Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Matky profesionálky radí: nastavte dětem řád a nezapomínejte na sebe

aktualizováno 
Mají tři a více dětí, přitom ještě pracují. Když od nás, které máme doma jedináčka, slyší stížnosti, jak nic nezvládáme a hroutíme se, s úsměvem se zasní. Na tohle období vzpomínají jako na dovolenou. Nechme si od nich poradit, jak všechno zvládají.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Každé dítě je jedinečný originál, ke kterému bohužel není možné získat univerzální návod k použití, a tak se učíme za pochodu metodou pokusů omylů. "Všechny máme doma knížky, které nám pomohou, když má dítě zarděnky nebo propadá ve škole, ale nepomůžou nám ve chvíli, kdy má dítě zarděnky, propadá ve škole, přijíždí tchyně, praskla voda v kuchyni, spálila jste kachnu, manžel vám zahýbá a do toho máte deprese. Knížky se specializují na situace, které přicházejí jednotlivě, jenže v životě všechno přichází najednou," potvrzuje známou skutečnost herečka Veronika Žilková. Doma má šest dětí – čtyři vlastní a dvě adoptované. Kdo jiný než tahle matka by měl znát recept na úspěšnou výchovu a zvládnutí všech každodenních nástrah s dítětem v patách?

Ani ona ho však nemá. "I já se pořád učím a zkouším, protože každé dítě je jiné. Některým vlastnostem rozumím, některé má po druhém partnerovi a já je nechápu," přiznává Žilková.

Přesto všechno se některým rodičovským přehmatům můžeme vyhnout nebo je aspoň minimalizovat. Každá ze sedmi žen-matek, se kterými jsem mluvila, má tři a více dětí, a přitom ještě zvládá běžný provoz domácnosti, často i zaměstnání na plný úvazek, nebo aspoň na částečný. A k tomu má i spokojený partnerský život. Žádná z nich netvrdí, že ta ‚její‘ cesta je tou jedinou správnou, jen ukazuje, jak to u nich doma funguje, co dělat a čemu se naopak vyhnout, aby se nezhroutila. Možná se inspirujeme i my ostatní.

Zásada číslo 1: nastavte pevný řád

V rodině to bez řádu nejde. Všechny výchovné metody vám budou k ničemu, když děti nebudou mít jasně vymezené mantinely, za které nemohou jít. Aby je nepřekračovaly, pomohou jim (i vám) zaběhnuté rituály.

"U nás se osvědčil pevný rytmus. Protože děti navštěvují poměrně dost kroužků, musí mít náš den jasný řád. O to jsem se snažila už po narození prvního dítěte," říká Kamila Matějková. Její tři děti se budí s malými časovými odchylkami ve stejnou dobu, ve stejnou dobu chodí i spát. "Máme nastavený večerní rituál, kdy jdou do vany, nají se, pak jdou do postele, přečteme pohádku nebo zpíváme a usíná se. Tohle se snažím dodržovat, i když jsme na návštěvě. Podle mě je takový systém asi nejzásadnější věcí, bez které bychom během dne normálně nefungovali," uvažuje Kamila Matějková.

Připomíná vám to vojenskou terminologii? Ano, je to tak. "Dokonalá organizace dne je základ. Nemáme chůvu ani babičky, všechno zvládám sama, protože manžel se vrací z práce až večer. I já přišla na to, že den musí mít pevná pravidla. Jíme v předem dané hodiny, děti chodí spát ve stejný čas. Přes to u nás vlak nejede. Díky tomu mám večer čas na úklid a ostatní práce, které přes den při třech dětech nezvládám. Bez takového řádu bych se zbláznila," vypráví Kateřina Ryšávková.

