PŘEPLNĚNÝ MOZEK A ALZHEIMEROVA NEMOC
Věře Jílkové z Prahy je dvaaosmdesát let. Chodí s francouzskou holí, ale jinak má život pod kontrolou.
Většina jejích vrstevníků je závislá na okolí a má pocit, že světu už nerozumí. Duševní svěžest paní Věry však nepřišla z nebe, ale je za ní usilovná práce.
Žena čte ve třech cizích jazycích a nevynechá žádnou příležitost k cizojazyčné konverzaci. Jednou týdně chodí na kurz trénování paměti, a co víc, navštěvuje rovnou jeho anglickou variantu s lidmi o dvě, tři generace mladšími.
Mozek se dá posilovat
Paní Věra je názorným dokladem toho, že mozek se dá trénovat. Odborníci vědí, že při učení se mozková tkáň přestavuje - mozek člověka, který na sobě pracuje, vypadá jinak než u toho, kdo hodiny jen sleduje televizi.
Zkrátka: i pro mozek platí anglické heslo "Use it or lose it" neboli "Používej to, nebo o to přijdeš".
Na mozek se přitom tak trochu zapomíná. V poslední době se neustále mluví o tom, že je dobré být štíhlý a zdravý a co udělat pro to, aby člověk žil co nejdéle. Ale už se nemluví o tom, že stárnutí souvisí se stárnutím mozku, a proto se vyplatí posilovat jeho dovednosti.
"Tak jako je tělesný trénink nepostradatelný pro zachování kondice, podporuje intenzivní duševní činnost zachování funkcí mozku. Jde hlavně o to, neztrácet tvořivost," říká Iva Holmerová, lékařka, která se zabývá stárnutím a pamětí.
Rychlá pomoc
Trénink duševních schopností je dlouhodobá záležitost. Jenže, co dělat, když se blíží zkouška na škole a je třeba naučit se tlustá skripta? Tím nejčastějším pomocníkem bývá káva. "Kofein blokuje účinek nervového přenašeče adenosinu, který za normálních okolností způsobuje pocit uvolnění," vysvětluje psychiatr Oldřich Vinař.
Člověk, který vypije kávu, se cítí povzbuzen. Je ovšem třeba přiznat, že mnoho lidí na kofein reaguje minimálně.
Pro kuřáky je podobnou berličkou i cigareta. "Nikotin zlepšuje koncentraci, v tom si kuřáci nevymýšlejí. Ale platí to jen pro malé množství. Ve větším množství působí tlumivě," říká Eva Králíková, lékařka, která se na kouření specializuje. Cigareta je však velmi nevýhodné balení nikotinu - seznam nemocí, které kouření podporuje, je dlouhý. Je mezi nimi i mozková mrtvice.
Nabízí se otázka, jak do těla dostat nikotin jinou cestou než v cigaretovém kouři. Ověřenou možností jsou náplasti s nikotinem. Pro praktické využití je to poněkud drahá cesta - kvůli nezaručenému zlepšení soustředění je třeba vydat poměrně značnou částku, náplasti vyjdou na tisíce korun.
"Navíc si tělo na nikotin zvyká, takže pro dosažení stejného účinku je zapotřebí stále vyšší dávky," říká Eva Králíková.
Studenti věří pilulkám
Hlavně mezi studenty je rozšířená víra v nootropika. Tyto léky mají zvyšovat zásobení mozku glukózou a kyslíkem. Mnozí je před zkouškami polykají jako lentilky. Většinou obsahují účinnou látku piracetam a jsou volně prodejné.
Jenže ne každý lékař tuto víru sdílí. "Je pravda, že tyto léky nemají žádné vedlejší účinky, ale ony bohužel nemají ani ty žádoucí," říká psychiatr Martin Anders.
Jiní jeho kolegové těmto lékům jistý význam připisují. "Rozhodně nejde jen o placebo. Vidíme to u lidí po elektrošocích. Normálně jsou po tomto výkonu zmatení, ale když dostanou lék z této skupiny, jsou v pořádku do pěti minut," říká psychiatr Oldřich Vinař.
Podle něj tyto léky nikomu neublíží, a pokud někdo má potřebu takto mozku pomáhat, je to výhodnější než kofein. "Zdravý mozek má však většinou tyto mechanismy v pořádku. Je to, jako by někdo bral vitamin C, když ho má dostatek," dodává Vinař.
Léky, které nejen léčí
Zcela zřetelný pozitivní vliv na kvalitu duševních funkcí pak mají moderní léky proti Alzheimerově chorobě. Americký psycholog Jerome Yesavage to přesvědčivě dokázal na skupině pilotů. Nejdříve jim dal pořádně zabrat na leteckém trenažéru. Jejich výsledky při komplikovaných úlohách pečlivě zaznamenával.
Polovina pilotů pak měsíc dostávala příslušný lék. Při kontrolním testování pak dosahovali o poznání lepších výsledků než při prvním "letu". Jejich kolegové, kteří polykali neúčinnou látku, se přitom nezlepšili.
Vinař přiznává, že hranice mezi využitím a zneužitím těchto léků může být velmi křehká. Jejich masivnímu rozšíření brání i cena - roční léčba člověka s Alzheimerovou chorobou stojí kolem čtyřiceti tisíc korun.
