Ona

Mgr. Margit Slimáková, průvodkyně zdravím a výživou | foto: Petr Topič, MAFRA

Odborníci jsou pozadu, margaríny nejezte, radí průvodkyně zdravím

  • 651
Jsou ženy, které "jedou" v módním bio a eko stylu. Rodí doma, sní o absolutním návratu k přírodě spoléhajíce na intuici. Když tytéž principy vědecky obhajuje magistra farmacie Margit Slimáková, ateistka, která si říká průvodkyně zdravím a výživou, zpozorníte. Zvažujete její slova dokonce i ve chvíli, kdy se rozhoří pro menstruační kalíšek.

Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.

  • Narodila se v roce 1969.
  • Vystudovala Střední zdravotní školu v Brně, poté Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
  • Absolvovala celou řadu kurzů o výživě, navštívila celou řadu biofarem v různých zemích světa.
  • 10 let žila v Německu a v Číně s manželem, technikem, který pracuje ve Škodovce.
  • Žijí v Praze a mají spolu tři děti (15, 13, 8 let). Více najdete zde: http://www.margit.cz/margit/

Vážně ho používáte?
Už asi osm let. Když jsem o něm slyšela poprvé, řekla jsem si, že do toho nejdu. Ale pak mi o něm řekla kamarádka, vzdělaná psycholožka. Zviklala mě, že jsem to zkusila, a jsem nadšená. Je to daleko pohodlnější, příjemnější, žádný zápach, žádná špína, dá se s ním cvičit i plavat, cokoliv. K jeho výhodám si přičtěte ještě ušetřené peníze za hygienické potřeby, také ekologické výhody a pohodlí, když někam cestujete.

S antikoncepcí, při níž vůbec nemenstruujete, s tou bych u vás neuspěla?
To ale s žádnou antikoncepcí. Už na střední škole jsem se intuitivně zajímala o přirozené cesty v péči o zdraví a kondici člověka. Nikdy jsem třeba moc nemusela maso, a když jsem se dozvěděla, že bílkoviny obsažené v mase lze jíst i v jiných potravinách, přestala jsem ho jíst a cítila se líp. Pak jsem nastoupila na farmaceutickou fakultu a první informace, s níž jsem se setkala, byla, že 20 procent lidí umírajících v nemocnici zemře na nežádoucí účinky léků. To mě šokovalo. Říkala jsem si, že chci pomáhat, ne ubližovat. Antikoncepce navíc ani není lék, protože našemu tělu neprospívá, takže by mě nikdy nenapadlo ji užívat.

Proto máte tři děti?
Třetí dítě je ale jediné plánované. Měli jsme dvě malé děti, žili jsme v Německu a přemýšleli jsme s manželem, jak plodnost co nejpřirozeněji regulovat. Objevili jsme v lékárně Lady-comp, který pracuje s naprogramovanou pravděpodobností a zároveň s vaším cyklem. Každé ráno si v ústech změřím teplotu a jen vidím, jaké mi svítí světýlko. Studie potvrzují spolehlivost přes 99 procent, tedy stejně jako hormonální antikoncepce. A v případě nejmladšího syna jsme ho využili právě jako indikaci plodných dnů.

Předpokládám, že děti nejsou očkované.
Jen nejstarší syn, protože se tu narodil, ale pak už nejsou. Myslím, že by stát měl především respektovat Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2001 a která jednoznačně říká, že jakékoliv lékařské zákroky se mohou provádět po důkladném ponaučení a se souhlasem pacienta nebo zákonným zástupcem dítěte. A tahle úmluva by měla být nadřazená zákonu o povinném očkování. V Německu nám lékař očkování doporučil, ale v žádném případě nás nenutil. Vy jako rodič budete znevýhodněni za případnou chybu v rozhodnutí, ať už je jakákoliv.

Argumentuje se kolektivní imunitou.
V zemích okolo nás není očkování povinné a nevyskytuje se tam víc infekčních nemocí. V případě, že by kolektivní imunita po očkování měla platit, tak nás zde nejvíce ohrožují dospělí, kteří se nenechávají přeočkovávat proti dětským nemocem a chránění už v naprosté většině nejsou, protože imunita po očkování je jen dočasná na rozdíl od té celoživotní, kterou získáte po prodělaném onemocnění.

