Česká republika zaujímá počtem mrtviček čelní místa celosvětových žebříčků a navíc se věk pacientů stále snižuje. Jaké mýty a polopravdy o tomto onemocnění nejčastěji kolují a jak je to ve skutečnosti?
Mýtus: Infarkt je mnohem vážnější než mrtvice
Podle údajů zveřejněných loni Ústřední vojenskou nemocnicí je mrtvice po nádorových a srdečních chorobách třetí nejčastější příčinou onemocnění v České republice.
Každý rok postihne pětatřicet až padesát tisíc lidí; třetina z nich zemře okamžitě, třetina má trvalé následky a přibližně třetina zůstane relativně bez následků. Celosvětově je to však druhá nejčastější příčina úmrtí, podle statistik ji někdo dostane každých pětačtyřicet sekund a každé tři minuty na ni někdo zemře.
Mýtus: Mrtvice se týká jen důchodců
Utěšujete se tím, že jste na mrtvici ještě příliš mladí a že jde spíš o záležitost, kterou by si měli hlídat lidé v pokročilém věku? Jenže cévní mozková příhoda může postihnout i dítě.
Je pravda, že v tomto případě to bývá většinou přidružená komplikace jiného závažného onemocnění (například leukémie), avšak podle celosvětových i českých statistik stoupá počet případů, kdy cévní mozková příhoda postihne i třicátníky nebo čtyřicátníky.
V Česku je úmrtnost na cévní mozkové příhody u pacientů do pětašedesáti let ve srovnání se zeměmi západní nebo severní Evropy dvojnásobná. Přitom platí, že čím mladšího člověka mrtvice postihne, tím závažnější jsou obvykle její následky. Riziko onemocnění vzrůstá s věkem a podle údajů Stroke Center v University Hospital New Jersey se po pětapadesátém roce už zdvojnásobuje. Jednu čtvrtinu případů tvoří lidé mladší pětašedesáti let.
Ohroženější jsou muži, na druhou stranu ženy postižené cévní mozkovou příhodou zase častěji na její následky umírají. Celosvětově postihne mrtvice třiačtyřicet procent žen, jednašedesát procent z nich na ni zemře.
Mýtus: Mrtvici se nedá předejít
Některé rizikové faktory cévní mozkové příhody, jako je například věk nebo rodinná anamnéza, samozřejmě změnit nemůžete. National Stroke Association však zdůrazňuje, že existuje celá řada rizikových faktorů, které člověk sám ovlivnit může. Sníží tím pravděpodobnost, že ho mrtvice postihne.
Nejlepší prevencí je přitom podle odborníků změna životního stylu. Přestaňte kouřit a minimalizujte vystavení se pasivnímu kouření. Omezte konzumaci alkoholu. Choďte na pravidelné preventivní prohlídky; je nutné sledovat potenciální vysoký krevní tlak či diabetes. Hlídejte si hladinu cholesterolu, udržujte zdravou váhu a buďte fyzicky aktivní.
Mýtus: Mrtvici poznáte podle urputných bolestí hlavy
Náhlá intenzivní bolest hlavy může být skutečně symptomem cévní mozkové příhody, ale stejně tak může proběhnout bez výraznější bolesti. Americký National Institute of Neurological Disorders and Stroke dokonce uvádí, že většina případů mrtvice se navzdory všeobecnému přesvědčení odehraje bez bolestí hlavy.
Varovným signálem je však náhlá necitlivost či slabost v obličeji, paži či noze (zejména na jedné straně těla). Typická je náhlá zmatenost, problémy s mluvením nebo porozuměním řeči, problémy s viděním na jedno nebo obě oči. Postižení velmi často obtížně chodí, mají závratě a ztrácejí rovnováhu a koordinaci, takže u nich často dochází k pádům bez zjevné příčiny.
Mýtus: Mrtvice udeří bez varování
Některé cévní mozkové příhody se skutečně objeví bez jakéhokoli varování. Zvláštním případem jsou takzvané tranzitorní ischemické ataky (TIA), které jsou jakousi mozkovou minimrtvicí. Její příznaky jsou podobné jako u skutečné mozkové mrtvice, protože jde o důsledek dočasné ucpávky cévy v mozku.
Na rozdíl od ní však příznaky trvají jen krátce a v naprosté většině případů vymizí do pěti minut. Po prodělané TIA se obvykle neobjevuje žádné poškození mozku. TIA se může u nemocného objevit dny, týdny, nebo i měsíce před útokem velké mozkové příhody.
Pokud vás postihne, existuje podle National Stroke Association pětiprocentní pravděpodobnost, že vás do osmačtyřiceti hodin postihne velká mrtvice, s osmiprocentní pravděpodobností se u vás objeví do měsíce, s dvanáctiprocentní pravděpodobností vás postihne do roka a třetina lidí ji dostane v následujících pěti letech.
Jde o varovný signál, který byste v žádném případě neměli podceňovat, protože při cévní mozkové příhodě se počítá každá minuta a včasná lékařská pomoc může výrazně snížit rozsah poškození mozku a zmírnit následky.
