V roce 2000 jste se stala Miss ČR, změnilo vám to život?
Ano a poměrně radikálně. Myslím, že ve většině ohledů jen v tom pozitivním slova smyslu. Shrnula bych to asi tak, že mi toto vítězství umožnilo získat daleko více možností a zajímavých nabídek k vlastní budoucí seberealizaci.
Jak vzpomínáte na soutěž a na reprezentaci na Miss World?
Jak už jsem nastínila v předchozí odpovědi: vzpomínám na ni jen v dobrém. I když jsem si tím celým "kolotočem" prošla velmi mladá (bylo mi čerstvých 17 let), byla jsem za ty všechny zkušenosti moc ráda. Už jako dospívající jsem měla poměrně vysoké ambice ke svému budoucímu životu, takže mě ani po pozdějším vítězství nemrzelo například to, že jsem přišla o část "bezstarostného mládí". A Miss World byla také velmi výjimečný zážitek a jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost se na tuto soutěž podívat.
Brzy po soutěži jste se vydala na dráhu DJ, což je pro modelku docela neobvyklá profese. Jak jste se k tomu dostala?
Tak brzy to zase nebylo, s hraním jsem začala asi až tři roky po Miss… A co se týká označení "modelky" ve vztahu k mé osobě, tak to bych taky upřesnila. Já se totiž za modelku nikdy nepovažovala, protože jsem v této "profesi" neviděla žádnou budoucnost a smysl života. Zkrátka mě procházení se po molu nikdy nějak nenaplňovalo. Proto jsem studovala vysokou školu, žurnalistiku, pracovala v reklamní agentuře, dělala jsem nějaký čas také fotoprodukční našemu vynikajícímu fotografovi Petru Škvrněti. Vždycky jsem chtěla dělat nějakou práci, u které můžu trochu zapojit i svůj mozek, což modeling bohužel není. Takže modeling byl a je mým koníčkem.
Pak vás "chytla" muzika.
Zajímala jsem se o elektronickou hudbu, z počátku jen jako návštěvník různých akcí, později jsem se i sama postavila za gramofony a chytlo mě to tak, že jsem začala trénovat… Ze začátku bylo hraní také mým koníčkem, který ale později přerostl v něco mnohem silnějšího… Stal se mou částečnou profesí, díky které jsem procestovala skoro celý svět a díky které jsem získala, stejně jako díky Miss, obrovské množství neuvěřitelných prožitků a zkušeností. Nicméně kromě hraní je mou hlavní prácí už několik let promotérská činnost, s manželem máme společnost a pořádáme taneční akce a koncerty. Mou starostí je booking a PR k těmto akcím, takže jsem v podstatě v neustálém kontaktu s hudebním světem a využívám i novinařinu, kterou jsem vystudovala.
DJ pracuje hlavně v noci, není to únavné?
Ano, máte pravdu, že někdy je práce DJe velmi náročná. Nevím, myslím, že to je hodně podmíněné tím, jak je člověk "stavěný" a jak je schopen fungovat. Je pravda, že když jsem cestovala s hraním po světě, hrála jsem každý pátek i sobotu v jiné zemi, do toho jsem během jednoho víkendu absolvovala třeba i 6 přeletů, bylo to náročné. Do toho jsem hrála vždy v noci, do postele na hotelu jsem se dostala vždy kolem 6 hodiny ranní. Pak pár hodin spánku (někdy třeba jen hodinka) a vzhůru na letiště, za novým hraním… V neděli jsem se pak vracela často velmi vyčerpaná, ale čas na to, abych v pondělí dohnala spánkový deficit rozhodně nebyl. Musela jsem se věnovat svým dalším profesím, o kterých jsem mluvila výše. Do toho jsem chodila do školy, starala se o domácnost, takže toho někdy bylo až až. Ale stálo to za to.
Je to důvod, proč jste tuto profesi pověsila na hřebík?