Ani maso nikdy vaše děti nejedly?
Ani manžel ho nejí, ale není to ze zdravotních důvodů, ale z ekologicko-etických. V rozumném poměru a kvalitě je maso z výživového hlediska v pořádku. Bohužel to, co se dnes běžně v Česku prodává, však kvalitní není. Evropská unie má například povinnost označovat geneticky modifikované potraviny, ale tahle nařízení se obcházejí v podobě krmiv, takže až 85 procent krmiv určených pro zvířata v chovech může být geneticky modifikovaných. A vy to do těla dostáváte přes ta zvířata. Navíc spousta konvenčně chovaných zvířat nežere přirozenou stravu, nepohybuje se a maso má odlišné složení tuku. Původně jejich maso obsahovalo i omega-3 mastné kyseliny, které má dnes vedle ryb už jen maso některých divokých zvířat.

Co vegetariánskému jídelníčku vašich dětí říká dětská lékařka?
Máme dohodu, že za zdraví dětí odpovídám já. K ní bych šla až tehdy, pokud by byl opravdu problém.

Dětem nevadí, že jsou jiné než ostatní?
Vždycky u nás platilo, že když chtějí maso ochutnat, tak mohou. Nejstarší syn ho okusil dvakrát ve školní jídelně. Sám nám to řekl a zase se vrátil k bezmasé stravě. Pokud se jednou pro maso rozhodnou, bude to jejich věc. V tom nevidím problém, na rozdíl od sladkostí, jako jsou čokoládové tyčinky, ale i bramborové lupínky, k nimž se dostávají nejvíce díky škole.

Cukr vůbec nepoužíváte?
Když se jednou týdně v rodině upeče bábovka, dáte si dezert a přidáte med nebo hnědý cukr, tak je to v pořádku. Nejsem proti sladkému, ale než něco koupit, tak si to raději doma upéct, ať víte, co tam dáváte.

Mgr. Margit Slimáková, průvodkyně zdravím a výživou
Mgr. Margit Slimáková, průvodkyně zdravím a výživou

Jak vypadá váš denní zdravý jídelníček?
Pečivo, máslo, hromada zeleniny, k tomu kvalitní sýr, někdy vajíčko, někdy nějaká pomazánka. Kupuji na trhu pšenično-žitný kváskový chléb, máslo mám jenom od farmáře. V zimě teď jíme pravidelně kysané zelí, které jsme si naložili. K pečivu s máslem a pomazánkami dělám saláty z mrkve a jablek, červené řepy, k tomu hodně další zeleniny a vlašské ořechy. K obědu míváme jídlo založené na těstovinách nebo různá mexická jídla, tortilly, fazolové náplně, italská jídla s polentou, dělám i vepřo knedlo zelo, ale knedlíky jsou celozrnné a místo vepřové používám pšeničnou náhradu masa, seitan.

V supermarketech nenakupujete vůbec?
Většinou jen tužky před začátkem školního roku. Jinak nejčastěji u farmářů a v kvalitě bio anebo lokální. Jsem šokovaná, že na rozdíl od celého světa mají v Česku biopotraviny extrémně špatné jméno.

Protože existují výzkumy, které tvrdí, že nejsou lepší a zdravější.
Tu americkou studii z loňského září, kterou máte na mysli, jsem přečetla (více o studii zde). Ona prokázala, že biopotraviny jsou výhodnější, i když ne tak moc, jak se čekalo. Mají méně pesticidů, takže jsou méně rizikové. Jenže studie nesledovala to podstatné, třeba obsah omega-3 mastných kyselin, nesledovala genetickou modifikaci. Polemizovala jsem s ní na svém blogu a ministerstvo zemědělství si můj názor vyvěsilo na své stránky.

Biopotraviny jsou obvykle dražší, a pokud nechodíte domů přes farmářské trhy, neseženete je v přijatelné ceně pohodlně cestou z práce domů.
Ve Spojených státech zhruba platí, že se vyhazuje 35 procent potravin, u nás to bude méně, asi 25 procent, a biopotraviny jsou v průměru asi o 20 procent dražší, takže je to zase jen o nastavení. Začneme-li promyšleněji nakupovat a neplýtvat, jsme na svém. Nákup je sice z počátku pracnější, ale to je otázka organizace a priorit. Deset let jsme tady nežili a několik týdnů mi trvalo, než jsem si najela na systém, kde co seženu. Od jara až do podzimu nakupuji téměř vše na farmářských trzích. Teď mi jednou za dva týdny vozí zemědělci od Jičína bedýnku objednaných potravin ze své farmy. Uskladnili jsme si několik beden mrkve, jablek, hrušek, naložené zelí. Když už člověk ví a nakupuje přímo ve svém okolí, vyjde ho to i levněji než přes obchodní řetězce.