To matka čtyř dětí, Yvona Pěnkavová, doma zavedla systém rozpisů. Díky tomu může pracovat na plný úvazek a ví, že se domácnost nezhroutí. "Každé dítě ví, kdy má jaký kroužek, co musí udělat pro rodinu – vynést koš, postarat se o vyprané prádlo, připravit večeři, ohlídat mladší děti. Čím víc se mi daří jejich povinnosti rozepsat, tím je provoz rodiny hladší. Za ta léta praxe už vím, že pro děti, zvlášť když jsou malé, je důležité, že má den určitý režim. Pro ně je to jistota, kterou mají rády. Jakákoliv překvapení, vybočení ze zajetých kolejí, jsou nepříjemná," uvažuje Yvona Pěnkavová.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Zásada číslo 2: dělejte mrtvého brouka

Všechny matky více dětí potvrzují, že tři a více potomků se chovají jako samostatná skupina, která se řídí svými pravidly. Zkušenosti proto velí – při sporech uvnitř tlupy nikdy nezasahovat. Když zásah, tak jedině pokud jde o život – váš nebo dětí. Druhým případem povoleného zákroku z venku jsou situace, kdy konflikt přeroste ve slovní bitvu, jejíž přímý přenos by televize před desátou večerní musely celý vypípat.

"Obvykle nevím, proč se hádka strhla, a původce sporu se jen těžko zjišťuje, tak nechávám řešení na dětech. Máme čtyři holky, které se naštěstí mezi sebou neperou, o to je to lehčí. Rozhodně ale jejich konflikty nikdy neřeším tak, že bych tvrdila, že pravdu má ten nejmladší, to by byla chyba," říká čtyřnásobná matka Lenka Tandlerová. "Při hádkách dětí zavírám dveře a odcházím. Spory si musí vyřešit mezi sebou," potvrzuje Veronika Žilková. Tahle strategie se vyplatí i u dvou dětí v rodině. I ony se musí naučit řešit konflikty mezi sebou bez pomoci rozhodčího. V životě je také nebude při každém problému soudit někdo další.

Zásada číslo 3: chaos osvobozuje

Je hezké, když v kuchyni stojí šest židlí kolmo k jídelnímu stolu s přesností na milimetry, polštáře na sedací soupravě v obýváku jsou srovnané jako vojáci na přísaze a sedačky v autě ‚nezdobí‘ jediná šmouha od bláta a podlahu v něm nepokrývá souvislá vrstva drobků od rohlíků. Když máte děti, musíte se smířit s tím, že byt i auto se minimálně několik let ani vzdáleně nebudou podobat obrázkům z módních magazínů.

Moje zásada je uchovat si nadhled a odstup. Pokud nestíhám, nic se přece neděje. Třeba když vařím, tak ve velkém, aby to vydrželo aspoň na dva dny. Jídlo je i polévka a teplé jídlo je taky párek. Vařím ráda, ale když nemám čas nebo chuť, tak ho děti dostanou. Důležité je, aby byla matka v klidu, ne aby stála upocená a vystresovaná u sporáku a křičela na děti.
Mária Sedláková, 40 let, 6 dětí

Základní hygienu je nutné v bytě dodržovat, ale děti neskolí nemoc z toho, když jejich oblečení nebude ve skříni vzorově vyskládané do komínků, ale třeba pohozené přes židli v pokojíku. Stejně tak se všechny dobře vyspí v nevyžehleném povlečení a budou dobře růst, i když nebudou mít každý den teplé jídlo v poledne k obědu a další k večeři. Navařit se dá do zásoby a uložit do mrazáku.

"Na některé věci úplně nemůžete rezignovat, ale musíte si připustit, že jsou v životě i podstatnější. Nemůžu říct, že máme doma nepořádek, ale spoustu věcí jsem se naučila přehlížet. Už vím, že když nevyluxuju hned, udělám to za dvě hodiny a ono se to nezblázní. Při třech dětech, zvlášť těch malých, byste mohla uklízet pořád dokola, a stejně by to nebylo moc platné. Pokud se s tím nesmíříte, nejspíš se zhroutíte," líčí strategii zachování zdravého rozumu Kateřina Ryšávková. "Bydlíme v třípokojovém bytě a udržet v něm absolutní pořádek při šesti lidech se opravdu nedá. Žijeme v chaosu, ale musíte si vybrat – buď půjdeme ven, nebo budeme uklízet byt, abychom měli věci tam, kde by správně měly být. Já volím první variantu," říká Lenka Tandlerová.

