musí být alespoň jeden plně hrazen. "To neznamená, že na každou chorobu musí být plně hrazený přípravek," vysvětluje Jiří Suttner.
Podle něho by dokonce stačilo, kdyby zdravotní pojišťovny plně proplácely pouze 300 léků, protože právě tolik je skupin léčivých látek. "V platném číselníku VZP je však více než 2500 plně hrazených přípravků," podotkl mluvčí Suttner.
Naopak, například ze skupiny antikoncepce pojišťovny plně nehradí ani jeden přípravek.
Musíme hledat nejlepší lék
Podobných případů, kdy by lidé teoreticky mohli brát lék bez doplatku, ale prakticky se pro ně nehodí, je mnoho. Je to třeba příklad duševních nemocí.
"Při léčení deprese je nutné někdy vyzkoušet několik přípravků, než najdeme ten, který zabere," popsal psychiatr Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha. Ohledy na to, zda je tento lék s příplatkem, či bez něj, už lze pak samozřejmě brát jen těžko.
Podobné je to u mnoha dalších potíží - třeba u bolesti nebo u lidí s nemocemi srdce a cév.
Běžné léky jsou levné, někdy bez doplatku, ale mají mnoho vedlejších účinků, takže se nehodí k dlouhodobému podávání. Vhodnější léky jsou však většinou s nemalým doplatkem.
Mnoho peněz nezřídka platí i dlouhodobě a vážně nemocní lidé, protože u nich je třeba k volbě jednotlivých léků přistupovat obzvláště opatrně - hlavní léčbu většinou platí pojišťovna, ale léky na "vedlejší" potíže či přípravky podporující úspěšnost hlavní léčby mohou nemocné přijít na stovky až tisíce korun měsíčně.
|
Jak můžete ušetřit v lékárně • Zjistěte si, kolik budete doplácet • Zajímejte se o plně hrazené léky • Ptejte se na cenu před placením • Nešetřete na levných lécích za každou cenu • S chronickými potížemi jděte na vyšetření |
