Sanitka, pražská záchranná služba.

Sanitka, pražská záchranná služba. | foto: ZZS HMP

Muže málem zabila ucpaná žíla, lékaři jej zachránili

  • 2
Víta Slováčka začalo zničehonic bolet lýtko. Nepřikládal tomu velkou váhu. Namožený sval, myslel si. Když to trvalo delší čas a noha natekla, přece jen se vydal k lékaři. Za několik hodin už ležel na jednotce intenzivní péče v českotěšínské nemocnici.

Diagnóza zněla - hluboká žilní trombóza. "Totální ucpání žíly zjistili ultrazvukem. Prakticky z hodiny na hodinu jsem se ocitnul na přístrojích," líčí nepříjemný zážitek čtyřiačtyřicetiletý muž.

Asi deset dní musel ležet, nehýbat se, ředili mu krev a přístroje hlídaly srdce i plíce, kdyby se sraženina náhodou uvolnila.

I po návratu z nemocnice musel brát ještě několik měsíců léky na ředění krve, nosit stahovací punčochu a chodit na pravidelné kontroly k lékaři.

Proč se krev sráží
Samo srážení krve je životně nezbytné. Brání tomu, aby člověk v případě poranění nevykrvácel. Zároveň se tělo srážením krve v místě otevřených ran brání vniku infekce.

Avšak pokud proces selže a krev se začne srážet nadmíru uvnitř krevních cest, vzniká krevní sraženina.

Častá je v tomto směru žilní trombóza. Typické pro ně jsou křečové žíly neboli varixy, dále citlivost nebo bolestivost postižené končetiny a někdy rovněž její otok.

Většinou přímo neohrožuje život, ale vyžaduje léčbu, protože jinak by se mohl stav nemocného dále zhoršovat - důsledkem neléčené trombózy bývají mimo jiné bércové vředy, které jsou mimořádně obtěžující a velmi špatně léčitelné.

A co nejhůře, hluboká žilní trombóza může vést k plicní embolii, která dokáže člověka zabít během chvilky.

Jelikož krevní sraženinu může způsobit i dlouhé sezení, Slováček dnes před delší cestou letadlem musí dostat injekci snižující riziko vzniku trombózy a natáhnout elastické punčochy. Tento postup doporučují lékaři u rizikových pacientů.

Navíc lidem radí, že musí během letu pohybovat nohama, procházet se a pít dostatek tekutin.

Je důležité odhalit dědičné vlohy
Nyní používané, zejména genetické vyšetřovací metody dokážou odhalit i některé vrozené odchylky krevní srážlivosti, které představují zvýšené riziko vzniku trombózy - takzvanou trombofilii. Její nositel je ohrožen mnohem více než ostatní lidé.

"Existuje například genetická změna, takzvaná leidenská mutace, která u žen užívajících hormonální antikoncepci zvýší riziko případné trombózy až pětatřicetkrát. Pokud žena zdědí tuto vlohu od obou rodičů, je riziko ještě větší," konstatuje Lubor Stančík, vedoucí oddělení klinické biochemie v Nemocnici Valašské Meziříčí.

Zjišťování této odchylky však nepatří ke standardním vyšetřovacím metodám, které předcházejí třeba právě předepisování hormonální antikoncepce.

I proto je třeba, aby žena zmínila výskyt trombózy nebo embolie v rodině. To by ostatně měli na kontrolách u svého lékaře zmínit všichni, jejichž rodin se to týká.

ČTĚTE TAKÉ:
Krevní sraženiny zabíjejí. A lidé o nich vědí málo