Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K obědu mi stačí dva suchary, říká o dost hubenější Daniela Šinkorová

  0:48aktualizováno  0:48
Díky doktorce Gitě dostávala ceny pro nejoblíbenější herečku. Když řekla, že chce z Ordinace v růžové zahradě odejít, scenáristé nechali její postavu zavraždit. „Jen jsem si dovolila nepokračovat. I proto, že jsem chtěla víc času na muzikály,“ komentuje tehdejší rozhodnutí Daniela Šinkorová.

Daniela Šinkorová | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Nastudovala Hello Dolly! a pak dlouho nic. Až teď, po šesti letech, má dvě velké role. Ostatně, Daniela je na nové začátky expert.

Vizitka

  • Daniela Šinkorová se narodila v roce 1972 v Nitře loutkoherečce a inženýrovi. Její o 11 let starší sestra Jana je vysokoškolská profesorka. Tatínek zemřel na rakovinu, s maminkou je Daniela denně v kontaktu, maminka jí nikdy nezapomene poslat vtip.
  • Odmalička hrála na klavír a flétnu, kvůli lásce si přibrala bicí. Chodila na klasické i společenské tance a zpívala ve sboru.
  • Během studií konzervatoře a JAMU hostovala na Nové scéně v Bratislavě a brněnských divadlech (Městské, Mahenovo).
  • Pražským křtem jí byly muzikály Dracula a Vlasy, v té době si přivydělávala jako barmanka.
  • Za muzikály Kristián a Kabaret získala ceny Thálie, má také dvě ceny TýTý (kategorie herečka) a cenu Anno (nejoblíbenější žena TV NOVA).
  • Nazpívala alba To je štěstí, Muzikál, film a televize a Dárek vánoční (za něj dostala zlatou desku).
  • S přítelem Ladislavem Polákem žije nedaleko Prahy. Propadla zahradničení.

Role Morticie z Addams Family a Donny v Mamma Mia! jste získala přes konkurzy. Držitelka cen Thálie a TýTý obíhá konkurzy?
Ano. A jsem ráda, že jsem k tomu rozhodnutí dospěla. Na konkurzech nejsem totiž dobrá, stresují mě, protože mám trému a mívala jsem pocit, že tam člověk stejně pořádně neukáže, co v něm je. Proto jsem na ně nechodila. Pak bylo období, kdy bych i šla, ale v kuloárech se říkalo, že role, o které bych měla zájem, už jsou stejně obsazené. Teď jsem to brala tak, že je dobré se jít ukázat.

Když jste přišla do Karlína na Morticii, nešuškaly si konkurentky, co se děje, že Šinkorová jde na konkurz?
Ani ne. Nebo jsem to nevnímala. Bylo milé, že vedoucí komise Pavel Polák, umělecký šéf Karlína, mi poděkoval, že jsem na konkurz přišla. Ten lidský přístup mi pomohl od trémy, zazpívala jsem a hned se mě zeptali, jestli by mi vyhovovalo, že alternace Lucie Bílé bude velmi specifická, že si zahraji jen málo představení. Nevadí mi to, prostě chci hrát. Navíc alternovat Lucii Bílou je výzva, vyšší level než normální alternace. Především v rovině lidské, má to mnoho přidaných hodnot. Jsem vděčná, že zpívám s živým orchestrem, navíc v tak ulítlé věci, kterou tu ještě nikdo neměl odvahu inscenovat.

Proč jste šla do boje o Donnu v Mamma Mia!? Milujete ten film?
Ano! Muzikál jsem znala už z cédéčka, ale ve filmu je všechno, co miluju: moře, Meryl Streepová a písničky skupiny ABBA – jako malá jsem si ráda hrála na Agnethu a moje kamarádka na Fridu, maminky herečky nám půjčovaly v divadle kostýmy, my je ještě obraly o rtěnky a zpívaly do hřebenů.

Na konkurz jste přišla s kladivem, to jste si přinesla vlastní?
Jistě, na Addams Family jsem zase přišla jako Morticia, celá v černém a s odpovídajícím make-upem. Bývala jsem typ jako ona, tak jsem si říkala, že mám šanci. U Mamma Mia! jsem si naopak říkala, že si mě naopak jako Donnu nepředstaví, že jsem „ta“ doktorka Gita z Ordinace, navíc tmavovlasá. A já jsem stála o Donnu, ne o některou z jejích kamarádek, ona tam má pěkně těžké momenty, které jsou pro herečku výzvou.

