Teenageři, kteří spí méně než osm hodin denně, mají mnohem větší sklon k pití.

Teenageři, kteří spí méně než osm hodin denně, mají mnohem větší sklon k pití. | foto: Profimedia.cz

Nedostatek spánku vede k pití a kouření

  • 11
Teenageři, kteří málo spí nebo trpí nočními můrami, mají mnohem větší sklon k pití a kouření než jejich vrstevníci. Tvrdí to nová studie.

Studie, kterou vedl Xianchen Liu z univerzity v Pittsburgu, pracovala s dotazníky distribuovanými mezi téměř 1500 adolescentů. Její závěry zveřejnil magazín Forbes. Věkový průměr dospívajících, kteří se výzkumu zúčastnili, byl necelých patnáct let a dotazníky byly distribuovány v pěti středních školách po celé Číně.

Pomocí nich se mapovala data týkající se spánkových návyků, problémů, kouření, pití, problémů s chováním, emocionálního rozpoložení, životního stresu, demografických charakteristik adolescenta a jeho rodiny.

Výsledky výzkumu byly přesvědčivé. Ukázala se naprosto zřejmá souvislost mezi nedostatkem spánku a takovými škodlivými návyky, jako je kouření a pití. Ti teenageři, kteří spali méně než osm hodin za noc, trpěli častými nočními můrami a spánkovými poruchami, měli významně vyšší spotřebu alkoholu a častěji se opíjeli než jejich vrstevníci.

Stejná souvislost se ukázala i mezi spánkovou patologií a kouřením u  teenagerů. Mnohem intenzivnějšími kuřáky se ukázali být ti dospívající, kteří chodili spát po půlnoci, spali méně než osm hodin, trpěli nočními můrami, měli potíže s usínáním či brali prášky na spaní.

"Ačkoli jsme podobné závěry předpokládali, neměli jsme je doposavad potvrzené," říká autor studie. "Tyto výsledky však mimo vší pochybnost dokazují, že nedostatečná spánková hygiena dospívajících souvisí s tak škodlivými návyky, jako je pití alkoholu a kouření. Navíc se zdá, že zde existuje souvislost i s poruchami chování."

Kvantita a kvalita spánku má beze vší pochybnosti vliv na tělesné zdraví, emocionální rozpoložení, mentální schopnosti, produktivitu i chování. Nedávné studie navíc potvrdily souvislost mezi nedostatkem spánku a vážnými duševními poruchami. Mimo jiné vzrůstá i riziko deprese, obezity, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu.