Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

O dítě jsme se snažili 3 roky. Otěhotněla jsem, když jsme si dali pauzu

  • 74
Našla jsem skvělého muže, se kterým jsme se po dvouleté známosti vzali. Oba jsme si přáli velkou rodinu, proto jsme se po svatbě začali snažit o miminko. Po dvou letech jsme ale začali tušit, že něco není v pořádku. Čtenářka Jana napsala další díl seriálu Můj boj s nemocí.

Já ani manžel jsme žádné zdravotní problémy nikdy neměli, brali jsme se celkem mladí, mně bylo 24 a jemu 27 let. Oba sportujeme a snažíme se jíst zdravě, přesto se u nás objevil problém, když jsme zatoužili po dítěti.

Už tři měsíce před svatbou jsem vysadila hormonální antikoncepci, kterou jsem brala zhruba od osmnácti let a vše jsme nechali na náhodě, vlastně nám ze začátku bylo jedno, kdy otěhotním.

Vyšetření problémy neodhalily

Po roce snažení už jsem trochu znejistila, ale manžel říkal, že to bude v pohodě. Gynekoložka mi poradila, ať začnu jíst vitaminy a manžel také. Na internetu jsem si začala číst i různé rady žen, kterým se nedařilo otěhotnět, ale nechtěla jsem z milování dělat povinnost, a tak jsem tomu nechala další čas. Když uplynuly dva roky, gynekoložka poslala mého manžela na spermiogram. Ten byl v pořádku a tak byla řada na mně.

Šla jsem na krevní testy, podstoupila jsem i laparoskopické vyšetření, ale nic se nezjistilo.

Skončili jsme na klinice pro léčbu neplodnosti

Lékařka nás odeslala na kliniku pro léčbu neplodnosti a já poprvé začala propadat panice. Navíc mi začaly vadit neustálé dotazy příbuzných a známých, kdy už konečně budeme mít dítě. Manžel mě ale stále podporoval a utěšoval.

Neplodnost

Pokud žena neotěhotní po roce snažení, hovoří odborníci o neplodnosti.

Asi z 35 procent je problém u muže, z 35 procent u ženy a v 25 procentech případů jde o kombinaci potíží muže i ženy.

V pěti procentech je příčina neplodnosti neznámá.

Na klinice se nejdříve rozhodli pro IUI (metoda asistované reprodukce, při které se zavádí v období ovulace spermie do dělohy). Tento proces jsem podstoupila celkem 6x a nic. Pokaždé jsem to obrečela a už nevěřila, že někdy budeme mít dítě.

Jako další krok nám lékaři doporučili podstoupit IVF (metodu mimotělního oplodnění, kdy dochází k oplodnění vajíček a spermií mimo tělo ženy). Manžel ale věděl, že už jsem totálně na dně a rozhodl, že je potřeba dát si pauzu.

Koupil mi jako překvapení k narozeninám dovolenou u moře. Odjeli jsme na dva týdny na Kypr a musím říct, že to byla naše nejlepší dovolená. Konečně ze mě opadl ten neustálý stres, jestli se nám to povede.

Konečně dvě čárky

Když jsme se vrátili, tak jsem nedostala menstruaci. Lehce jsem znervózněla, ale říkala jsem si, že je to asi jen tím cestováním. Když už to byl týden, šla jsem si koupit těhotenský test. A přišlo překvapení, objevily se dvě čárky. Nemohla jsem tomu po těch třech letech trápení uvěřit. Hned jsem se objednala ke své gynekoložce.

Můj boj s nemocí

Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Moje radost ale netrvala dlouho, když mě vzala na ultrazvuk, najednou jsem viděla její divný pohled. Oznámila mi, že v děloze nic nevidí a raději mě pošle do nemocnice na podrobnější ultrazvuk, že by to mohlo být mimoděložní těhotenství. S pláčem jsem volala manželovi, který tam za mnou hned přijel.

V nemocnici byl nález jiný, v děloze už „něco“ lékař viděl, ale ještě nás nepotěšil. Prý máme přijít za dva dny a uvidí se. To už jsme konečně s manželem poznali naše štěstí. Srdíčko našeho vytouženého miminka začalo tlouct a já věřila, že už bude všechno v pořádku.

Naštěstí bylo a i přes počáteční nevolnosti jsem měla celkem pohodové těhotenství. Před čtyřmi měsíci se nám narodila vytoužená dcera. A my teď doufáme, že jí časem pořídíme sourozence.