Zásada číslo 4: zapojte všechny okolo

Při jednom dítěti máte pocit, že všechno zvládnete sama, a skutečně to tak většinou je. Když se však jedna znásobí třemi nebo čtyřmi, je to přesila, se kterou si neví rady už ani Superman v sukni. "Naučila jsem se nebát říct si o radu a požádat o pomoc. Maximálně využívám babiček a tatínka. Je nereálné, abych v jeden moment vezla nejstarší dceru na kroužek a v tu chvíli byla s mladší zároveň v bazénu na plavání. Tatínek po narození třetího dítěte zvolnil v práci a pomáhá, co se dá. A užívá si to," říká Kamila Matějková. "Při prvním dítěti jsem si o pomoc neuměla říct, dnes už vím, že to byla chyba," uvažuje.

Stejnou strategii zvolila i Yvona Pěnkavová. S manželem se sice rozvedla, starší děti už jsou ale dospělé, tak zapojuje do výchovy právě je. "Musí se postarat o domácnost a hlídají mladší sourozence. Myslím, že tyhle věci se jim v životě neztratí," míní Yvona Pěnkavová.

Ideálním pomocníkem jsou i ostatní matky. Když jedna vyzvedává dítě z výtvarného kroužku, na kterém je i to vaše, může vzít obě dvě, vy zase své i její druhé dítě ve školce a každá si ušetříte jednu cestu. Pokud nemáte žádné podobné známé, udělejte si je v mateřských centrech. "Já jsem v něm třikrát týdně, protože jsou tu aktivity pro děti, ale i pro maminky. Díky nim zjistíte, že problémy, které vám připadnou neřešitelné, se dají vyřešit," říká Kamila Matějková, která navštěvuje pražské Mateřské centrum Nová Trojka.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Zásada číslo 5: delegujte pravomoci

Každá nevýhoda se dá obrátit ve výhodu. Při více dětech sice máte více povinností, ale na druhou stranu máte také více pomocníků. Je třeba situace využít ve svůj prospěch a přenést na ně některé úkoly. "Děti jsou ještě ve věku, kdy mi chtějí pomáhat a baví je to. Odnášejí po sobě ze stolu, pomáhají vyklízet myčku, věší prádlo, uklízejí si své oblečení do skříně. Musíte přežít, že to v ní vypadá hrozně, ale ony z toho mají radost. Učí se samostatnosti a já nemusím všechno dělat sama," odhaluje taktiku Jana Peichlová.

"U nás to máme tak, že dokud nemají po obědě a večeři uklizené hračky, nečtu pohádky. A ono to funguje," přidává Kateřina Ryšávková. I malé děti zvládnou spoustu věcí, navíc mají chuť se je učit. Ty starší se zase rády vžívají do role učitelů. Proč tedy složitě vykládat, že se před každým jídlem myjí ruce, ráno a večer čistí zuby a všechny hračky nemohou ležet zrovna uprostřed chodby, když už jste tohle jednou absolvovala.

"Starší dítě se dá dobře využít k tomu, aby se od něj učily ty mladší," přiznává Kamila Matějková. Bohužel každý systém, i ten nejdokonalejší, má své slabiny. "Teoreticky to funguje dobře, samozřejmě ale mladší dítě odkouká i věci, které nechceme, aby je ještě znalo, třeba sprostá slova. Ale pořád platí, že výhody převažují nad nevýhodami," přiznává Kamila Matějková.

Zásada číslo 6: posilujte sebevědomí

Nijak zvlášť nevychovávám a nenařizuju. Nesnáším, když musí kdokoliv dělat něco na příkaz. Rodiče jsou tu spíš od toho, aby hlídali mantinely cesty, kterou se dítě vydá, a byli poblíž, když je potřebuje. Všechny výchovné metody budou k ničemu, když děti nemají vymezené mantinely.
Lenka Tandlerová, 42 let, 4 děti

Na jedináčky se někdy soustředí moc rodičovské pozornosti, děti s více sourozenci zase občas mají pocit, že se jim rodičovské péče nedostává. Zvlášť když je mezi nimi velký věkový odstup, což v dnešní době rozvodů a zakládání nových manželství s dalším partnerem není nic neobvyklého. Ale i tomu se dá dobře předejít.

