Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Myomy nezabíjejí, ale mohou ženu pořádně potrápit

  4:17aktualizováno  4:17
Je to jakýsi malý uzlík tvořený děložní svalovinou a za svůj život se s ním "seznámí" třicet až čtyřicet procent žen v produktivním věku. Ačkoli jsou myomy v podstatě nezhoubnými nádory a samy o sobě neohrožují zdraví pacientky, mohou ženu pořádně potrápit.
Myomy trápí zhruba 30 až 40 procent českých žen (ilustrační snímek)

Myomy trápí zhruba 30 až 40 procent českých žen (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Na myomy trpí především ženy starší 40 let, ale mohou se objevit i u mladších. Nevelký uzlík dosahuje obvykle velikosti okolo jednoho až dvou centimetrů.

"Je to podobné, jako když se vám v podkoží udělá tuková bulka, které jinak říkáme lipom, akorát že zde jde o sval. Není to rakovina, takže se není třeba znepokojovat," řekl iDNES.cz gynekolog Pavel Turčan. Příčina vzniku myomu není dosud zcela jasná.

„Myomy vznikají chybným dělením buněk děložní svaloviny,“ poznamenal Turčanův kolega Roman Kříž, gynekolog z Benešova. Určitou roli nejspíš hraje genetika.

"Když tedy matka a babička měly myom či více myomů na děloze, je určitá pravděpodobnost, že by je dcera či vnučka mohly následovat. Víme také to, že myomy jsou značně závislé na hormonální aktivitě, proto se objevují v reprodukčním věku. Také více vznikají a rychleji rostou v době hormonálních výkyvů, častěji se objevující po čtyřicátém roce věku, s blížícím se termínem poslední menstruace," sdělil Turčan.

V době, kdy žena přestane menstruovat, myomy prakticky v růstu ustávají a dokonce dochází k jejich mírnému zmenšení. U žen, které užívají v přechodu hormonální léčbu, se myomy většinou nezmenšují, ale díky stabilizaci hormonálních hladin touto léčbou ani nezvětšují.

"Rovněž není potvrzen negativní vliv hormonální antikoncepce, naopak se zdá, že je mírně protektivní," poznamenal gynekolog Turčan. Myom může vyrůst na různých místech dělohy. Pokud roste těsně pod sliznicí děložní a vyklenuje se tak do dutiny děložní, označujeme ho jako podslizniční či odborně submukozní.

Myomy mohou být příčinou neplodnosti

Podle benešovského gynekologa Romana Kříže souvisí výskyt myomů také s tím, co se uvnitř dělohy děje. "Čím více žena podstoupila kyretáží, přerušení těhotenství a porodů, tím je výskyt myomů častější,“ uvádí doktor Kříž.

Myomy rostoucí uvnitř svaloviny děložní stěny nazýváme intramurální a myomy rostoucí spíše navenek, směrem do dutiny břišní, označujeme jako subserózní. Někdy může být myom dokonce od dělohy téměř oddělen - spojený pouze stopkou, kterou mu proudí cévní zásobení a výživa.

"Stopkatý myom může růst opět směrem do dutiny břišní, ale i směrem do dutiny děložní. Pokud roste do děložní dutiny, děloha na to většinou reaguje. Nejdříve nepravidelným špiněním či prodlouženým a někdy i silnějším krvácením, následně se často tento myom snaží vypudit podobně jako plod při porodu. Dostavují se tak bolestivé děložní stahy. Tomuto stavu se pak říká ´rodící se myom´," říká Pavel Turčan.

Objeví-li se myom příliš brzy, již v mladším věku, může být i příčinou neplodnosti - závisí na tom, kde je umístěný. Navíc se mohou vyskytnout i komplikace u porodu či po něm, protože myomatózní děloha se může po porodu obtížněji zavinovat. Ženy s myomy trpí častěji prodlouženým a silnějším krvácením, proto kvůli zvýšeným krevním ztrátám mohou být více unavené, vyčerpané, i imunitně oslabené.

Pokud myom roste směrem do dutiny břišní mezi střeva, kde je relativně dost místa, nemusí být poměrně dlouhou dobu rozpoznán a ani nečiní žádné potíže. Pokud roste směrem k děložním vazům a ke kosti křížové, může způsobovat i poměrně silné bolesti zad a v podbřišku. V případě, že roste směrem k močovému měchýři, bývá třeba příčinou častějšího nucení na močení.