A to kladívko?
Požádala jsem o spolupráci kostýmního výtvarníka Mirka Krále, který dělal Manželský poker v Divadle Palace. Sehnal lacláče a hasák, jenže ten byl tak velký, že bych ho nikam neschovala, tak jsem doma prohrabala nářadí a zvolila jsem kladívko. Až v divadle jsem pak vymyslela, že otevřu dveře a řeknu: „Jé, dobrý den, nepotřebujete tady něco spravit?“ Začali se smát a možná jsem jim začala připadat jako Donna představitelná.

Režisérem představení je Antonín Procházka. S tím už jste spolupracovala, nebylo by jednodušší zavolat mu, že toužíte hrát Donnu?
Já to takhle neumím. Nevím, co bych měla říkat. Skoro dvacet let to bylo tak, že režiséři mi volali a nabízeli role. Nedávno se to obrátilo.

Fotogalerie

Čím se to změnilo?
Netuším. Asi jsem vypadla z toho koloběhu. Za celou dobu, co jsem natáčela Gympl, nepřišla ani jedna nabídka na muzikál, kromě toho, že se obnovilo Miluji tě, ale... v Divadle Palace, v režii právě Tondy Procházky. Není to určitě tím, že bych byla zaškatulkovaná jako seriálová herečka, protože kolegové z Gymplu během natáčení nabídky do muzikálů dostávali, já ne. Nevím, co jsem komu provedla. Je to celé o štěstí.

Neřekla jste třeba někdy při zkoušení nebo při natáčení „tohle dělat nebudu“?
Určitě ano. Když si režisér Radek Balaš vymyslel, že chce, abychom byli všichni v jedné scéně muzikálu Hair nazí, dělali jsme šílené scény. Pár lidí tenkrát kvůli tomu skončilo. Nakonec jsme se nechali „ukecat“. Zpětně bych se režiséra ráda zeptala, jestli by to chtěl i dnes. Pamatuju si, že místo toho, aby diváci měli umocněný zážitek z písně, spíš studem zavírali oči.

Nezatrnulo vám, když se vaše postava v Gymplu začala zoufale snažit otěhotnět? Scenáristé museli vědět, že sama děti nemáte. 

Já jsem roli Majky ale absolutně neměla spojenou se svým životem. Byla to pro mě totálně jiná paní, v myšlení diametrálně odlišná než já. Často jsem se na ni při učení textů dokonce zlobila. Styčné body jsem s ní měla jen v lásce ke Kulichovi, kterého hrál Václav Kopta. Když Majka chtěla jejich lásku zpečetit miminkem, řešila jsem její problém. Ne svůj.

Žádost o ruku jsem slyšela nesčetněkrát

Od loňska hrajete i v komedii Manželský poker, jaký je váš manželský poker?
Žádný. Neumím blufovat, řeknu na sebe úplně všechno, přestože mě kamarádky a kolegyně zrazují. Já bych nemohla říct, že do mě někdo najel na parkovišti, když jsem to auto ťukla já. V životě nejsem „hérečka“.

Váš partner je také otevřená duše?
Jsem si jistá, že ano. V zásadních věcech o sobě víme úplně všechno, ty nepodstatné mi neříká. A věříme si.

Před časem každý druhý článek na internetu spekuloval o tom, jestli jste se vdala.
Nevdala. Kdesi jsem svého přítele titulovala „můj manžel“, protože ho tak po letech společného soužití beru. Postavili jsme spolu dům, všechno máme společné a jsem ve věku, kdy je mi trapné říkat o svém muži „můj přítel“.

Nikdy jste netoužila po nevěstovských šatech?
Toužila jsem slyšet žádost o ruku. Tu jsem od mého muže slyšela nesčetněkrát, řekla jsem ano, ale nejsme schopní to dotáhnout. Jestli svatba tady nebo v cizině, jestli malá nebo velká, koho pozvat a koho ne, navíc mám rodinu na Slovensku. Nepovažuju manželství jen za papír, ale ani jednomu se nám tím nechce zabývat. Není to pro mě meta, náš vztah a to, co máme mezi sebou, je pro mě víc než cokoli.

