Zjistili to sociologové Karolína Saková a Petr Sak, když na vzorku více než tisíce respondentů zkoumali, čím jednotlivé generace tráví nejvíc času.
Tak třeba každodenní cesta do práce zabere nejvíc času lidem od 45 do 60 let. V součtu za týden stráví cestováním do zaměstnání čtyři a tři čtvrtě hodiny. V době prožité za volantem automobilu zase vedou lidé do třiceti. Týdně v průměru brázdí silnice dvě hodiny a deset minut.
A největšími spáči jsou nejmladší a nejstarší: prospí přes devět hodin denně. "To mě vůbec nepřekvapuje. Rozdíl je ale v tom, že mládež vyspává ráno po probdělých nocích, kdežto penzisté většinou chodí spát brzy večer a třeba si ještě schrupnou po obědě," komentuje údaje sociolog Jan Keller.
Vedle spánku a práce trávíme nejvíc času před televizní obrazovkou: lidé nad třicet let u ní prosedí týdně skoro dvanáct hodin a důchodci skoro dvacet a půl hodiny. A na čtvrtém místě se v žebříčku činností, kterým se věnujeme nejvíc, ocitlo jídlo. Například průměrný třicátník projí týdně osm a půl hodiny.
|
Bary patří dvacetiletým, koupelny zase jejich rodičům Jak vyšetří volnou chvilku, pospíchá třiadvacetiletá studentka pražské vyšší odborné školy sociální pedagogiky Alexandra Zajonová za svými kamarády. A s nimi jde do hospody nebo do baru. Takovým počínáním se Alexandra vůbec neliší od svých vrstevníků. Podle rozsáhlého výzkumu, který zveřejnili sociologové, právě ve vysedávání po hospodách mladí lidé od devatenácti do třiadvaceti let vedou: v průměru v nich stráví tři a čtvrt hodiny týdně - skoro o hodinu a půl víc než generace jejich rodičů. Třicátníci a čtyřicátníci zase vedou v jiné "disciplíně": úplně ze všech věkových kategorií věnují nejvíc času osobní hygieně. Ve vaně a u umývadla stráví týdně celkem šest a tři čtvrtě hodiny. Mladé lidi do osmnácti let osobní hygiena zjevně zdaleka tak netrápí: koupelnu "okupují" jen pět a půl hodiny za týden. Výzkum mapující, kolik času lidé tráví nejrůznějšími činnostmi, je svým způsobem raritou. Dotazovaní zaznamenávali celý týden po půlhodinách, co zrovna dělají. "Oslovili jsme víc než tisíc respondentů," vysvětlila Karolína Saková. V jednom jsou na tom všechny generace stejně: nejvíc času tráví pod peřinou. Ze 168 hodin, které týden má, prospí teenageři a důchodci bezmála třetinu: kolem jedenašedesáti. Lidé od 31 do 45 let mohou těm starším a mladším jen tiše závidět. Na noční snění jim vybývá týdně o šest hodin méně. V ostatním se však od sebe jednotlivé generace liší mnohem výrazněji. Tak třeba platí, že čím je člověk starší, tím víc času věnuje jídlu. Ke zhltnutí obědů a večeří stačí mladým lidem mezi patnácti a osmnácti lety necelých osm hodin týdně. Penzisté tráví u prostřeného stolu skoro o tři a půl hodiny týdně víc. S knížkou večer nejčastěji usedají lidé po šestačtyřicátých narozeninách: oblíbeným knižním hrdinům věnují mezi dvěma a třemi hodinami týdně. Nejstarší věková generace má také zjevně nejlepší přehled nejen o literárních novinkách, ale hlavně o tom, co vysílají televize. Před svítící obrazovkou prosedí dvakrát tolik co lidé, kteří chodí do práce: týdně v průměru přes dvacet hodin. A také nejvíc zahradničí. Stejně jako Hana Pýchová z Kostelce nad Labem, která v srpnu oslaví čtyřiasedmdesáté narozeniny. Kromě rodinného domku, kde žije sama, má na starosti také zahradu, kde pěstuje rybíz, vinnou révu, pivoňky a ovocné stromy. "Na zahradě pracuji, jak to dovolí počasí," říká Hana Pýchová. |