Občas si myom objeví žena sama

Žena za určitých okolností může sama poznat, že se jí v těle vytvořil myom. Pokud roste povrchově, může si jej někdy sama nahmatat, většinou jako tuhý uzlík či hrbolek na děloze.

„Pouze ojediněle, třeba jednou za rok, se mi stane, že si žena sama nahmatá myom. Jde o velmi štíhlé pacientky a myom musí být tak rozsáhlý, že je při poloze vleže již přes břišní stěnu hmatem rozpoznatelný. Samozřejmě se v takovém případě žena vyděsí, že právě našla zhoubný nádor,“ říká doktor Kříž.

Jeho kolega Pavel Turčan se v praxi ojediněle setkal i s případy, kdy byl myom tak veliký, že si žena sama myslela, že je těhotná. Někdy na sebe myom upozorní silnějším krvácením při menstruaci nebo špiněním, ale záleží na tom, kde roste. Mnohé myomy se tak objeví pouze při gynekologické prohlídce.

Léčba závisí na druhu myomu

Existuje několik možností léčby. Při volbě metody se vychází z toho, jestli je žena mladší, nebo již v přechodu, zda chce být ještě těhotná či podle toho, kde myom vyrostl. Dříve se odstraňovaly pouze chirurgickou cestou, a to buď vyoperováním myomu nebo rovnou celé dělohy. Moderní medicína už má ale i jiné možnosti.

"Můžeme použít například hormonální tablety či injekce, které nám pomohou myom výrazně zredukovat. Většinou je volíme u žen, které ještě nerodily či plánují těhotenství, nebo u velikých myomů v předoperačním období," řekl iDNES.cz gynekolog Pavel Turčan. Další možností je laparoskopie - zvláště u větších a komplikovaných myomů. Ty, které rostou dovnitř do dutiny děložní, je možné odstranit hysteroskopicky, kdy se kamera a nástroje zavádí do dutiny děložní přes děložní hrdlo. 

"Asi nejčastější je dnes ale takzvaná laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie, kdy se děloha nejdříve laparoskopickou cestou uvolní a pak odstraní přes pochvu," uvedl Turčan. Je po ní totiž poměrně rychlá rekonvalescence a i samotná operace touto metodou většinou zabere méně času. Pacientka tedy musí být v narkóze kratší dobu. 

"Za určitých okolností  lze provést embolizaci tepen, které přivádí krev do myomu, a tím zajišťují jeho výživu a růst. Provádí se speciální metodou, kdy se zavede kanyla cestou vpichu přes cévy na stehně. Metodu musí provádět speciálně vyškolený tým a nelze ji provést u každého. Někdy je také možnost provést embolizaci tepen laparoskopickou cestou," poznamenal gynekolog Pavel Turčan.

Lékaři někdy využívá i takzvanou vyčkávací léčbu. Pokud se myom neprojevuje žádnými příznaky, stačí ho při pravidelných kontrolách sledovat pomocí ultrazvuku.

„Například pokud ke mně přijde zdravá mladá žena mezi 18 až 35 lety, která plánuje těhotenství, a diagnostikuji u ní myom, rozhoduji se podle toho, jak je velký a kde je uložen. Můj názor je, že bych ho v tuto chvíli neléčil, ale čekal bych půl roku až rok, zda žena neotěhotní. Pokud by se tak nestalo, teprve pak bych nasazoval léčbu,“ vysvětluje gynekolog Roman Kříž.

Prevence neexistuje

Je možné se vzniku myomů nějak účinně bránit? Některé studie uvádějí mírný preventivní účinek hormonální antikoncepce, ale výsledky nejsou příliš jednoznačné.

"Prevence jinak neexistuje," konstatuje Pavel Turčan. Stejně jako jeho kolega Kříž doporučuje zvláště mladším ženám, aby co nejdříve otěhotněly, pokud se u nich objeví myom menších rozměrů.

"V případě starších žen můžeme u myomů využít stabilizaci hormonální hladiny například hormonální léčbou v přechodu, či zavedením nitroděložního tělíska s hormonem levonorgestrelem. V některých případech je možné ke stabilizaci hormonální nerovnováhy napomoci i přírodními prostředky, například přípravky typu Sarapis plus či Sarapis soja, které obsahují mateří kašičku a fytoestrogeny," dodal Turčan.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.