Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mokvavé boláky jsem měla všude, atopický ekzém mi znetvořil tělo

  • 52
Byla jsem sama sobě ohavná. Části těla rozežrané a roztrhané až k masu. Atopický ekzém postihl celou moji pravou část těla skutečně od hlavy až k patě. Čtenářka Michaela napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.

Všemožnými ekzémy jsem trpěla už od narození. Zprvu to celá rodina brala jako normální dětské pupínky, které za čas zmizí. Krom různých mastí, kterými se to jen potlačovalo, jsem nepoužívala nic.

Přibližně před pěti lety jsem navštívila lékaře, kam dochází skoro celá má rodina. Je to homeopatik. Zpočátku mě tyto návštěvy rozčilovaly a brala jsem to jako zlo. Má jedna návštěva u lékaře trvala i dvě a půl hodiny. Neskutečně dlouhá doba.

Slečno, máte atopický ekzém

Bylo mi 15 let, takže je jasné, že jsem měla spoustu jiných zájmů, než vysedávat u lékaře. Už po druhé návštěvě mi ale oznámil, že mám atopický ekzém. Vůbec jsem netušila, co to je.

S postupem času jsem se všechno o této nemoci dozvěděla. Je to ekzém na kůži, který neuvěřitelným způsobem svědí a pálí. Kůže se až rozevírá do masa a po celém těle vytéká lepivá vodička.

S každou návštěvou jsem dostala jiné léky, ale zároveň se stupňoval projev mé hrůzostrašné pokožky. Homeopatické kuličky, které mi lékař dával po každém sezení, totiž "tahaly" z mého těla všechny ty jedy, které jsem v těle měla (antibiotika, kortikoidy a tak dále).

Tělo selhalo

Najednou se dostalo mé tělo do fáze naprostého selhání i psychicky. Nikdy na ty chvíle nezapomenu. I jen představa, že si dojdu sama na toaletu, byla nereálná.

Sama sobě jsem se hnusila. Mé ruce byly jeden velký mokvavý bolák, který byl rozežraný až do masa. Ucho jsem měla jak po náletu tisíce včel. Velké, napuchlé a hlavně roztrhlé až k masu. Choroba postihla celou moji pravou část těla.

Pomohla maminka

S doktorem jsem byla neustále v kontaktu, celých 24 hodin ale u mě byla hlavně maminka, která mi byla velkou spásou. Krmila mě, oblékala, otírala mé bolavé tělo a hlavně mi strašně moc pomáhala psychicky. Všem jsem se začala stranit, s nikým jsem se nebavila. Byla jsem "ošklivá". Tenhle můj stav trval možná měsíc a půl.

Vše vyvrcholilo tím nejhorším a nejsvědivějším stavem mého těla. Do toho všeho se moje maminka vdávala, takže měla ještě létání kolem své svatby. Vše ale zvládla. Uspořádat svatbu, starat se o mě a hlavně mě z toho dostat psychicky. Jsem jí neskutečně vděčná a moc si jí vážím.

Léčba však nakonec zabrala a nyní můj ekzém vyleze napovrch jen zřídka. Beru to už jenom jako malé zlo.

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.