Na urologii nemocnice v Jablonci nad Nisou počátkem ledna loňského roku provedli lékaři tři laparoskopické (uzavřené) zákroky k odstranění zhoubných nádorů ledvin. Oddělili a zničili nádorovou tkáň speciální "horkou jehlou" (koncentrovaným tepelným účinkem elektrického proudu o vysokém kmitočtu). Jablonecký tým se tak stal prvním v kontinentální Evropě, neboť předtím se to podařilo pouze v USA a Velké Británii. Celá operace trvá jen pár desítek minut a je účinnější, šetrnější (tudíž i levnější) nežli klasická.
Prsty z nohy na ruku
Rovněž v lednu 2007 plastičtí chirurgové z českobudějovické nemocnice pod vedením primáře Vladimíra Maříka rekonstruovali pravou ruku mladé ženy, kterou o dva roky dříve těžký úraz připravil o tři prsty. Nahradili je dvěma prsty, které odřízli z její pravé nohy. První tým pracoval na noze, kde vypreparoval nervy, šlachy (ohýbací i natahovací) a cévy, které přivádějí a odvádějí krev v prstu. Druhý tým připravil na ruce všechny tyto struktury na napojení. Pak lékaři oddělený prst odpojili a přenesli na ruku. Pacientčina ruka je nyní takřka plně funkční.
Kapky a lampa
Lékař Martin Filipec z pražské oční kliniky Lexum jako první u nás v polovině února vyléčil chorobné vyklenování rohovky (tzv. keratokonus), které vede k deformaci oční čočky a až ke ztrátě zraku. Dosud se tato nemoc léčila transplantací rohovky, nyní pomocí nového postupu stačí oškrábat hladkou povrchovou vrstvu rohovky (aby byla nasákavější), nakapat na ni thiamin (vitamin B) a poté ozářit ultrafialovým světlem. Biochemickou reakcí se vytvoří nové vazby mezi kolagenovými vlákny, jimiž se rohovka zpevní natolik, že už se nevydouvá. Zatímco po transplantaci se oko zotavuje i přes rok, tady pacient vidí už druhý den. A domů může hned.
Robotem na srdce
V polovině března 2007 robot Da Vinci řízený primářem kardiochirurgie Štěpánem Černým z Nemocnice Na Homolce poprvé u nás operoval srdce člověka, a to hned šesti lidem v řadě. Takto vedené zákroky - zatím šlo o implantaci kardiostimulační elektrody a odběr štěpů pro přemostění ucpaných koronárních tepen (by-pass) - jsou rovněž mnohem šetrnější, v některých případech dokonce nenahraditelné.
Tepna z žíly
Cévní chirurgové z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně v čele s Robertem Staffou počátkem června jako první v Česku nahradili pacientovi tepnu vlastní hlubokou stehenní žílou nemocného. Během operace vyjmuli nemocnému žílu z pravého stehna v celé její délce, pak ji voperovali do oblasti mezi levou pánevní a stehenní tepnu tak, aby zásobovala krví jeho druhou nohu. Na tomto místě měl předtím pacient umělou cévní náhradu, ale v té se objevila infekce.
Neúnavný operatér
Již zmíněný robot Da Vinci se loni na Homolce činil i nadále. Počátkem srpna jeho prostřednictvím Štěpán Černý zalátal čtyřem pacientkám otvor mezi levou a pravou srdeční síní (ten vede k míchání okysličené a neokysličené krve - tkáně pak nemají dost kyslíku a srdce se tak dlouho nadměrně namáhá, až selže). Každá operace probíhala při odpojeném srdci (oběh krve a její okysličování zajišťoval speciální přístroj) a trvala pět hodin. Doktor Černý navedl ze strany do hrudníku ramena robota s kamerkou a miniaturními chirurgickými nástroji, potom pracoval podle obrazu na monitoru. Takovýto zákrok je nesrovnatelně šetrnější než s klasickým otevřením hrudníku; po čtyřech dnech šly pacientky domů.
Fyzikou na "chrapouny"
Uprostřed srpna lékař Václav Pavelec z domažlické nemocnice jako první na světě voperoval pacientovi do jazyka magnet, který odstraňuje potíže s chrápáním doprovázené krátkými zástavami dechu. Druhý magnet si pacient na noc připevní páskem pod bradu; přitahující se magnety pak jazyk drží, aby nezapadl (což právě vede ke chrápání a potenciálně nebezpečným zástavám dechu). Americká firma si doktora Pavelce vybrala pro testování své metody podle jeho odborných publikací.
"Rozsvícený" nádor je lépe vidět
Zhruba ve stejné době jedna pacientka s mozkovým nádorem spolkla speciální tabletku, která nádor obarvila tak, že při speciálním osvětlení světélkoval. Ten pak neurochirurgové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v čele s Pavlem Hanincem mnohem podrobněji rozlišili od zdravé tkáně, takže ho mohli odstranit důkladněji, zatímco zdravá tkáň naopak utrpěla méně. Operace probíhá pod fluorescenčním mikroskopem, výsledek samozřejmě znamená větší naději pro nemocného.
Operace, která vrací zrak
Martin Filipec z oční kliniky Lexum společně s Italem Stefanem Pintuccim v polovině září jako první u nás provedli operaci rohovky poškozené a zneprůhledněné tak, že znemožňovala vidění. Pacientce nejprve do oka našili část sliznice z úst, poté jí do středu rohovky voperovali asi pět milimetrů dlouhý váleček ze speciální umělé hmoty, který bude sloužit jako čočka. Aby tělo toto cizorodé tělísko nevyloučilo, bylo v oku upevněno speciální síťkou, kterou později prorostou cévy. Oko poté lékaři znovu přikryli sliznicí z úst, která bude celou protézu krýt. Operace trvala dvě a půl hodiny. Zákrok je vhodný nejen pro pacienty po úrazech, ale hlavně pro ty, kteří oslepli v důsledku dlouhodobých nemocí, při nichž dochází k vysychání sliznic. U vyschlého oka totiž nelze transplantovat rohovku a toto je tedy jediný způsob léčby.
Laser a oči nově
Primář oftalmologie ve vítkovické nemocnici Zdeněk Pastor spolu s hostujícím Axelem Ahlersem z Hamburku v polovině září poprvé u nás operovali pomocí nového laseru dva lidi s vetchozrakostí (presbyopií). Tato postupná ztráta schopnosti zaostřovat nablízko postihuje zhruba 80 procent veškeré populace ve věku nad 40 let. Podstata unikátní laserové operace spočívá v uvolnění závěsu oční čočky, takže se opět může akomodovat. Zákrok je šetrnější než všechny dosavadní, trvá maximálně hodinu, probíhá ambulantně a pacient je v lokální anestezii. Vyléčený může jít do práce již druhý den po zákroku a už za pár hodin po operaci může číst bez brýlí.
Játra pro miminko
Lékaři v čele Liborem Janouškem z Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze koncem září provedli život zachraňující transplantaci jater osmiměsíčnímu děťátku (jako vůbec nejmladšímu u nás). To se narodilo s nevyvinutými žlučovými cestami a bez této (devítihodinové) operace by zemřelo. Ikemští transplantologové provedli v loňském roce ještě jeden mimořádný zákrok: počátkem listopadu poprvé v Česku transplantovali srdce a plíce od jednoho dárce během jediné operace. Pacientkou byla žena, které vrozená srdeční vada vážně poškodila plíce a hrozila jí smrt. A jakkoli jde o zákrok nesmírně delikátní, získala alespoň naději.
