Podle zjištění agentury TNS AISA jde 81 % komunikace v domácnosti přes matku, která tak plní funkci rodinné centrály, jež nejen rozděluje úkoly, vyřizuje vzkazy, odpovídá na otázky ostatních členů rodiny a sleduje jejich pohyb, ale také udržuje pravidelný kontakt s příbuznými nebo hovoří s přáteli.
Maminky mají zkrátka o všem přehled: telefonicky zjišťují, zda dítě dorazilo na trénink, odpovídají manželovi na zásadní otázky, jako "Kde máme sůl?" nebo "Na jakou teplotu se perou montérky?", blahopřejí tetě k sedmdesátinám a po telefonu instruují svoji matku, jak se vyndavá klíště z kočičího hřbetu.
Čím víc dětí, tím víc komunikace
Výzkum s názvem (Tele)komunikace v rodině, kterého se zúčastnilo více než 600 rodin z celé České republiky, navíc odhalil, že pouze 30 % soukromé komunikace probíhá uvnitř domácnosti. V úzké rodině totiž přes telefon nebo internet řešíme hlavně praktické věci jako nákupy, školní záležitosti nebo odvoz dětí na kroužky, zatímco s kamarádkou, tchyní nebo vzdálenou sestřenicí si spíš nezávazně (ale o to déle) povídáme.
Potřeba komunikace přes telefon či internet pak logicky vzrůstá, když jsou v rodině děti, zejména ve věku od 11 do 18 let. Jak už bylo řečeno, nejčastěji s nimi telefonuje maminka, která překvapivě funguje také jako univerzální prostředník: když se například otec chce dozvědět, jak si potomek vedl při písemce, zavolá mamince, stejně tak dítě, chce-li o něčem informovat rodiče, oznámí to matce, která posléze předá vzkaz tátovi. Dokonce i komunikace mezi sourozenci opačného pohlaví je intenzivnější, než kontakt otce a dětí.
Nešmírujeme, ale chceme být v obraze
Podle výzkumu nejvíce (tele)komunikujeme ve věku od 26 do 45 let, přičemž "esemeskování" se věnují nejvíce lidé ve věku od 26 do 30 let. Nikoli překvapivě dávají senioři přednost telefonování, zatímco školáci a mladí lidé zase posílání zpráv. "Většina dětí dostane svůj první telefon s nástupem do školy, v devíti letech už jej vlastní naprostá většina z nich," uvádí Martina Kemrová, tisková mluvčí společnosti T-Mobile, která výzkum iniciovala.
Pro matku nebo otce je pak telefon především zárukou toho, že se můžou s potomkem kdykoli spojit, zkontrolovat jej a dohlížet tak na jeho bezpečí. Co se týká Facebooku, tak mnozí rodiče potvrdili, že se stali "přáteli" svých dětí proto, aby získali větší kontrolu nad tím, co jejich dcery a synové dělají, s kým se stýkají a o co se zajímají.
Kdyby ty mobily nebyly...
I přes existenci a rostoucí oblibu sociálních sítí tvoří mobilní komunikace stále 95 % veškerého elektronického kontaktu. Pouze 5 % SMS posíláme přes internet a jen 5 % internetové komunikace realizujeme přes mobilní telefon. Mobil přitom v rodinné komunikaci slouží především jako nástroj managementu (péče o děti, jejich kontrola, rozdělování úkolů a organizace chodu domácnosti), zatímco osobní počítač nebo notebook používáme v soukromí hlavně k zábavě či vyměňování informací s přáteli.
Výzkum rovněž vyvrátil mýtus, že muži neradi píšou esemesky a že dávají přednost telefonování. Mezi dotázanými pány totiž naopak převládal názor, že komunikace přes SMS je efektivnější a minimalizuje riziko, že se s volaným "zakecáte" a promarníte tak zbytečně spoustu času.
