I když má každý nárok na potřebnou lékařskou péči, může se stát, že si na léčbu budete muset počkat

I když má každý nárok na potřebnou lékařskou péči, může se stát, že si na léčbu budete muset počkat | foto: David Votruba, iDNES.cz

Nemocná žena si musela zaplatit léčbu sama

  • 84
Nárok na péči, kterou potřebuje, má v Česku teoreticky každý. Ve skutečnosti je to jinak. Situaci komplikují nejrůznější limity zdravotní pojišťovny.

Paní Vlastě P. je dvaačtyřicet, má roztroušenou sklerózu a splňuje všechny podmínky, aby dostala nejmodernější léky, které umějí oddálit dobu, než skončí na vozíku. Nemoc se vyléčit nedá, jen "pozastavit". Žena však na léčbu už tři čtvrtě roku čeká marně.

Nemocnice se totiž bojí, že za její léčbu nedostane od pojišťovny zaplaceno. "Lékař v nemocnici mi řekl, že se potýkají s limity, takže mě nemůže do léčby zařadit. Já ale čekám už dlouho, tak jsem začala jednat. Nechci, aby mě bez léků potkal další záchvat, po kterém už nevstanu," popisuje.

Marně se snažila zjistit, proč nemůže dostat léky. "Pojišťovna mi dnes řekla, že všechno musí být v pořádku. Jenže není. A začínám toho mít dost. Obrátím na Evropský soud. Chci své léky, protože chci ještě žít normální život," říká.

Případ Vlasty P. není ojedinělý, něco podobného se může stát mnoha lidem, kteří onemocní vážnou chorobou.

Pacientů, kteří nevědí, bude-li je někdo léčit, je podle zjištění MF DNES řada. Týká se to i lidí s nádory, s artritidou, těžkou lupénkou a dalších. To jsou nemoci, které se léčí jen na několika místech v zemi, ve specializovaných centrech.

Jenže nemocnice, které taková centra mají, dostaly od Všeobecné zdravotní pojišťovny návrh smlouvy, který u řady nemocí nepočítá s nabíráním nových pacientů.

"Snaží se nám nařídit, kolik lidí nanejvýš smíme léčit. Což je eticky velmi sporné. Ať to pacientům vysvětluje pojišťovna, že za ně nezaplatí. Proč to máme být my, kdo říká: promiňte, nemůžeme vás léčit, pojišťovna to nezaplatí!" rozhořčil se onkolog David Feltl z ostravské fakultní nemocnice.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ve čtvrtek uvedla, že o způsobu placení drahé léčby bude s nemocnicemi ještě jednat.

Léčba drahé nemoci

Kolik za ni chce platit VZP a jaká je realita?

Roztroušená skleróza

– VZP navrhuje platit měsíčně 25 tisíc korun

– léčba stojí od 20 do 35 tisíc

Nádory prsu

– VZP navrhuje průměrnou částku 61 700 Kč měsíčně*

– léčba se pohybuje od několika tisíc až do několika milionů (podle toho, zda jde o ženu v raném, nebo pozdním stadiu choroby)

Léčba tlustého střeva a konečníku

– VZP navrhuje průměr 58 100 Kč*
– léčba stojí leckdy dvojnásobek

* Některým nemocnicím navržené částky na rok 2007 mohou stačit, protože mají méně pacientů s rozvinutou chorobou (tudíž jsou "levnější"). Jinde mají pacienty s pozdějším stadiem choroby a průměrná cena léčby je pak nesrovnatelně vyšší.

Onemocněla ve špatnou dobu
Lucie Štenclová si musela drahé léčení platit sama. Onemocněla ve špatnou dobu: už bylo hodně pacientů

Lucii je čtyřiadvacet a má roztroušenou sklerózu. Ačkoliv má nárok na léčbu zdarma, své úspory musela dát za léky.

"Platila jsem si je dva měsíce sama – celkem to stálo 64 tisíc korun. Nemocnice mi totiž řekla, že se kvůli limitům na pacienty nemůžu dostat do léčby," vysvětluje.

"Chci děti, nechtěla jsem riskovat, že oslepnu. Už teď, po prvních dvou útocích nemoci, které pokaždé lidem s roztroušenou sklerózou o něco zhorší stav, špatně vidím. Tak jsem si raději léky, které ataky oddalují, zaplatila."

To bylo loni na jaře, pak se ženě podařilo dostat se do seznamu pacientů, kterým pojišťovna léčbu proplácí. Podobné problémy však podle lékařů hrozí řadě lidí i letos.

Na léčbu si musí počkat
V letošním návrhu smlouvy od Všeobecné zdravotní pojišťovny pro centra, která „drahé“ nemoci léčí, se totiž u roztroušené sklerózy píše: "Maximálním dohodnutým počtem pro danou diagnostickou skupinu je počet evidovaných pojištěnců ke 30. 11. 2006." 

To v praxi znamená, že pacienti, u nichž se nemoc projevila až nyní, mohou mít smůlu. Na léčbu budou muset čekat.

"Řada nemocnic to nepodepsala a já je chápu. Jen u nás stojí léčba těchto drahých chorob sto milionů ročně," říká předsedkyně Asociace nemocnic a ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.

Zavinil to podle ní chaos, který vznikl loni, když se rychle měnily ministerské vyhlášky a každou chvíli platil jiný systém plateb. Chaos však pokračuje dodnes.

Zdravotní pojišťovna totiž kromě toho, že navrhla limity v počtu pacientů, vypočítala průměrnou cenu každé diagnózy.

Tak třeba za každou pacientku s nádorem prsu navrhuje platit 61 700 korun. Jenže léčba některých žen stojí i miliony. "Tahle čísla jsou nastřelená od boku. Jednáme o změně. Takto to poškodí pacienty," říká onkolog Jiří Vorlíček.

Řešení je nejasné
Podle VZP je možné ještě o platbách vyjednávat. Co se však bude dít, pokud bude letos nemocných s nákladnou chorobou více, než si pojišťovna naplánovala?

"Pokud by se v průběhu roku ukázala tato potřeba, je dohodnuto, že budou iniciována jednání o způsobu řešení situace, protože pojišťovna by musela vyřešit otázku financování," zní odpověď mluvčí VZP Jany Víškové.

S tím se nechce spokojit ministerstvo zdravotnictví. "V pátek 23. února bude jednat správní rada VZP a budeme to řešit," říká náměstek ministra Pavel Hroboň. Dohoda podle něj zněla, že VZP zaplatí i nové pacienty, protože každé centrum ví, kolik v průměru přibývá nových nemocných.

"Návrhy smluv, které VZP poslala nemocnicím, jsou pro řadu z nich nepřijatelné. Pokud mají vážné důvody je nepodepsat, ať to nedělají. Jednak navržené peníze nestačí, a navíc jsou někde stanovené úplně špatně, což je případ onkologie. Jsem však přesvědčen, že dojdeme ke kompromisu a že pacienti nebudou poškozeni," říká náměstek.

Právník Ondřej Dostál, který se věnuje medicínskému právu, dodává: "Pacient má podle našich zákonů nárok na péči. A že ji někdo reguluje, ho nemusí zajímat."

Pacient, který se nedomůže léčby, by tak mohl uspět i u soudu. A nejen to. "Pokud by nepřiměřeně dlouho čekal na léčbu, může se jít léčit kamkoliv jinam v Unii a pojišťovna to musí zaplatit. Tak zní čerstvé rozsudky Evropského soudu, což je průlom," dodává právník.

,