Hra na schovávanou
V Česku se někdy zdá, že je potřeba na módních akcích vystrojit velkou šou, aby se odvedla pozornost od samotných šatů. Jako třeba na páteční přehlídce Moniky Drápalové, která se spojila s hravým výtvarníkem Petrem Niklem: jeho fantastické světelné objekty byly chtě nechtě výraznější než samotné oblečení.
Na následující prezentaci Pavla Brejchy zase v prostoru mola vlály heliem napuštěné igelitové pytlíky. Diváci tak přirozeně vydali víc úsilí na sledování, která modelka se mezi nimi elegantněji proplete, než na posouzení samotné kolekce pro léto 2015. Ta byla přitom příjemně minimalistická a nepostrádala nápady.
Je to prostě v povaze české módy obecně – ráda se za něco schovává. Možná, aby skryla nedostatek originality, nedotažené střihy nebo špatné šití, možná jenom proto, že má tak trochu strach. Přitom je to škoda, s každou další sezonou se totiž o něco nekompromisněji odhaluje fakt, že má skutečně co nabídnout. A že se pomalu, ale jistě učí držet krok s dobou.
Co je průměrné, je dobré
I samotný Designblok naznačil, že u nás máme ponětí, kam světová móda směřuje. Především tedy k aktuálnímu hnutí normcore, které nachází krásu v průměrnosti, ve snaze zapadnout tak dokonale, až začneme vyčnívat. A inspiruje se hlavně ve volnočasové a sportovní módě, jak ji nosí „běžní“ lidé.
Jak vypadá česká móda na ulicích?Inspiraci i odstrašující příklady najdete na webu ModniPeklo.cz |
A tak jsme na letošní Fashion stage Designbloku v kouzelném prostředí kostela sv. Šimona a Judy viděli spoustu ležérních střihů, oversize velikostí, sportovních, funkčních, a dokonce technických materiálů. Ty klasické – jako len, bavlna, hedvábí nebo kůže – s neoprénem, síťovinou nebo třeba s nepromokavými textiliemi. Nejčastější doplňky? Tenisky a batohy.
Sport, syrovost, sukně a styl
Nejvíc bodovaly kolekce postavené na velice uvolněné siluetě. Včetně té od zahraničního hosta, belgické návrhářky Leny Lumelsky. Ukázala, jak luxusně může vypadat móda, která zdánlivě vychází z toho nejobyčejnějšího. Uvolněné střihy, neutrální tóny, materiály z běžného života – všechno fungovalo v dokonalé harmonii. Nenechte se mýlit, pohodlná móda nutně neznamená kalhoty, většina modelek měla kolové šaty nebo sukně.
Lena Lumelsky, kolekce jaro - léto 2015
Téměř identický dojem zanechala i mladá česká dvojice Narnish. Studentky z ateliéru Liběny Rochové na pražské VŠUP Klára Karpíšková a Sára Beránková se nebály použít třeba teplákovinu. Stejně jako u Leny Lumelsky i tady platilo, že promyšlené střihy a kvalitní zpracování udělají divy. A že pohodlná móda může vypadat skvěle.
Narnish, kolekce Sym-Bios
Podobnou vizi mají dvě na české scéně velmi populární návrhářky: Monika Drápalová a Hana Zárubová. Kolekce první jmenované byla nejbarevnější, ale o to méně držela pohromadě. Charakteristické vrstvení kousků inspirovaných sportem nicméně Drápalové sedlo.
Monika Drápalová, kolekce All Is Not Lost, podzim-zima 2014
Taky Hana Zárubová, která tvoří pod značkou no., představila oblečení ve svém typickém stylu – možná až příliš typickém, všechno budilo dojem již viděného. Snad i proto, že se (stejně jako v případě Moniky Drápalové) jednalo teprve o kolekci pro podzim a zimu 2014, a to v době, kdy už módní svět přesně ví, co budeme nosit na jaře a v létě příštího roku.
Hana Zárubová / no., kolekce iFORM, podzim - zima 2014
Čistě pánskou módu tu zastupoval Lukáš Spilka, který se spojil se šperkařem Štěpánem Růžičkou. Výsledná kolekce byla na první pohled inspirovaná historií i současnými subkulturami, syrová, místy až mrazivá. To když modelové vyšli se zčásti zakrytými obličeji nebo připomínali „temné rytíře“. Přes to všechno byl výsledný dojem docela křehký, a tak dobře odpovídal stereotypní představě postmoderního muže.
Lukáš Spilka a Štěpán Růžička, pánská kolekce
Lukáš Spilka a Štěpán Růžička, pánská kolekce
Lukáš Spilka a Štěpán Růžička, pánská kolekce
U nejpůsobivějších přehlídek mohlo diváky napadnout: tohle jsme my za několik let, takhle se oblékají lidé budoucnosti. Doba, která se bude ještě zrychlovat, si patrně bude žádat lidi aspoň navenek silné a odolné. Móda nám může pomoci, abychom se při tom cítili komfortně, proto se nejspíš vrací k jednoduchosti, pohodlí a praktičnosti. Přesto zůstává luxusní, a hlavně krásná.
