Ta je naštěstí disidentsky přítomna i mezi zvedači železa, takže vedle bodybuildingu vyrostl jeho mladší a zdravější bráška bodystyling. Ale pozor, i nezřízené holdování umírněnějšímu druhu tělesného tvarování může vést k deformaci. Ženské břicho, krásně hladké a ploché, začne vrásnit a krabatit se do podoby, jakou obdivují fanatičtí příznivci Dary Rolins a jim podobní tvorové.
Některé ženy se dají lapit do otroctví trendů. Jeden z nich dostal ve věku marketingového konjunkturalismu název "břišní pekáč". Není to pojem nový, jen ho kdosi vytáhl z kulturistického undergroundu a on se, zlákán pozlátkem pop-fitnessu, začal chovat jako zhýralá hvězda.
Muži ale většinou netouží hladit cosi hrbolatého, tvrzeného a tuhého až běda. Chtějí mezi prsy a klínem nalézat krajinu přehlednou, hebkou a klidnou jako vodní hladina. Když se těsně pod ní začne při ženině sebemenším pohybu přelévat tonusové vlnění jako v lýtku po odehrání fotbalového zápasu s prodloužením, mohou pojmout podezření, že se intimně sbližují s Ivy Valentine, a začnou se mít na pozoru před jejím pokovaným bičem.
Ženské břicho tak ukazuje kulturní posun v oboru estetiky ženského těla za uplynulých patnáct let.
Ještě v roce 1994 si ve filmu Pulp Fiction stěžuje Butchova přítelkyně Fabianne, že by chtěla mít raději kulaté bříško než ploché. V dnešním teleshoppingu jsou pomůcky Horsta Fuchse vytlačovány Abflexem II. Přitom rozdíl mezi kráječem a posilovacím přístrojem je jen ten, že druhý doma víc překáží.
Muži, jimž břišní pekáč buchet na rozdíl od žen sluší, se kupodivu mnohem snáze spokojí s fází "pekáč perníku". V posilovnách se víc věnují svým bicákům, křídlům a kozám (dámy prominou, to je slang), a protože vědí, že pro růst svaloviny musí jíst, nosí někdy i tak trochu vanu.
Jenže titíž hajzlíci začnou i svým dobře vypadajícím partnerkám nenápadně sahat na špíčky. A pak své abdominální královně zahnou s tlustoprasnicí (opět viz slovníček českého fitness).