Mnoho lidí hledá pomoc i v alkoholu. Alkohol v malých dávkách chrání srdce, mozek však nikoli. "Jeden gram alkoholu zničí čtyři nervové buňky. Vzhledem k tomu, že jich máme sto miliard a oproti dřívějším poznatkům se stále tvoří nové, to není tak zlé. Těžké pijáctví však mozek bezpochyby ničí - je to poznat i při pitvě," vysvětluje Vinař.
Jak si zlepšit paměť
Jaká je celková kapacita lidské paměti, to si nikdo netroufá ani odhadnout. Jisté však je, že běžný člověk využívá jen zlomku svých možností. Ke své škodě. Víte, jak zlepšit své schopnosti?
Ve sklepní místnosti pražského kulturního domu Vltavská je živo. Probíhá tu kurz tréninku paměti. Skupinka lidí různého věku tu právě dává dohromady podivný příběh.
Na začátku měli seznam asi dvaceti věcí, které spolu nijak nesouvisely. Je těžké si je zapamatovat, a pokud by se to snad někomu podařilo, stejně by to brzy zapomněl. Jednotlivé položky pod vedením lektorky tedy zapojují do souvislého vyprávění o tom, jak procházejí bytem a věci vidí na těch nejnemožnějších místech.
Květina v záchodě
Rajčata v botě, květinu v záchodě. Tento postup kupodivu vede k cíli. Zanedlouho je každý schopen vyjmenovat všech dvacet předmětů. A dokážou to i za hodinu, těsně před skončením lekce.
"Pokud jde o zdokonalování paměti, nikdo nemusí házet flintu do žita. Zlepšovat se může opravdu téměř každý, žádné specifické nadání na to není potřeba," říká Dana Steinová, zdejší lektorka a předsedkyně České společnosti pro trénink paměti a mozkový jogging.
"Paměťové techniky usnadňují zapamatování tím, že buď zatraktivní informaci nebo jí dají specifický význam před tím, než má být uložena v dlouhodobé paměti. Ohromující síla mnemotechnik spočívá v jejich jednoduchosti," říká Dana Steinová.
"Nejobtížnější a nejnudnější způsob, jak se něco naučit, je memorování, opakování nové informace tak dlouho, dokud si ji nezapamatujeme. Snazší je si novou informaci zapamtovat tak, že si ji spojíme s něčím známým," uvádí.
Dvojka jako labuť
K dokonalosti tento postup dovedla Michaela Buchvaldová-Karstenová. Ta již třikrát zvítězila na mistrovství světa v paměťových schopnostech.
"Čísla od nuly do devítky si mohu představovat podle jejich tvaru - například dvojku jako labuť, osmičku jako přesýpací hodiny či devítku jako lupu. Když si pak mám zapamatovat dvojmístné číslo, pak tyto představy většinou kóduji podle pevných pravidel," říká mladá žena, původním povoláním lékařka.
Podobné techniky musí každý používat vědomě. Fenomenální paměť je v tomto případě něčím jiným než pouhou schopností pamatovat si mnohem více než ostatní. Je to výsledek tvrdého tréninku.
"Při tréninku paměti není nic podvědomé, každý si to musí hlídat. To je právě rozdíl oproti tomu, jak naše paměť pracuje normálně - sice podvědomě, ale s chybami," uvádí Steinová.
Paměť se trénuje na celém světě. Českou zvláštností je ucelený program výcviku trenérů paměti pro ústavní zařízení. "Už jich máme vyškolených 930. Pro klienty mohou udělat hrozně moc. V ústavech lidé trpí nedostatkem podnětů. Při dobře vedeném tréninku paměti vidí výsledky a neuvěřitelně jim roste sebevědomí," říká Steinová.
Stáří rovná se ztráta paměti?
Trénink pro seniory má jedno velké omezení - neměly by tu být časové limity. "Pro starší lidi je časový tlak velmi nepříjemný a velmi negativně ovlivňuje jejich výkon," vysvětluje Steinová.
Představa, že zhoršení paměti nevyhnutelně patří ke stáří, je přitom falešná. "Je to velmi individuální. Jsou povolání, pro která je zachování neporušené paměti typické. Například historici nebo překladatelé mají dobrou paměť i ve stáří. Podstatnější než věk je to, jaké má člověk zájmy a jak je aktivní," říká Tamara Tošnerová, lékařka, která se na poruchy paměti specializuje.
Ve své práci se často setkává s lidmi, které znepokojuje, že si nemohou vybavit jména všech herců, ale přitom překládají ze tří jazyků. "Když někdo hned od dveří hlásí, jaké má problémy s pamětí, většinou to není tak zlé. Když se ale přijde poradit rodina a dotyčný člověk si není ničeho vědom, může opravdu jít o vážný stav. Když příbuzní mluví o poruše osobnosti, zbystřím," říká Tošnerová.
|
16 nejlepších rad pro váš mozek • Nepodceňujte spánek • Nemračte se, ať vám to myslí • Hlídejte si hormony • Nadějný, ale vzácný DHEA • Zkuste Ginkgo biloba • Nebuďte na nikom závislí • Smích aktivuje mozek • Dostupný lecitin • Bojujte se stresem • Učte se cizí jazyky • Zaměňte smysly • Střídejte pravou s levou • Změňte navyklé cesty • Bavte se s lidmi • Udělejte velký třesk • Vydejte se na jízdu bez cíle |
