Tomáš Školoudík v reklamě Emporio Armani

Tomáš Školoudík v reklamě Emporio Armani | foto: Profimedia.cz

Čeští krasavci dobývají svět. Vystrnadili i Davida Beckhama

  • 43
Školoudík, Martinka či Gardavský. Čeští modelové patří ve svém oboru k velmi žádaným. Občas vyfouknou byznys i hvězdám jako je David Beckham.

Časy se mění. Zatímco poměrně dlouhou dobu se mužský svět modelingu a reklamních kampaní vezl na brazilské vlně, tak poslední tři roky se do popředí zájmu dostávají především slovanští muži.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

„Teď jsou vyloženě trendy modelové ze střední a východní Evropy a Česko dnes de facto hraje prim. Do top zemí se určitě počítají ještě Slovensko a Polsko,“ říká Rostislav Janků, šéf největší tuzemské modelingové agentury zaměřující se výhradně na muže JARO Management.

Praha je zároveň evropskou Mekkou pro natáčení reklam. „Modelingový byznys jako takový v Česku není, je tady ale velmi rozvinuté reklamní herectví. Řada reklamních herců ani nemá ambici odcházet do zahraničí, protože si tady slušně vydělají,“ podotýká.

Pokud jde o modeling v pravém slova smyslu, funguje v Česku na úrovni exportu. To znamená, že tuzemské agentury nabízejí těm zahraničním pro prezentaci české muže. V zahraničí tak působí řada českých modelů, kteří u nás sice nejsou nijak známí, ale jsou natolik úspěšní, že nemají důvod vracet se domů.

Ronaldo ostrouhal

Naším bezkonkurenčně nejúspěšnějším modelem je muž, jehož jméno většině Čechů naprosto nic neřekne. Dnes už třicetiletý Tomáš Školoudík ale dokázal ve světě módy to, co žádný jeho krajan před ním.

„Tomáš je naše absolutní jednička. Posledních šest let se pohybuje mezi padesátkou až stovkou nejúspěšnějších modelů na světě podle oficiálního žebříčku,“ uvádí Janků.

Tahle česká modelingová hvězda se proslavila hlavně tím, že nahradila metrosexuály Davida Beckhama a Cristiana Ronalda v kampani na luxusní prádlo Emporio Armani. Dnes trvale žije v Los Angeles, cestuje po světě za prací a doma v Česku se rodák z Dobřan u Plzně objeví zhruba jednou ročně.

Ačkoli Školoudíkovo jméno se v módní branži z těch českých proslavilo nejvíce, i řada dalších tuzemských modelů působí úspěšně za hranicemi. Především v Asii. Jejich platový průměr lze podle Janků ale jen velmi obtížně vyčíslit.

„Pokud v cizině pracujete jako reklamní herec, může se stát, že dostanete jednu reklamu a z honoráře pak půl roku celkem luxusně žijete. Pokud pracujete v Asii a denně fotíte do katalogů, tak si vyděláte několikanásobek průměrného českého platu,“ nastiňuje šéf agentury.

Beckham a Ronaldo v kampani na spodní prádlo

Tomáš Školoudík v reklamě Emporio Armani

Jenom z agentury JARO Management vycestuje ročně do ciziny průměrně 40 mladíků. Mohlo by jich být ale i mnohem víc. Vzhledem k tomu, že slovanské typy jsou ve světě velkým hitem, poptávka po nich je obrovská. A to natolik, že náš trh ji v podstatě nemůže dostatečně nasytit.

V Česku je totiž relativně málo potenciálních modelů, kteří jsou ochotní vycestovat dlouhodobě a zároveň splňují všechna potřebná a poměrně přísná kritéria. Hlavním důvodem je ve většině případů škola, které se mladíci nechtějí vzdát, což je překážka, která se v ženském modelingu zdaleka tak často neobjevuje.

