"Samozřejmě s porodní asistentkou, to je pro mě záruka bezpečí," říká jedenatřicetiletá matka z Prahy.
Doma se rozhodla rodit poté, co jí známá, která žije ve Francii, vyprávěla, jak moc se liší porod doma od toho v nemocnici. "Povídala, že porod doma je příjemný zážitek. Chtěla jsem to mít také tak."
Nechtěla se stresovat bílými stěnami, pachem dezinfekce a strohými příkazy lékařů. "Odjakživa mě rozhodí každá návštěva nemocnice. Neberu tedy své rozhodnutí jako statečnost. V porodnici bych se bála víc."
Silným zážitkem pro ni bylo hlavně to, že se rozhodla naprosto spoléhat na svou intuici. "Ne že bych se nebála, ale mluvila jsem s porodními asistentkami a věděla, co se může stát."
"Německá porodní bába mi vyprávěla, že se žena vždycky může spolehnout na své tělo a v momentě, kdy dostane strach, je to pro porodní bábu signál: pozor, něco není, jak má být. A já se rozhodla věřit svému tělu. Díky tomu jsem pak byla na sebe moc pyšná," vypráví.
První dcera se jí narodila před dvěma lety, druhá před měsícem. "Ani na chvíli mě nenapadlo, že bych mohla rodit vleže, jak je to běžné v porodnicích. Vyhovovaly mi úplně jiné pozice," vzpomíná.
Oba porody zvládla bez injekcí a léků, tedy zdravěji než v porodnici. "Když tělo matky ovlivňují chemikálie, nemůže mu naslouchat. Já jsem celou dobu věděla, co dělat, nepanikařila jsem. A po porodu jsem zažila v obou případech krásnou euforii."
Jedním dechem však doplňuje: "Nechci říkat, že rodit doma je dobrý nápad pro všechny. Jen si myslím, že když někomu porodnice nevyhovuje, mělo by být normální, že rodí doma. Komplikovaných těhotenství se to samozřejmě netýká," dodává.
ČTĚTE TAKÉ:
Stále více žen rodí doma