Právě váš vztah a údajné žárlení vašeho partnera použil bulvár jako důvod, proč jste odešla z Ordinace.
Jenomže ve skutečnosti naopak on mě přesvědčil, abych v seriálu zůstala o sezonu déle, než jsem chtěla. Pak jsem půl roku předem tvůrcům avizovala, že nechci podepisovat smlouvu na rok, ale jen na půl roku, abych měla prostor si rozmyslet, jestli a jak dál. Toto mé rozhodnutí se nějak „zatoulalo“, tak se se mnou automaticky počítalo. A já jsem řekla ne. Scénáristé pak nechali doktorku Gitu brutálně zavraždit. Výstupy pro bulvár byly mstivé a hodně zkreslené - dnes už vím, že i mojí vinou, protože jsem přestala komunikovat, vysvětlovat. Přitom se dalo skončit v seriálu mírumilovně a úplně v klidu. Je mi to líto, protože jsem tam zažila jedny z nejkrásnějších chvil.

Co vlastně byl dřív, váš vztah, nebo Ordinace?
Ordinace. A když jsem se jednou, v golfovém areálu u bazénu, učila na natáčení, majitel mě přizval k obědu do společnosti pana prezidenta Klause a dalších čtyř významných pánů. Láďa byl mezi nimi. Na rozdíl od ostatních vůbec netušil, že jsem herečka. Myslel si, že jsem studentka odněkud z Moravy. Ten večer se protáhl až do rána... A pak už jsem ho nemohla pustit z hlavy.

Takže svatba letos nebyla, zato jste začala moderovat VIP zprávy. Jaké to je, mít stálý úvazek?
Podobné, jak když jsem točila seriály, zásadním rozdílem je, že patříme pod zpravodajství. Nejsem za herečku, mluvím o věcech, které se opravdu dějí. A je tam možná domluva, v Ordinaci jsem jako Gita byla nenahraditelná, tady se můžeme domluvit na záskocích. Funguje to dobře, i vedení je přístupné dohodě. Léto si nedovedu představit bez několika týdnů v Itálii, letos jsem tam byla před zkoušením divadla, takže v srpnu jsem pak byla na záskoky kolegům v televizi k dispozici zase já.

Rozmýšlela jste se nad tou nabídkou dlouho?
Vůbec ne. Zavolali mi a dali najevo, že ví, že bulvár pro mě není to pravé, zdůraznili, že „my jsme hodní“ a „naše reportáže jsou většinou o tom, co nám VIP na sebe sami řeknou“. Souhlasila jsem hned. Bylo to v pátek a hned se zeptali, jestli bych v pondělí nemohla rovnou začít. Bylo to rychlé. Nebyla jsem zvyklá na čtecí zařízení, tak jsme se domluvili, že moje první pořady budou předtáčené. Pak jsem se dozvěděla, že takovou zajížděcí dobu měli všichni.

A opravdu jsou VIP zprávy hodné?
Jsou. Moderátoři si svoje vstupy připravují s editory, takže když mi něco nesedí, třeba arogantní vyznění nebo styl humoru, můžu si to změnit. Nejsem obličej, který jenom čte, co mu někdo předloží. Baví mě to. I proto, že nikdy to není stejné. Úžasný adrenalin.

Téměř jsem zruinovala rodiče

Jak vůbec vzpomínáte na své začátky v Praze, v Brně jste byla za hvězdu, hrála v divadle hlavní role a najedou jste odjela do Prahy tančit v křoví v Draculovi. Proč?
Bylo to hodně zlomové období. Během studií jsem si potají myslela na brněnské Divadlo bratří Mrštíků - dodnes k němu mám „mateřský“ vztah. Ale pak přišel bolestný rozchod s Romanem Vojtkem a já potřebovala něco radikálně změnit. Do toho přišla nabídka na konkurz do Draculy. Tak jsem do toho šla, hlava nehlava. Na dálku jsem dodělávala odložené státnice, bydlela s kamarádkou v předraženém vlhkém podnájmu, neměla na zaplacení účtů, téměř jsem zruinovala rodiče. Ale co tě nezabije, to tě posílí.