Požadovaný věk modelů se pohybuje od 16 do 24 let a většina sličných Čechů v tomto období vnímá modeling jako zajímavou možnost přivýdělku, nikoli ovšem jako životní kariéru, které by dali přednost před vzděláním. Také zmiňované požadavky diktované zahraničními trhy mají funkci solidního síta. Kladou se především na výšku kandidátů. Ta je striktně stanovena v rozmezí 186 až 191 centimetrů. Pokud chce tedy někdo aspirovat na kariéru v zahraničí, musí se vejít do této pěticentimetrové škály. V Česku pochopitelně tak přísná kritéria neplatí.

„Máme u nás kluka, který měří 202 centimetrů a mohl by být v cizině velmi úspěšný, protože co se týče postavy a tváře, je dokonalý, ale bohužel je příliš vysoký,“ vysvětluje Janků.

Nejkrásnější muži planety

Tuzemská mužská krása má veliký potenciál i podle ředitele soutěže Muž roku Davida Novotného. Dokládají to výsledky našich reprezentantů na světových soutěžích krásy.

„V podstatě každý český vítěz nebo ti, kdo obsadí první tři místa, se pravidelně umísťují v první desítce v některé z mezinárodních soutěží,“ říká hrdě.

O první výraznější úspěch se postaral bývalý atlet Josef Karas, když v roce 2010 skončil druhý na mezinárodní soutěži krásy Mr. World.

O rok později získal tehdy úřadující český Muž roku Martin Gardavský rovněž druhé místo na prestižní soutěži Mister International a stal se tak druhým nejkrásnějším mužem planety.

O poslední český velký úspěch se postaral Tomáš Martinka, který letos v Thajsku vyhrál světovou soutěž Mister Global. I jemu se následně podařilo prosadit v cizině. Aktuálně pracuje v Indii. Tito tři ale zdaleka nejsou jediní, kdo v mezinárodní konkurenci zabodovali.

„Například náš Tonda Beránek na této soutěži skončil pátý a skvěle se uchytil ve světě, v tuhle chvíli žije v Singapuru a sem do Čech se vrací pouze za maminkou,“ vypráví Novotný.

„Kenům“ už odzvonilo

Také na soutěžích krásy lze vypozorovat určitý trend ve vnímání mužského ideálu. Ještě několik roků nazpátek se preferovali hladce oholení muži, často blonďáci. V posledních letech se ale požadavky mezinárodních soutěží změnily.

„Dnes jsou žádané tmavší typy. Mohou mít i zarostlou hruď a mírně také tvář. Myslím takové to dvoudenní strniště. Měli by mít ale především vyrýsovanou postavu,“ říká Novotný s tím, že tyto nepsané požadavky se v průběhu času poměrně zásadně mění.

„Vzpomínám si na doby, kdy slavili úspěch hrozně štíhlouncí muži. Někteří dokonce vypadali spíše jako vychrtlé holky. Tahle móda je už pryč,“ přibližuje Novotný.

Antonín Beránek coby model

Dalším důvodem, proč jsou naši mladíci u mezinárodních porot více než dobře hodnocení, je i skutečnost, že v porovnání s konkurencí tvoří jakýsi „naturální produkt“. Zatímco v soutěžně úspěšných zemích, jako je Brazílie, panuje jak mezi ženami, tak mezi muži poměrně velká obliba v estetické chirurgii, u nás si mladí muži stále ještě vystačí s tím, čím je obdařily geny a příroda.

„Právě ve zmiňované Brazílii je zcela běžné, že se lidé chtějí podobat Kenovi a Barbie, a tak absolvují mnohdy i desítky operací. Přístup je tam zkrátka jiný. Za sebe mohu říct, že nevím o tom, že by některý z našich finalistů podstoupil plastickou operaci. Kromě toho, že si někteří nechávají aplikovat botox, ovšem do podpaží kvůli zamezení pocení,“ uzavírá Novotný.

Reportáž z Muže roku 2011: