Tříletý David se 5. prosince chystal jako každý večer do postýlky. Jenže tentokrát bylo všechno jinak - do malé předsíně se nahrnul Mikuláš, anděl a tři čerti.
Byli strašidelně pomalovaní, hrozili Davídkovi řetězy a pytlem a anděl od něj chtěl slyšet básničku.
Vyděšený chlapec se tolik bál, že visel matce na krku, div že ji neuškrtil. Ještě dlouho po odchodu Mikuláše a jeho doprovodu plakal a ani dárky ho neodlákaly z matčiny náruče. Snad jen otec byl spokojen, že syna někdo pořádně postrašil.
S čerty raději opatrně
Psycholožka Hana Imlaufová říká, že takovýto přístup je typický - matka dítě chrání, a otec naopak tvrdí, že čerti jsou od toho, aby se jich dítě bálo.
Jenže ač to mnoho lidí považuje za nemožné, čerti a jejich strašení nejsou povinnou součástí dětství. Naopak, pro úzkostnější děti se nehodí vůbec.
Dětská psycholožka Ludmila Doskočilová vysvětluje: "Dítě by mohlo z úzkosti začít koktat, cítit se ponížené. Nejlépe odhadne míru úzkosti u dětí rodič, zejména matka, která ho dobře zná a ví, co je její dítě schopné snést."
Psycholožka zároveň odrazuje rodiče od používání nadpřirozených bytostí jako motivace pro plnění úkolů a povinností: "Dítě se tím učí manipulativnímu chování a vynucování jakožto prostředkům, jak něco získat."
"Pozitivní motivace, odměňování nebo jasné tresty za porušení pravidel jsou v pořádku. Takovým jasným trestem je například týdenní zákaz televize, ale rozhodně ne návštěva čerta, u kterého dítě neví, co od něho může čekat."
Tradice jsou od toho, aby se udržovaly
Ať už jde rodina na barborky, nebo peče perníčky, podporuje to její soudržnost. "Tradice hraje pozitivní úlohu. Tím, že se něco opakuje, má v našem přeplněném chaotickém světě uklidňující význam. Především děti mají velký smysl pro řád a rituál, který tvoří bezpečný rámec událostí," říká psycholožka Doskočová.
Miminko dárky nenosí
Většina malých dětí slyšela někdy příběh o narození Ježíše Krista, málokteré si jej však spojuje s oním Ježíškem, který nosí dárky.
Hana Imlaufová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny podotýká: "Děti většinou chápou tyto dvě postavy v jiné rovině, imaginární dárce pro ně s malým Ježíšem nesouvisí."
V rodině evangelické farářky Daniely Brodské přináší dárky odjakživa anděl. "Anděl kromě darů přináší hlavně zprávu o tom, že se narodil Spasitel, což je hlavní důvod ke slavení Vánoc. V protestantských rodinách se navíc neslaví Mikuláš, jelikož tento svátek vychází z katolické tradice," dodává farářka.
Podle psycholožky Ludmily Doskočilové děti v předškolním věku ve velké většině vycházejí z toho, co jim říkají jejich rodiče, to znamená, že je pro ně důležitá mytologie, již užívá jejich rodina.
Dítě si většinou neláme hlavu s tím, jak Ježíšek stihne obdarovat miliony dětí najednou, má totiž vidění světa zúžené na vlastní osobu a několik blízkých. Sice někdy tuší, že rodiče nějaké dárky kupují, tento fakt však připisuje jejich spolupráci s Ježíškem.
Místo uklízení si povídejte
Dospělí se snaží nakoupit spoustu dárků, uklidit byt a navařit hory jídla. Otázkou však je, zda děti tyto atributy Vánoc vůbec ocení. Psycholožka Ludmila Doskočilová říká, že by rodiče měli raději připravit bohatý program, různé hry, a hlavně dát dětem možnost pobývat a komunikovat v přátelské atmosféře.