Máte návod pro své následovnice, jak může komparsistka vyletět nahoru?
Návod není, vždy jde o souhru náhod. Být ve správnou dobu na správném místě, mít štěstí na správné lidi. Člověk se musí pořád snažit na sobě pracovat a být za jakýchkoliv okolností prostě připraven. A nebát se výzev, protože jen ty posouvají vaše vlastní hranice. A tohle je nejtěžší: Musíte chtít. Ne moc, jen tak správně, akorát. Tuto hranici hledám celý život.

Přivydělávala jste si jeden čas i jako barmanka, to vás muzikály neuživily?
Ono to bylo trochu jinak. Tehdy mě už celkem dobře živil Dracula, hrála jsem v něm sedmkrát týdně. Začala to pro mě být nesnesitelná továrna: večer představení, pak party do rána, dlouhý spánek, oběd, nicnedělání a představení. Pořád dokola. Připadalo mi, že mi „uhnívají mozkové buňky“, lezla jsem sama sobě na nervy. Tak jsem si před sebe postavila další výzvu: šla jsem do Radosti FX a nalhala tam o sobě, že umím výborně obsluhovat, mám praxi a samozřejmě umím skvěle anglicky. Určitě mě prokoukli, ale dostala jsem šanci. A dodnes jsem za ni vděčná. Je to super práce a já ji vášnivě milovala.

Břiško v seriálu bylo vlastní

Nemůžu se nezeptat, jak se vám podařilo zhubnout. To kvůli VIP zprávám, protože kamera přidává kila?
Když jsem dostala nabídku do VIP zpráv, organismus zaregistroval, že už se dva a půl měsíce hlídám v jídle.

Co to znamená?
Přestala jsem jíst knedlíky, brambory, večer oříšky, chleba v italské restauraci namazaný česnekovým máslem, ten jsem nikdy nevynechala. Kupuju si suchary se sýrem a dýňovými semínky. Dobře zasytí - stačí mi dva k obědu, navíc mi chutnají. Už jsem na ně naučila spoustu kamarádek a kolegyň. Místo všech sýrů, co jsem jedla předtím, jsem si zvykla na cottage, nakrájím si hodně zeleniny, sedím, jím v klidu, uvědomuju si každé sousto. To strašně moc udělá.

A hlavní motivací byl pocit, že jste tlustá?
Neměla jsem pocit, já jsem byla tlustá! V prosinci jsem v Gymplu točila, že čekám dvojčata. Kostymérky jásaly, jak jim ušetřím práci, že mi nemusejí přidělávat bříško, jen že nemusím to svoje zatahovat, ale pěkně vyšpulit. Takže jsem hrála nastávající matku dvojčat bez podpůrných prostředků, hodilo se, že jsem pěkně vypapaná. Když se dotočilo, našla jsem inzeráty na muzikály Horečka sobotní noci a Addams family, tak jsem si řekla, že s tím musím něco udělat, protože muzikály opravdu dělat chci. Byl to křup v hlavě jako před lety, kdy jsem přestala kouřit: ze dne na den. Udělala jsem si z toho koníčka, byla jsem na sebe pyšná, že si nedám přílohy a na sladké se ani nepodívám.

Co na takové stravování říká váš partner?
Hubli jsme spolu, takže je v pohodě. Je sportovně založený a teď si oba chceme váhu držet, je příjemné nosit skoro o patnáct kilo míň. Navíc já vařím, včera jsem dělala moravského vrabce se zelím. Jenom si k němu dám suchar místo knedlíků. Je to dobré. Opravdu, vůbec se nešidím.

Takže když si teď dáváte ke kávě makronku, nemáte výčitky svědomí?
Dám si jednu malinkou. Nedávno jsem si doma dokonce usmyslela, že je upeču.

Jaké další hříšky si dopřejete?
Víno. A pokud jde o nezdravá jídla, tak se snažím dát si je dopoledne. Dopřeji si, co organismus potřebuje. Když cítím, že nemůže vydržet bez čokolády, koupím si ji. A sním ji bez výčitek.

Hýbete se víc než dřív?
Po čtyřicítce jsem dostala kolo, první v životě s přehazovačkou, poposouvalo se v rodině, až se dostalo ke mně. Kousek od domu máme les s cyklistickými stezkami, tak už jsem na něm párkrát byla. Vlezu na něj, když mám motivaci, že se jede na oběd. Dám si za odměnu třeba dětskou svíčkovou s jedním knedlíkem. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.