Léky, prášky, pilulky, zdraví

Léky, prášky, pilulky, zdraví - Léky, prášky - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Nejlepší léky musejí být drahé, výzkum stojí miliony

  • 55
Na jaře rozvířila debatu lékařů i pacientů snaha ministerstva zdravotnictví ušetřit na nejdražších lécích. Hrozilo, že se zhorší třeba péče o lidi se zhoubnými nádory nebo roztroušenou sklerózou, případně že budou muset tito lidé doplácet až tisíce korun měsíčně.

Situace se zatím ještě úplně nevyřešila, někde s léky problémy jsou, ale úplně se zatím ministerstvu jeho plány prosadit nepodařilo.

Lékaři před tím důrazně varují. "Okamžitě by se sice ušetřilo, ale nakonec to může být dražší, protože člověk bude déle v nemocnici nebo doma, bude brát mnohem delší dobu jiné léky a podobně," upozorňuje gastroenterolog Jan Martínek z mladoboleslavské nemocnice.

Uvádí příklad ze svého oboru - léčbu žloutenky typu C. Na ní existuje drahý lék interferon, léčba může stát až milion korun ročně a zhruba polovina lidí se uzdraví.

Podle Martínka je to i tak levnější, než kdyby nemocní lék nedostávali a v průběhu let se u všech nich vyvinula cirhóza jater a potřebovali by transplantaci a doživotní lékařskou péči.

Příkladem může být také lék na mnohočetný myelom, zhoubnou chorobu krve. Jedna léčebná kúra stojí 800 tisíc korun, ale člověk se díky ní může úplně uzdravit a nadále fungovat jak v rodinném, tak pracovním životě.

Proč stojí tolik?
Jedno je jisté: supermoderní léky jsou drahé a s tím, že by zlevnily, se počítat nedá. "Vývoj těchto léků je nesmírně drahý," vysvětluje hlavní příčinu Jana Mikotová, ředitelka Mezinárodní asociace farmaceutických firem, která sdružuje přední světové výrobce.

Právě léky jsou jednou z hlavních příčin úspěchů medicíny v posledních desítkách let, i díky nim žijí lidé déle a přežívají choroby, kterým by dříve podlehli.

Co všechno jim lze přičíst? Údaje, které shromáždila asociace výrobců například z dat Světové zdravotnické organizace, ukazují, že například průměrný věk dožití Evropana byl ještě na počátku 20. století pouhých 55 let, dnes je to 75 let.

Od padesátých let také výrazně klesla úmrtnost: v případě dětských onemocnění o 80 procent, ateroskleróza zabije o 68 procent lidí méně, podobně jako nemoci srdce a cév.

O 40 procent méně lidí podléhá také ischemické chorobě srdeční, dvacet procent méně obětí má vysoký krevní tlak a o třetinu klesla úmrtnost na rozedmu plic.

Operací ubývá
O šedesát procent klesla také úmrtnost na obávané žaludeční vředy. Když se ukázalo, že je nezpůsobuje špatná výživa a stres, ale bakterie helicobacter pylori, bylo možné na ně hledat lék.

"Díky tomu už se takřka vůbec nemusí operovat," připomněla Hana Horáková z firmy Glaxo Smith Kline, která je jedním z největších výrobců léků. Ostatně objev takzvaných blokátorů H2 a novějších blokátorů protonové pumpy, jimiž se vředy léčí, byl jedním z největších milníků v medicíně v minulém století.

Další léky se stále vyvíjejí. Momentálně se dá odhadnout, že ve výzkumu, v němž po celém světě pracuje asi 100 tisíc lidí, je zhruba 700 nových léků a vakcín.

Novým a asi nejnadějnějším směrem jsou biotechnologie. Díky nim by měla v nejbližších deseti až patnácti letech přibýt celá polovina nových léků.

Zatím se zásluhou biotechnologií dostalo mezi pacienty přibližně 150, jsou to třeba přípravky na rakovinu prsu a v klinickém zkoušení je jich 350. Biotechnologie jsou nadějí pro nemocné s rakovinou, nemocemi srdce a cév, cukrovkou, Alzheimerovou chorobou a Parkinsonovou nemocí.

Méně hospitalizací
Zní to možná poněkud paradoxně, volat po nových lécích, když se na druhé straně kritizuje jejich vysoká spotřeba a nevhodné předepisování.

"Je však velký rozdíl mezi léky - plýtvá se většinou těmi nejběžnějšími třeba na nachlazení nebo bolest hlavy, kdežto tady jde o vývoj nových přípravků na nejtěžší nemoci," upozorňuje diabetolog Milan Kvapil z pražské nemocnice v Motole.

Nové a na první pohled drahé léky mohou v konečném důsledku ulevit i zdravotnictví, protože se díky nim snižuje počet pobytů v nemocnicích, případně se alespoň zkracuje jejich délka. A právě nemocnice jsou obvykle nejdražší součástí zdravotnictví.

"Díky lékům se snížil za posledních několik desítek let počet hospitalizací na polovinu u dvanácti sledovaných nemocí, jako jsou duševní poruchy a infekce," vyčíslila Mikotová z Mezinárodní asociace farmaceutických firem. Tím se snižují výdaje za operace a ošetřovatelskou péči.

Výrobci tvrdí, že u sedmdesáti procent originálních léků se náklady na výzkum nevrátí.

Předepisování levnějších a generických léků s sebou podle gastroenterologa Martínka může nést i riziko, že firmy vyrábějící originální léky nebudou mít peníze ani snahu investovat do výzkumu.

Proč jsou potřeba stále další léky?

• lidé se sice dožívají vyššího věku, ale to je i díky lékům 

• delší život s sebou zároveň nese další zdravotní potíže, které si rovněž žádají léčbu

• blahobyt ve vyspělých zemích s sebou přináší zdravotní obtíže, spojené například s obezitou nebo diabetem Čím trpí Evropané a Češi

• nemoci srdce a cév - zabijí ročně dva miliony Evropanů a 60 tisíc Čechů, je to zabiják číslo jedna

• rakovina - 1,2 milionu úmrtí v Evropě/zhruba 25 tisíc v Česku

• tabák - 650 000 úmrtí v Evropě/ 20 000 v Česku

• obezita - dvě až osm procent veškerých nákladů zdravotnictví padne na léčbu obezity a zejména jejich následků

• vysoký krevní tlak - 40 procent mužů a 33 procent žen

• diabetes - 30 milionů Evropanů/ 750 tisíc Čechů

• astma - 30 milionů Evropanů/ 250 tisíc Čechů

• osteoporóza neboli řídnutí kostí - 19 milionů Evropanů/200 tisíc Čechů

• alergie - 80 milionů Evropanů/ 800 tisíc Čechů