Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - televize, vysílání | foto: Profimedia.cz

Nech mě, bude seriál. Čemu dáváme přednost před sexem?

  • 797
"Teď ne, za chvíli jsou Vékávéčka!" I takový argument slyší muž, jehož soužití s partnerkou trvá víc než pár měsíců a chemická pojistka sexuálního apetitu v zamilovaném období je v trapu. Smůla. Zvlášť když je podle sexuologů pro leckterého muže právě sex nejlepší relax po práci.

Už to tak ale je, že zatímco v zamilovaném, eroticky nabitém období díky chemické reakci intenzivně touží i ty ženy, kterým sex normálně nepřináší žádné uspokojení, v době pozdější ztrácí chtíč na síle i u žen poměrně náruživých.

Jídlo i synchronizované plavání

Ženy nemají na rozdíl od mužů touhu podpořenou vysokou hladinou testosteronu, vysvětluje sexuoložka Hana Fifková a odůvodňuje tím zranitelnost ženské touhy. Velkou roli zejména u žen hrají kromě biologických faktorů i vlivy plynoucí ze stavu psychiky a stavu vztahů. Podle Fifkové ženy často říkají, že na milování potřebují klid, pohodu, vyladění… Nemají-li to, budou lehce preferovat cokoli jiného. Žehlením počínaje, úkrytem v horké vaně a joggingem konče.

Pětatřicetiletá top manažerka si svůj dlouhodobý vztah i po letech chválí. Nicméně i přes svůj víc než uspokojivý sexuální život připouští, že se sexu vzdá kvůli práci či únavě. "To ale neznamená, že se na něj netěším, a nedej bože, že bych si hledala, čemu bych před ním dala přednost," řekne a pak se rozesměje: " Ehmm, leda jídlu?"

Na horší zkušenost ale vzpomíná ve svém předchozím vztahu: "Sex byl spíše povinnost. Něco, co se musí, protože ke vztahu patří. V tom období bych dala přednost i synchronizovanému plavání."

Sex? Jak s kým

Ani schopnost prožít orgasmus, která je nespornou výhodou ženské sexuality, není dostatečnou zárukou trvalého sexuálního apetitu. Je toho zkrátka mnoho, co ovlivňuje naše rozpoložení: vrozené dispozice, struktura osobnosti, momentální dlouhodobý fyzický i psychický stav, hladiny hormonů, věk, typ vztahu, užívané léky, roční období apod. A chuť nám bere duševní nebo tělesná nemoc, deprese, některé dlouhodobě užívané léky, vyšší hladiny některých hormonů (např. prolaktinu), sexuální dysfunkce, ale v neposlední řadě i komplikovaný a neuspokojivý vztah.

"Zejména u žen pak také platí, že netouží-li žena po sexu, ptejme se nejprve po jakém sexu, po sexu s kým a za jakých podmínek," znova zdůrazňuje specifikum ženského chtíče Fifková.

Skoro čtyřicetiletá recepční Lucie si neumí představit, čemu by dnes dala přednost před sexem v situaci, která k němu vybízí. Jiné to prý ale bylo dříve ve vztahu, kde sex nestál za nic. I Lucie potvrzuje teorii, která říká, že u ženy spíš než věk a hormonální hladina rozhoduje s kým a jak.

Chuť nebo dobrá vůle

To ještě nebyla řeč o studu a zábranách, které některým ženám brání přijmout své potřeby. Mnoho žen není zvyklých si je připouštět, natož si říkat o jejich uspokojení. Nebývá ve vztazích v převaze ženský diktát a výzva k sexu je víc mužská záležitost.

Něco jiného je pak dobrá vůle ženy vyhovět partnerovi, která se často zaměňuje se samotnou touhou. Na druhou stranu, i když touha tady není původcem, může se vzápětí objevit. Ženy zkrátka nejsou od přírody vybaveni ničím takovým, co by je s jistotou vedlo k naplnění jednoznačné potřeby. Oč jednodušší to mají muži se svým testosteronem.

"Chuť je pořád, ale spát se taky musí," vtipkuje pětadvacetiletý kadeřník Tomáš. A o své přítelkyni říká, že důvodem odmítnutí může být snad jen práce.

I čtyřicetiletý muzikant Marek vidí své priority jen v úrazu, nemoci a živelné pohromě. U přítelkyně je to obligátní pracovní povinnost.

No pánové, možná máte štěstí na milující partnerky, které stále touží…vyhovět vám? Jen ta práce, a to samozřejmě včetně té domácí, vám to kazí. Ale to neplatí jen o ženách. Jsou muži, kteří ač mají dle odborníků po sexu dychtit jako po stresovém ventilu z práce, nemají tu správnou biochemickou hladinu, dokud nejsou s prací hotovi.

Nemůžu, mám práci

"Nejvíc rušivý element je čas, když vím, že mě čekají ještě nějaké neodkladné pracovní povinnosti," přiznává na adresu svého sexuálního života pětatřicetiletý producent Petr: "To můžu mít očima chuť jako hrom, ale hlava mě zradí a k tělu už je jen krůček."

Vypadá to, že práce jakožto rušivý element přirozené sexuální aktivity člověka, která je na pudové úrovni srovnatelná jen s pudem sebezáchovy, je novodobý jev a daň moderní doby. "Proti éře komunismu si dnes lidé své práce musí více vážit, a tak se snaží," myslí si sexuoložka Fifková a dodává: "Práce je pro některé lidi nadměrně důležitá z různých příčin. Kvůli pocitu zodpovědnosti, neurotické potřebě zvýšené kontroly, neschopnosti na někoho delegovat zodpovědnost atd..."

Asi to úplně v pořádku není, když se práce dere na první místo našeho žebříčku uspokojování potřeb. Jenže jak uspět v dnešní době jinak než v práci? Ideál je práci a sex skloubit. Někdy se to povede a mimochodem sex na pracovišti podle odborníků dokonce zvyšuje pracovní výkonnost.

Norma na sex neexistuje

Každopádně, ať už upřednostňujeme před sexem práci nebo dáme v tu chvíli přednost tabulce čokolády, kinu, kamarádce či seriálu v televizi, neděláme to jen z nedostatku čistě biologických důvodů, ale mnohem větší vliv mají momenty psychosociální. Kdo by si myslel, že věk hraje v repertoáru priorit nějakou zásadní roli, tak se mýlí. Na věku záleží jen do té míry, do jaké na všech ostatních faktorech.

O tom, co a jak často upřednostňujeme, rozhoduje především kvalita sexu i vztahu k partnerovi. A už vůbec se nedá jednoznačně posoudit, co ještě je v normě a co už její mez překračuje.

"Pokud se sejde ve vztahu jeden partner s chutí denně a druhý partner s chutí jednou za měsíc, tak z hlediska toho prvního bude ten druhý takřka neustále upřednostňovat před sexem něco jiného," uvádí rozpor z praxe sexuoložka a dodává: "Takový soud ale není správný, protože ten s nižší chutí nemůže jako normu přijmout potřeby toho druhého. A žádná norma na sexuální potřeby neexistuje. Pro někoho je normální milovat se denně, pro jiného jednou za měsíc. A obojí je stejně běžné."