Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kontroverzní cukr: můžeme se bez něj obejít?

  4:00aktualizováno  4:00
Neexistuje snad žádná jiná živina, která by vyvolávala tak velkou kontroverzi. I když najdeme desítky módních diet, které cukr tvrdě zakazují, pravda je, že bez sacharidů se naše tělo neobejde. Jsou zdrojem energie nejen pro svaly, ale nepostradatelné jsou zejména pro mozek.

Sacharidy jsou významným zdrojem energie pro naše svaly a mozek (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Otázkou tedy spíše zůstává, jaké cukry potřebujeme a kterým bychom měli dávat přednost. Není totiž cukr jako cukr. Navíc mají lidé velmi často mylnou představu o tom, co to vlastně cukr je. 

Když lidi požádáme, aby vyjmenovali druhy sacharidů, pravděpodobně většina řekne: těstoviny a chleba. To je sice pravda, ovšem sacharidy se vyskytují i v řadě dalších potravinách jako cereálie, brambory, rýže, oves, ovoce, džusy, zelenina a zeleninové šťávy, jogurt, sladkosti... Sacharidy jsou však nejen zdrojem energie, ale také poskytují živiny a vitaminy. 

A kromě toho, co si budeme nalhávat, přispívají k zajištění pocitu sytosti a dávají nám požitek z jídla. 

Není cukr jako cukr

Jak už bylo výše naznačeno, slovo cukr je tak trochu zavádějící pojem. To ostatně říká i vedoucí nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová. 

„Lidé si pod pojmem cukr představují odlišné věci. Někdo bílý cukr určený ke slazení, jiný jakýkoli jiný sacharid, například brambory nebo rýži. Cukry patří po chemické stránce do sacharidů. A sacharidy mohou být různého charakteru - monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy a dále polysacharidy, mezi které patří například vláknina. Cukr určený ke slazení patří do skupiny disacharidů, protože se skládá ze dvou molekul, glukózy a fruktózy,“ vysvětluje nutriční specialistka. 

Naše tělo v podstatě nepotřebuje přijímat klasický cukr, protože běžnou stravou se denní potřeba sacharidů velmi snadno pokryje. 

„Minimální množství sacharidů, které byste měli přijmout každý den, je 50-100 gramů (záleží na tom, z jakého zdroje informaci čerpáme). Při nižším příjmu, než je minimální denní dávka, se organismus překyseluje, může docházet k odbourávání svalové hmoty a člověk se může cítit unavený. Pro představu: 50 g sacharidů je obsaženo například ve 170 g vařené rýže nebo v šesti pufovaných rýžových chlebíčcích,“ říká Monika Bartolomějová. 

Tři základní druhy sacharidů 

Abychom snáze pochopili, jak to s těmi cukry je, dovolte malou odbočku do chemie. Sacharidy obsahují atomy uhlíku, vodíku a kyslíku. Tyto atomy jsou poskládané do jednotlivých molekul zvaných monosacharidy neboli základní cukerné jednotky. Tyto cukerné jednotky jsou jednoduché cukry. Jako cukry označujeme sacharidy vyznačující se sladkou chutí, tedy většinu monosacharidů. 

Sacharidy (cukry) jsou významným zdrojem energie pro naše svaly a mozek, ale také poskytují tělu důležité živiny a vitaminy. Nejvhodnějším zdrojem sacharidů jsou komplexní sacharidy neboli složené cukry. Najdeme je v celozrnném pečivu, bramborách, luštěninách či ovesných vločkách.

Existují tři druhy monosacharidů: glukóza, fruktóza a galaktóza. Glukóza a fruktóza se mohou vyskytovat jako samostatné monosacharidy například v ovoci, častěji se ale monosacharidy párují do podvojné formy zvané disacharidy, která znamená spojení dvou  jednoduchých cukrů: 

Sacharóza = glukóza + fruktóza: Sacharóza je známá většině lidí jako klasický bílý řepný cukr. Nachází se ale i v třtinovém cukru, hnědém cukru, javorovém sirupu, kukuřičném sirupu, v melase a mnoha druzích ovoce.

