Jenže ona v šestatřiceti spáchala sebevraždu, a proto zůstala legendou obestřenou záhadami. Jedna z nich zní: Proč se právě ona stala symbolem krásy?
"Obličej máte hezký. Ale ta postava je nepřijatelná. Nezlobte se, jste moc silná," říká Milada Karasová, šéfka agentury Czechoslovak models dvacetileté blondýně. Dívka má platinové načechrané vlasy, ostře rudou rtěnku, pihu na tváři a prsa tak bujná, že poslední knoflík halenky má namále.
Tak by to dopadlo, kdyby se Marilyn Monroe chtěla svým vzhledem živit dnes, na začátku jedenadvacátého století.
"Byla by považována za půvabnou, ale modelka či symbol krásy by z ní nebyla," míní Karasová, která zastupuje například modelky Evu Herzigovou a Terezu Maxovou.
Aha, tak Marilyn měla zkrátka štěstí, že kariéru odstartovala koncem čtyřicátých let, kdy frčely vnadné blondýny.
Ale ne, ani tehdy z ní každý nemrkal úžasem. "Nikdy jsem necítil, že její postava je ideální, naopak jsem na ní místy viděl špíčky," vzpomínal nedávno herec Tony Curtis.
Hráli spolu ve filmu Někdo to rád horké a prožili i krátký milostný vztah. "Nebyla jiná než všechny ostatní ženy s krásnými prsy, které se snažily stát herečkami," tvrdí.
Žádné oslnivé charizma? A dokonce ani perfektní postava?
Tak proč je, proboha, jméno Marilyn Monroe značkou, která proslavila Spojené státy stejně jako džíny a Coca-Cola?
Šaty za milion dolarů
Dnes by žádnou dívku nenapadlo shánět stejné šaty, jaké nosila Greta Garbo, Vivien Leighová, Grace Kellyová či jiné hvězdy slavné éry Hollywoodu. Jedině Marilyn napodobuje už několik generací. Stejně jako ona se líčila a česala Madonna, na podobnou image vsadila Eva Herzigová, když pózovala pro výrobce podprsenek.
Nedávno se nechala ve stylu MM vyfotografovat ruská tenistka Anna Kurnikovová: bílé šaty bez rukávů, široká nadýchaná sukně, boty na vysokém podpatku, stejně jako Marilyn Monroe v filmu Slaměný vdovec.
Scéna, kdy stojí v bílých šatech nad větrákem, který jí nadzvedl sukni, se stala snad nejznámějším filmovým výjevem všech dob. Je na plakátech, na nádobí, na tričkách...
Neuvěřitelné, že? Prostě ženská v pěkných šatech, které vlaje sukně. Nic víc. A přesto šaty, které Marilyn nosila, firma Christie’s vydražila za třicet tisíc dolarů. Ceny těch, ve kterých se objevila, se běžně šplhají k milionu. Rekord padl na aukci večerní róby, ve které zpívala na večírku k narozeninám prezidenta Johna F. Kennedyho. Tu před dvěma roky kdosi vydražil za milion dvě stě sedmdesát tisíc dolarů.
Šaty to byly opravdu krásné, v podstatě v nich vypadala jako nahá. Ostatně, když v nich Kennedymu zazpívala "Hodně štěstí, zdraví, pane prezidente..." Kennedy prohlásil: "Teď už mohu odejít z politiky, když se mi dostalo tak sladkého a zdraví prospěšného přání k narozeninám."
Některé její výroky se staly legendární -jako ten, že spí oblečená jen do několika kapek Chanelu číslo 5. A její slova: Nejlepším přítelem každé dívky jsou diamanty, se dodnes dají koupit vyšitá na tričku všude na světě.
V dnešní době, kdy se nahé dívky usmívají z každé druhé obálky časopisů a v televizních reality show probíhá sex v přímém přenosu, se řeči o parfému místo pyžama zdají nudné. Jenže koncem čtyřicátých let a v padesátých letech to byl odvaz. MM se přesně trefila do vkusu.
Plná postava byla ideálem krásy. Lidé totiž ještě nezapomněli na válečné útrapy, a tak zdraví a vnadné tvary symbolizovaly nové, lepší časy. Dnešní vyhublé dlouhonohé modelky by se nelíbily. Amerika byla puritánská. O sexu se nemluvilo, ženy oblečením neprovokovaly. Marilyn ano, ale tak akorát. Byla sice vyzývavá, ale zároveň působila naivně, nevinně, mile. Prostě obyčejná chudá holka, která ke štěstí přišla.
Toužila jsem být slavná
Marilyn se narodila jako Norma Jeane, máma pila, táta ji bil. Poprvé se vdala v šestnácti. Krátce poté si jí všiml fotograf a udělal s ní snímky, které si vojáci lepili do skříněk. To už se Norma rozvedla, dala si nové jméno, nafotila akty a zkoušela se dostat k filmu. V roce 1953 získala roli v muzikálu Muži mají radši blondýnky, takže ukázala, že umí obstojně tančit a zpívat. Vdala se za nejslavnějšího baseballistu Joea DiMaggia a její tvář rázem znala celá Amerika. Ale manželství netrvalo ani rok. Marilyn prohlásila, že ji Joe brzdí v kariéře.
Ta se opravdu rozjela, stejně se však rozjely i její deprese a sklony k labilitě.
"Konečně. Už se zase můžu podívat na manželku a nemám chuť ji udeřit za to, že je žena," prohlásil režisér Billy Wilder, když skončilo natáčení Někdo to rád horké s Marilyn v hlavní roli.
Její nespokojené duši neprospělo ani další, tentokrát pětileté manželství s dramatikem Arthurem Millerem ani její milostné románky s prezidentem Johnem F. Kennedym i jeho bratrem Robertem. "Kariéra je báječná věc, ale když je v noci zima, člověk se k ní nemůže přitulit," řekla v době, kdy se psalo, že čím dál více pije a cpe se uklidňujícími prášky.
Představovala naivní blondýny, kterým jde jen o to, jak sbalit bohatého chlapíka. Chtěla však hrát jiné, zajímavější ženy. Ale zároveň si nebyla jistá, jestli je zvládne.
Když ji našli 5. srpna 1962 v jejím domě otrávenou barbituráty, ležela v posteli a v ruce držela telefonní sluchátko.
Je dost těch, kteří dodnes nevěří, že šlo o sebevraždu, a z její smrti viní agenty tajné služby, kteří ji prý zabili, aby ututlali její pletky s prezidentem.
"Nikdy jsem nechtěla hromady peněz, jen jsem toužila být slavná," řekla. Což o to, slavnou se stala a to peníze přináší jaksi samo sebou. Jenže ona je tak slavná, že její jméno vydělává i po smrti. Nedávno v jeho magickou přitažlivost uvěřil Tom Hanks, který se o ní chystá točit film. Má se jmenovat Bohyně a už má i vybránu hlavní představitelku: Charlize Theronovou.