Jediným důvodem, o kterém jsem dlouho věděla, že bude právě tím pravým k ukončení této práce, bude mé těhotenství. A tento rok, když už jsem začala být z hraní opravdu ještě unavenější než dřív, protože nabídek ze zahraničí i z Čech stále přibývalo, řekla jsem si, že "v nejlepším se má přestat". A protože jsme s manželem už dlouho mluvili o tom, že bychom chtěli miminko, usoudili jsme, že nastal ideální čas na něm začít pracovat. No a miminko na sebe opravdu nenechalo dlouho čekat. Neříkám, že se někdy k hraní nevrátím, ale bude to spíš jen velmi občasně a "rekreačně".
Takže děťátko bylo plánované?
Ano, miminko bylo plánované. Na začátku tohoto roku jsme s manželem usoudili, že už nastal ten správný čas. Jsme spolu už skoro 7 let, jsme téměř stejně staří a než jsme se chtěli pustit do "dělání dětí", chtěli jsme si vybudovat patřičné zázemí. Před dvěma lety jsme se vzali, prodali jsme náš byt, koupili si velký dům se zahradou, který jsme zrekonstruovali, pořídili jsme si dva psy - naše "náhradní děti". Oba dva jsme si už vybudovali určitou kariéru, užili jsme si cestování, víkendových mejdanů a bezstarostného života a už jsme oba začali pociťovat, že nám něco k naprostému štěstí chybí. Takže cesta k miminku byla velmi přirozená. Navíc bychom rádi měli děti tři, takže byl nejvyšší čas začít pracovat na tom prvním.
Jak se cítíte jako budoucí maminka?
Cítím se absolutně perfektně! Jsem v pátém měsíci a zatím se mně, díky Bohu, vyhnuly úplně všechny těhotenské problémy, jako jsou nevolnosti, únava, změny chutí. Spíš naopak, teď, ve druhém trimestru, cítím spoustu energie a nebýt malého bříška, ani bych nevěděla, že jsem těhotná. Doufám, že mi takto skvěle bude i po zbytek těhotenství.
Už víte, jestli to bude kluk a nebo holka?
Ano, víme to už poměrně dlouho, naše miminko se už ve 13.týdnu velice šikovně natočilo na ultrazvuku, takže bylo hned na první pohled zřejmé, že to bude kluk.
Máte už vybraná jména?
No, se jmény je to trochu horší. Měli jsme jméno pro holčičku, Linda. Jenže čekáme kluka a pro toho zatím jméno najít nemůžeme. Takže doufáme, že nás už brzy "osvítí" nějaký nápad.
Dohadujete se o nich s manželem?
Ano, dohadujeme, protože manžel občas vymyslí jméno, se kterým já absolutně nesouhlasím a naopak. V podstatě jsme zatím nenašli jméno pro kluka, na kterém bychom se shodli oba dva.
Přáli jste si spíš holčičku nebo chlapečka?
Jsme moc šťastní, že vůbec miminko čekáme, ale přiznám se, že jsme si oba trochu víc přáli holčičku. Takže ta snad vyjde napodruhé, nebo napotřetí.
Ještě nenarozeným dětem pouští některé maminky hudbu, děláte to taky?
Zatím takto cíleně ne, ale když řídím, tak moje miminko v bříšku poslouchá to, co já. Momentálně drum’n’bassového DJe Highcontrasta, což je celkem divočina. Ale je to velmi rytmické – a slyšela jsem, že právě to děti milují.
Vdávala jste se před dvěma lety, kde jste se s manželem seznámila a jak vás požádal o ruku?
Můj manžel už několik let pracuje jako pořadatel tanečních akcí a koncertů a potkala jsem se s ním právě na jedné party, kterou pořádal. A o ruku mě požádal o pár roků později na dovolené v Holandsku.
Jste také moderátorka, budete se tomu věnovat i po narození miminka?
