Jako starší matky jsou definovány ženy, které porodí dítě po pětatřicátých narozeninách. Je jich čím dál tím víc a důvodů je hned několik.
Prvním z nich je snadná dostupnost hormonální antikoncepce a dalších forem kontroly plodnosti, prodlužuje se i doba studia žen a otevírají se jim nové možnosti budování kariéry. Spousta párů dítě odkládá na dobu, kdy budou mít stabilní příjem, hezké bydlení ve vlastním nebo třeba až si dosyta užijí cestování s batohem po Asii. další páry po dítěti touží již dříve, zdravotní komplikace jim to však nedovolují a musí si projít dlouhými a finančně náročnými cykly umělého oplodnění, než se ženě podaří otěhotnět a dítě donosit.
Pro velké množství žen není rozhodnutí čekat s dětmi na později vlastní volbou, chybí jim vhodný partner. Například v Dánsku se stále více žen uchyluje k IVF. Ženy ovšem nemohou s početím čekat donekonečna (víc zde).
Otěhotnět po třicátém pátém roce každopádně není nic jednoduchého, fertilita v tomto věku poměrně rychle klesá a s ní i šance na otěhotnění a úspěšné donošení dítěte. Těhotné ženy starší pětatřicet let navíc bývají vystavovány nepříjemným komentářům a občas i odsudkům od rodiny, někdy dokonce od lékařů samotných. Snad i pro všechna zmiňovaná negativa se vědci z dánské univerzity v Aarhusu rozhodli sledovat i psychický vývoj dětí narozených starším matkám.
Jak jsou na tom starší matky?
Předchozí výzkumy již zaznamenaly, že starší matky na tom byly lépe po psychické i sociální stránce během těhotenství, což se krátce po narození replikovalo u dětí. Starší matky přistupují ke svému těhotenství pozitivněji, mají méně obav z rodičovství a celkově pozitivnější postoj ke svým dětem. Většina se dá vysvětlit tím, že těhotenství v tomto věku bývají plánovaná, ženy jsou v lepší ekonomické i sociální situaci a díky životním zkušenostem se dokážou lépe vyrovnat s trochou stresu a nekomfortu.
Dřívější studie sledovaly děti až do začátku školní docházky a prokázaly, že děti starších matek na tom byly lépe po emocionální, sociální i behaviorální stránce. Nejnovější studie dánské univerzity se proto zaměřila na děti ve věku 7, 11 a 15 let. Zajímavé je, že i když vědci vzali v úvahu a započítali (resp. odpočítali) stabilitu partnerství, vzdělání a finanční zajištění rodičů, děti starších matek na tom stále byly lépe v porovnání s dětmi mladších matek. To trvalo až do patnácti let věku dětí.
„Víme, že s rostoucím věkem jsou lidé více mentálně flexibilní, jsou tolerantnější k ostatním lidem a celkově se jim lépe daří po emocionální stránce. Proto psychologická zralost může vysvětlovat, proč starší matky dětem tolik nenadávají a méně je fyzicky trestají,“ vysvětluje profesor Dion Sommer z univerzity v Aarhusu. „Tento styl rodičovství může tedy přispět k pozitivnímu psychosociálnímu prostředí, které ovlivňuje výchovu dítěte,“ dodává.
Složitější sladění práce a rodiny, zato delší život
Starší rodiče se musí vyrovnávat s horšími dopady nedostatku spánku, pro starší ženy s vlastním stylem života a různými rutinami může být neustálá bdělost kolem novorozence větší šok než pro mladší matky. „Výzkumy ukázaly, že ženy starší 35 let nejvíce trpí, pokud se snaží skloubit rodinný život a kariéru. Novopečené matky se v průměru vyspí méně než čtyři hodiny denně během prvních čtyř měsíců života dítěte, což nevyhnutelně ovlivňuje jejich vztahy a pracovní výkony. Klíčem je tedy vzít si tolik mateřské, rodičovské a otcovské dovolené, kolik je možné,“ shrnuje další oblasti v této oblasti Danna Dahlenová, porodní asistentka a sama matka ve vyšším věku.
Pozitivní je i další fakt, který Dahlenová uvádí: ženy rodící v pozdějším věku žijí déle. „Výzkumy ukazují, že ženy, které jednou nebo dvakrát porodily ve třetím a čtvrtém desetiletí svého života, mají větší šanci dožit se více než osmdesáti a devadesáti let. Jiná studie zase vypočítala, že u žen, které se dožily sta let, byla až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že měly děti po čtyřicátinách, než u žen, které se dožily sedmdesáti tří let,“ uvádí. Vědci si to vysvětlují tím, že geny, které umožnily ženě ve vyšším věku otěhotnět a porodit, mohou také zpomalit stárnutí a snížit náchylnost k chorobám.