Laktóza = glukóza + galaktóza: Mléčný cukr je sacharidová forma, kterou najdeme v mléce a mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, kysaná smetana, sýry, zmrzlina. Někteří lidé trpí laktózovou intolerancí (nemají enzym, který je schopen štěpit laktózu na galaktózu a glukózu, takže nemohou trávit mléko a mléčné produkty). 

Maltóza = glukóza + glukóza: Sladový cukr vznikne spojením dvou molekul glukózy. V naší stravě nepředstavuje z celkového množství sacharidů moc velký podíl, najdeme ji v naklíčených zrnech a v podobě sladu v pivě. 

Opravdu potřebujeme cukr? 

Moje kamarádka držela nedávno poměrně drsnou dietu, při které naprosto vyloučila ze stravy sacharidy. Vypadalo to super, za měsíc byla o pět kilogramů lehčí a zdálo se, že nic lepšího ji nemohlo potkat. Ovšem pak se jí udělalo špatně a skončila dehydrovaná v nemocnici na kapačkách. Díky omezení sacharidů sice došlo k rychlému poklesu hmotnosti, ale ten byl způsoben zejména ztrátou tekutin, nikoli tuků. 

Svalová zásobárna energie (glykogen) na sebe váže i vodu, takže když vymažete ze své stravy sacharidy včetně cukru, tělo použije zásoby ze své vlastní zásobárny, a odvodní se. A problém je na světě. Sacharidy prostě potřebujeme, ať si říká, kdo chce, co chce. 

„Mezi důležité stavební kameny složitých molekul sacharidů patří glukóza, která se využívá k tvorbě energie pro tělesné funkce. Potraviny, které považujeme za zdroj sacharidů (ovoce, zelenina, chléb, rýže a další), neobsahují ale pouze sacharidy, ze kterých tělo čerpá energii, ale také sacharidy, které trávicím traktem projdou takřka beze změny. Tyto sacharidy nazýváme vláknina, jejíž funkcí je vlastně kartáčovat střevo,“ vysvětluje Monika Bartolomějová. 

Co si pamatovat

Všeobecně se doporučuje konzumace sacharidů kolem 60 procent z celkového denního energetického příjmu. Zbytek přijaté energie pochází z tuků, ideálně okolo 25 procent, a z bílkovin - 15 procent. Tento poměr ale nemusí vyhovovat každému. Záleží na metabolickém typu. Jsou lidé, kteří by měli mít ve své výživě zastoupeny více bílkoviny, tzv. proteinový typ, pro sacharidový typ jsou zase vhodné sacharidy. 

Cukr tedy skutečně potřebujeme. Nedostatek sacharidů ve stravě může vést k hypoglykemii, která se projevuje mimo jiné únavou či trávicími obtížemi. Jakmile máte pocit, že vám prudce klesla hladina cukru v těle (hypoglykemie), jako první pomoc si vezměte kousek čokolády. Pozor však, neřešíte tím dlouhodobý problém! Nutné jsou vyvážená strava a zdravý životní styl. 

Kde hledat správné cukry 

Nejvhodnějším zdrojem sacharidů jsou komplexní sacharidy, tedy ty, které se označují jako polysacharidy nebo složené cukry. „Ty tělo tráví pomaleji než cukry jednoduché, a také se s jejich přísunem lépe vyrovnává. Hladina krevního cukru se zvedá pomalu a opět pomalu klesá, takže nevyvolávají brzy hlad a chuť na další cukry, v tomto případě nejčastěji na sladké,“ říká Monika Bartolomějová. 

A kde je najdeme? V celozrnném pečivu, bramborách, luštěninách, ovesných vločkách a v mnoha dalších potravinách. Pozor také na náhradní sladidlo aspartam. Podle mnohých jde o nejhorší výdobytek moderní doby. 

„Souhlasím s názorem, že aspartamu by se zdraví lidé měli vyhýbat a měli by volit takové potraviny, které ho neobsahují. Velmi nerada vidím, pokud si lidé kupují uměle doslazované limonády a vody či potraviny, které obsahují umělá sladidla za účelem nižší kalorické hodnoty.“ 

Článek vyšel v červencovém vydání časopisu Zdraví

Autor:


Témata: BMI, Cukr, Dieta, Diety




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.