"My máme takzvané VIP dny, při kterých se jeden z nás věnuje jen jednomu dítěti. Nejsou sice pravidelné, ale snažíme se je jednou za čas dodržovat. Nejmenší má VIP den vlastně každé dopoledne, kdy jsou starší děti ve škole a školce, nejstaršího si bere manžel nebo dědeček. Z tohoto pohledu je na tom nejhůř prostřední dítě. U nás je to dcera, tak spolu hrajeme na to, že ‚my holky‘ někam vyrážíme, třeba na kole, do cukrárny, parfumerie," říká Jana Peichlová.

I matka čtyř dětí, Lenka Tandlerová, takovou péči svým dětem dopřává. "Dítě, které má jakýkoliv problém, musí mít možnost ho se mnou řešit tak, jako kdyby bylo jediné na světě. Dítěti stačí čtvrtina pokoje, ale čtvrtka matky ne. Pokud se mnou chce cokoliv probrat, mám v tu chvíli na starost jenom je," vysvětluje Lenka Tandlerová.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Zásada číslo 7: nejste otrok

Hlídám si, abych měla čas sama na sebe. Minimálně jednou týdně chodím cvičit. Je to důležité nejen pro mě, ale i pro děti a naše manželství.
Kamila Matějková, 32 let, 3 děti

Hrobem každého partnerství může být přehnaná péče o dítě. Teď jste sice matka, možná i několikanásobná, ale pořád jste také partnerka. A jste tu také vy sama.

"Určitě je pro celou rodinu hrozně důležité udělat si čas sama pro sebe i na partnera. Zajít do kina, na večeři, do hospody s kamarády a čas strávit spolu bez dětí. Pokud jsou babičky, je dobré je k tomu využít, a když ne, snažit se zaplatit si paní na hlídání. Naučili jsme děti respektovat naše soukromí, vědí, že večery jsou pro rodiče. Když táta přijde z práce, strávíme čas dohromady, ale v půl deváté se zavřou dveře do pokojíčků a je to čas pro dospělé," uvádí Jana Peichlová.

Zásada číslo 8: balancování

S výchovou dětí a zvládáním všech povinností doma i v práci je to jako s chůzí po provazu. Stále hledáme ten správný balanc, abychom se udržely ve výšce a nespadly. Ať už jsou naše metody úspěšné, nebo se občas míjí účinkem, pro děti je nejdůležitější stejně jediné – vědět, že jsme tu pro ně a máme je rády. Je to sice klišé, ale pravdivé.

Šestinásobná matka Veronika Žilková to potvrzuje: "Dětem vždycky říkám, že maminka je ta, co má ráda, i když dítě zlobí. Děti musíte milovat, i když to někdy stojí strašnou námahu, protože milovat znamená i je umět vyhodit včas z domu, i jim umět odmítnout něco, co by chtěly, i je nechat strádat, stejně jako být vůči nim velkorysá a nenutit je, aby naplňovaly naše sny o životě. Milovat dítě, i když zlobí, je velmi těžké, ale je to povinnost každé matky."

Autor:




Nejčtenější

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Vivien Westwood dorazila do Brna. Značka představila nejnovější kolekci

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivien Westwoodové. Bylo to vůbec poprvé, co britská návrhářka...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příběh Dáši: Z manžela se v důchodu stal líný a nerudný dědek

Jsem už tři roky v důchodu a užívám si to. Těšila jsem se, až i manžel přestane pracovat a budeme si společně „plnit sny“. Místo toho denně poslouchám, co ho...  celý článek

(ilustrační snímek)
Zapomeňte na hádky o penězích, najděte si svůj model hospodaření

V životě jsou daleko důležitější věci. Třeba charakter. S tím nelze než souhlasit, pravda je ovšem taky ta, že jsou to právě peníze, kvůli kterým se ve vztahu...  celý článek

(Ilustrační foto)
Orgasmus někdy předstírá většina žen. Z nudy, ale i z lásky

Mezinárodní den orgasmu, který připadá na 8. srpen, je původně brazilským svátkem, který má být oslavou tělesného potěšení. Jenže řada žen si této radosti v...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej
Nejen sluncem políbená. Bronzer zeštíhlí a vymodeluje obličej

Bronzer není jen pro ty, kterým se sluneční paprsky úspěšně vyhýbají. Kromě expresního opálení vám tohle jedinečné líčid... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.