Sotva zprávu začnou zpracovávat neurony, mozek příjemce okamžitě nabídne dedukci, že všichni gynekologové a gynekoložky jsou idiotská banda, které by nikdo neměl svěřit ani péči o opylování zahradních rostlin.
Oddávat se bezstarostné kopulaci bez kondomu i bez opakovaných konzultací stran antikoncepce, tak zoufale neerotických, je pohodlné. Ale o ten komfort tady nejde, tak absolutní sobci zase pánové nejsou, to ne.
Počít dítě není nic těžkého
|
Důvodem k negativní reakci je prostý fakt mylné informace. On přece začal cosi ve svém životě budovat na nějakém konkrétním základě a teď zjišťuje, že dodavatel základního stavebního kamene, tedy lékařka či lékař, mu nalifroval aušus.
Do popudlivé reakce se promítá despekt vůči domácí medicíně jako celku. Doktoři už sice zvládnou plastiku zkřízeného kolenního vazu za dvacet minut, ale pak nerozeznají zastydlou rýmu od degenerativních srůstů v Eustachově trubici.
Tak či tak jde o typické odmítnutí odpovědnosti. Za nějakou individuálně rozdílnou dobu ho neomylně vystřídá zcela opačně laděný a zrádně opojný pocit, a sice nával ohromení vlastními schopnostmi. Nikdo jiný přede mnou, běží mu hlavou. To až já jsem dokázal, že tato žena neplodná není.
Muž přiměřeně ješitný se tímto pocitem nechá ovládnout a dlouho své myšlenky nerozvíjí dál. Aspoň ne do okamžiku, kdy s ním žena (podává-li informaci tváří v tvář) zatřese a s mírným sklonem k hysterii mu připomene, že by bývala stála o zcela jiný projev nadsamectví. Třeba posekanou zahradu mezi dvěma čísly.
Nastává třetí fáze mužovy reakce. V ní si uvědomí, že nová situace nenastala jen pro lékaře a pro něj, ale také pro ženu. Zde číhá největší nebezpečí percepčního procesu, a to když muž začne mít podezření, že byl onou ženou podveden.
Lhala mu snad v otázce své neplodnosti? Takové případy byly! Sice si honem nevzpomene na žádný konkrétní, ale jistě byly! Musely být, i když na druhé straně by nebylo špatné, být první na světě. Té slávy potom! Ale takové štěstí přece on v životě nemá...
"Stejně sis měl dát pozor"
Všechno se může zhoršit, je-li muž vystaven ženiným výčitkám. Obvinění, že má příliš agresivní spermie, nebolí zase tolik. Horší jsou formulace "stejně sis měl dát pozor" a "tak je to s tebou vždycky". Tak. To on má za to, že se při styku snažil myslet víc na ni než na sebe?
Až posléze nastává uklidnění a konečně přichází starost, jak naložit s tím, že teď už nejsou dva, ale tři. To je zase jiná kapitola, mnohem racionálnější.
Oplodnit údajně sterilní ženu v každém případě přináší mužově mozku dilema. Jako šíleně drahý dárek z horoucí lásky, ale úplně mimo jeho vkus a zájmy. To je pak taky těžké se rozhodnout pro negativní, nebo pozitivní reakci.
