"Představa, že těhotenský režim začíná dnem, kdy žena dostane těhotenský průkaz, má na svědomí celou řadu případů poškození embrya či plodu," upozorňuje Miroslav Peterka, který se v pražské teratologické poradně zabývá příčinami a prevencí vzniku vrozených vad. "Vždyť mezi druhým a třetím zárodečným týdnem se tvoří základy mozku, na konci třetího už začíná tepat srdce."
Z hlediska výskytu vrozených vad je relativně méně rizikových pouze prvních pár dní těhotenství, kdy má ještě zárodek podobu "hrudky" složené z několika stejných buněk, které jsou schopné vyvinout se v jakýkoliv tělní orgán. Eventuální odstranění či odumření některé z nich nemá na pozdější vývoj embrya vliv. Silným narušením jeho přirozeného prostředí je ale možné zahubit ho celé nebo zabránit jeho zahnízdění v děložní sliznici. To následně vede k potratu, který většina žen považuje pouze za opožděnou menstruaci, neboť předtím ani nezaznamenají, že by byly těhotné. U žen, jimž se delší dobu nedaří přivést na svět potomka, nelze tedy vyloučit, že důvodem může být rizikové zaměstnání či jiný nežádoucí vliv, který
embrya opakovaně zabíjí v časném vývojovém stupni.
Viník: nemoci, léky, vitamin A
Že v těhotenství není nejlepší holdovat drogám nebo věnovat se náročným sportům, ví asi každý. Existují ovšem i rizika, o nichž se už běžně nemluví. Především jsou to infekce.
"Jako dnes vidím jednu svou kolegyni, jak se při každé přestávce vleče z patra do patra a přitom s ní lomcuje kašel," vzpomíná brněnská učitelka Věra Krišpínová. "Tehdy před dvěma lety jsme měli ve škole epidemii chřipky. Marcela ji přechodila a dostala zápal plic. Nevěděla ale, že je těhotná. Narodila se jí dcerka, která se skoro nemůže hýbat. Dodnes si to vyčítá, jenže změnit už nemůže nic."
Vážná poškození mohou mít ovšem na svědomí nejen nemoci, ale i léky určené k jejich vyléčení. O tom, zda ten či onen medikament můžete v těhotenství užívat, rozhodne samozřejmě nejlépe váš lékař. O svém těhotenství - či alespoň podezření - ho však musíte informovat vy.
Konzultovat je třeba i užívání zdánlivě nevinných vitaminových přípravků.
"Nebezpečné je například předávkování vitaminem A. Na základě výsledků současných výzkumů se proto nedoporučuje častější konzumace jater, které ho obsahují hoodně," říká Věra Habrová, která přednáší vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. "Škodlivost konkrétní dávky je vždycky do jisté míry individuální záležitostí, opatrnosti však v tomto případě není nikdy nazbyt."
Řešení? Plánovat.
"Jediná možnost, jak vyloučit riziko nevědomého poškození plodu v samém počátku těhotenství, je nenechat nic náhodě - to znamená rodičovství pečlivě plánovat a všech rizik se tak vystříhat předem," tvrdí doktor Peterka. "I když má žena pouhé podezření, že by mohla být těhotná, měla by se okamžitě začít chovat, jako by skutečně byla. Mnohým je ale líto vzdát se například jistého, byť rizikového zaměstnání kvůli nejistému těhotenství."
Typické to bývá například u zdravotních sester nebo laborantek. Když se k odchodu z nebezpečného pracoviště začnou rozhoupávat v době, kdy je těhotenství prokázáno, může už být pozdě. Podle lékařů by ženy takových profesí měly změnit své zaměstnání ještě předtím, než se rozhodnou otěhotnět.
 Co matka pokazí do osmého týdne svého těhotenství, to se už nedá napravit. |