Moderuji pořad o elektronické hudbě "Frisbee" na Óčku a dále na TV Public pořad Missí život, který je zaměřený na život slavných modelek a vítězek Miss. U obou pořadů si píšu scénáře sama, na Óčku navíc ke svému pořadu dělám hudební dramaturgii. Po porodu si dám určitě nějakou dobu pauzu, sama ještě nevím, kdy se k moderování vrátím.
Ještě se vrátím k vaší profesi DJ. Jak se dívají na DJ ženu ostřílení DJ muži? Musíte mít tvrdé lokty?
Já jsem se setkala ze strany mužů, Djských kolegů, jen s pozitivními reakcemi, dodnes mám mezi nimi mnoho přátel, jak u nás, tak v zahraničí. Například jeden velmi uznávaný DJ z Chicaga mně před asi pěti lety slyšel hrát a nabídl mi zastupování jeho mateřskou berlínskou agenturou. Tento DJ byl pro mě mnoho let něco, jako vzor, takže jeho nabídka byla splněním jednoho z mých snů. Mám pocit, že já jsem obecně vždy a ve všech směrech lépe vycházela s muži.
Dala se tato práce skloubit s modelingem? Co vás přitahuje víc?
Jednoznačně mě víc přitahovalo i přitahuje hraní. Svět modelingu a showbusinessu nemusím vůbec. Je v něm spoustu přetvářky a neosobních vztahů. Hraní jsem nikdy s modelingem kloubit nemusela, protože hraní mělo jednoznačně vždy přednost. Jednak kvůli tomu, že mě daleko víc bavilo a jednak kvůli mnohem lepšímu finančnímu ohodnocení. Světy kolem taneční scény a kolem modelingu jsou absolutně odlišné. A mě víc přitahoval ten undergroundový. A je pravda, že někdy jsem se těm naprosto paradoxně odlišným situacím ve svém životě smála: občas se totiž stalo, že jsem rovnou z přehlídky, kde jsem předváděla luxusní drahé šaty, utíkala s kufrem desek rovnou někam do sklepního klubu. Zkrátka žiji život plný absolutně protikladných situací a kontrastů, a to mě velmi baví.
Jak vypadá váš pracovní den?
Mé pracovní dny jsou v podstatě pořád jiné a rozhodně neupadají do stereotypu. Během týdne svou práci rozděluji na moderování na Óčku a Public TV, vymýšlím také scénáře k pořadům, které moderuji, dále pracuji na hudebních akcích, které pořádáme. Připravuji články a rozhovory, řeším podmínky vystupujících s jejich zahraničními agenturami, připravuji smlouvy, dále občas je nějaká přehlídka a víkendy jsem vždy trávila na cestách za hraním…
Jak relaxujete?
Relaxuji nejlépe tak, že chodíme s manželem a s našimi pejsky na procházky. Odpočinu si také u dobré knížky, filmu, před těhotenstvím jsem chodila cvičit tae-bo. Teď se ale snažím trochu se šetřit a odpočinku věnuji daleko více času, než dřív.
Čím jste chtěla být jako malá?
Určitě paní doktorkou, nebo veterinářkou.
Máte ráda nákupy? Jaké módě dáváte přednost?
Nakupuji sice ráda, ale jen když něco nutně potřebuji. Zbytečné se "courání" po obchodních domech není nic pro mě. Navíc jsem spořivý člověk, nerada utrácím velké sumy za zbytečnosti, jako je oblečení. Šetřila jsem dřív na vlastní bydlení, teď s manželem šetříme třeba na stáří, nebo na zabezpečení našich dětí. Vyhazovat peníze za kabelky, nebo boty, mi zkrátka moc radost nedělá.
Co považujete za váš největší úspěch?
Asi to, že žiju tak, že jsem sama se sebou spokojená, vážím si toho, že mám harmonický vztah se svým manželem, že se teď můžeme těšit na miminko. To je mnohem důležitější, něž nějaké pracovní úspěchy.
