Každý potřebuje jinou délku odpočinku, navíc cyklus usínání a vstávání v ideálním případě navazuje na střídání světla a tmy.
Bohužel většina lidí nerespektuje své biologické hodiny a posouvá práci i zábavu do pozdních večerních a nočních hodin.
Jen málokdo však vydrží dlouhodobé nevyspání bez následků, poruchy spánku alespoň občas postihují až čtyřicet procent obyvatel. A to potíže se spaním nemusí být jediným následkem ponocování. Trpí také třeba imunita.
Co čeká toho, kdo nespí
"Lidé jsou při dlouhodobém nevyspání ohroženi pozvolným úbytkem intelektových funkcí, vytrácí se u nich schopnost soustředění. Více také trpí depresemi," vysvětluje neurolog Pavel Dohnal z českobudějovické laboratoře pro poruchy spánku a bdění.
Některé poruchy navíc přímo nesouvisí s tím, že by člověk spal málo, příkladem budiž syndrom spánkové apnoe neboli opakované zástavy dechu, která může být ve svých důsledcích i smrtelná.
Docent Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doplňuje: "Nevyspání snižuje odolnost vůči stresu, ale snižuje i celkovou obranyschopnost organismu."
Proč nemohu spát?
Příčin potíží se spánkem je několik, nejprve by se nespavci měli zamyslet nad životním stylem. Někdy postačí dodržovat několik pravidel spánkové hygieny a kvalita spánku se zlepší. Složitější situace je v případě nepravidelných pracovních směn.
Lékař Dohnal těmto lidem doporučuje, aby si při denním spánku vytvořili iluzi, že je večer. Karel Šonka dodává: "Lidé by měli takové zaměstnání dobře zvážit, někteří se pro ně zkrátka nehodí."
Nekvalitní spánek může být jedním z příznaků nejrůznějších onemocnění. Například při zvýšené funkci štítné žlázy pacient nemůže usnout, naopak při snížené funkci tohoto orgánu spí dlouho, ale špatně. I nemoci srdce a plic ruší spánek, některé druhy astmatu se projevují jen v noci.
"Také některé degenerativní poruchy jako Parkinsonova nemoc vedou k závažným poruchám spánku. Jenže v popředí péče jsou spíše jiné zdravotní problémy," doplňuje Karel Šonka.
Nemělo by se rovněž zapomínat, že problémy s usínáním a předčasným probouzením jsou často příznakem duševních chorob, nejčastěji deprese a úzkosti.
CO DĚLAT, ABY SE VÁM DOBŘE SPALO
• Dodržujte pravidelný režim
Několik dní si pište spánkový deník, pomůže vám a vašemu lékaři nalézt příčinu nespavosti. Zahrňte do něj i připomínky spolunocležníka. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu.
• Pomoci může cvičení
Sport zlepšuje spánek, ale ne těsně před spaním. Tělo se při cvičení zaktivizuje a potřebuje několik hodin, aby se uklidnilo do té míry, že můžete usnout. Sportování se věnujte spíš odpoledne.
• Rituály jsou důležité
Najděte si činnost, kterou si zafixujete jako uspávací rituál, ať už je to četba, poslech klidné hudby nebo teplá (ne horká!) koupel.
• Dávejte si pozor, co a kdy jíte
Jezte maximálně dvě hodiny před spaním, stejně jako byste neměli večer pít alkohol - sice vám pomůže usnout, ale narušíte si jím strukturu spánku. Také se snažte večer omezit kouření.
• Prostředí hraje roli
V ložnici by neměla být ani zima, ani horko. Další chybou je, že lidé v ložnici, nebo dokonce přímo v posteli pracují.
• Úporná snaha spaní nepomáhá
Neusnete-li do půl hodiny po ulehnutí, vstaňte a jděte si číst nebo poslouchejte hudbu. Křečovitá snaha usnout za každou cenu vám ke spánku nepomůže.
• Polední siesta může vadit
Nesnažte se nahradit chybějící nebo nekvalitní noční spánek zdřímnutím přes den, dodržujte spánkový plán s jasně danými hodinami vstávání a uléhání.