Netlačí vás hypotéka, manžel vydělává a máte čas se věnovat vysněnému životnímu stylu. Takové štěstí většina Češek nemá.
Máte pravdu, že mám štěstí, že se zabývám oblastí, která prospívá celé rodině, že mě manžel podporuje a děti jsou naprosto zdravé. "Zase jsem jediný, kdo má nula zameškaných hodin," stěžují si naše děti běžně. V životě neužívaly žádné léky, jediná antibiotika, antipyretika ani analgetika. Chodí jen dvakrát za rok na preventivní prohlídku k zubaři.

Chřipky a virózy léčíte jak?
Stravou, čaji, homeopatií.

Kde propagace přírodního stylu končí? Máme se rovnou vrátit zpátky do jeskyní, nepoužívat elektřinu, protože její výroba planetu devastuje? Máme žvýkat kůže a pěstovat si jídlo na políčku?
Otázka je, do jaké míry musíme být závislí na konvenčních energetických zdrojích, zda bychom se neobešli s těmi alternativními, které naše životní prostředí neničí. Každopádně nejsem pro návrat do jeskyň, ale už dneska se ví, že organické zemědělství je přijatelné a na rozdíl od současného konvenčního je udržitelné. Kvůli chemickému ošetřování půdy i těžké technice totiž klesá zásoba kvalitní kypré využitelné půdy.

Laicky předpokládám, že organické zemědělství nás všechny neuživí.
Určitě ne ze dne na den. Ale dnes už je téměř jisté, že to konvenční určitě ne. Pokud bychom šetrným způsobem pěstovali plodiny, které do daného podnebí a vegetačního pásma patří, pak věřím, že postupná změna by všem prospěla.

Jak se vámi propagovaným životním stylem řídí obyvatelé dalších zemí, kde jste žila?
V Německu nebyl problém koupit zdravé potraviny včetně kvalitnějšího pečiva už v době, kdy u nás byly k dostání jen bílé rohlíky a dva druhy chleba. I povědomí lidí je daleko dál než u nás. Setkala jsem se tam třeba na jedné party u stolu s technikem s nižším vzděláním, a když se téma hovoru stočilo na rizika genetické modifikace potravin, šokoval mě svými neuvěřitelnými znalostmi, které tady nemají kolikrát ani vysokoškolsky vzdělaní lidí. Amerika nenabízí osvětu, ale možnosti, včetně extrémů. Spokojeni jsou jak ti, co nakupují po kilech u McDonalda, i ti, co bojují za zdravý životní styl.

Jak jsme na tom my v Česku?
Mišmaš. Sice už kritizujeme, že tu máme nekvalitní potraviny, ale na druhé straně je kupujeme a nedáme přednost těm kvalitním.

Proč?
Jedna věc je osvěta a druhá toxické stravovací prostředí, v němž se pohybujeme a které vás vede k úplnému opaku. Vemte si, že děti jen na cestě do školy prochází kolem bufetů a fast foodů s nejhorším pečivem a nikde nepotkáte stánek s nakrájenými očištěnými jablky. I vysoce vzdělaní a schopní lidé mohou mít genetickou dispozici k závislostem na cukru a na nezdravých potravinách. Někteří nezdravé prostředí zvládají snadněji a druzí mu podléhají.

Ani na osvětu se nelze spolehnout. Typický je stále aktuální spor o zdravé a škodlivé tuky. Jak se máme správně zorientovat?
Největší problém je, když informace lidem předávají skupiny, které na průmyslově upravených potravinách vydělávají. Potravinářský průmysl by vůbec neměl dávat výživová doporučení.

Od toho je tu přece stát, který hlídá nezávadnost potravin.
Transtuky se tu donedávna prodávaly. Rama jich například obsahovala 15 až 20 procent a nezávislí odborníci už léta věděli, že je to zdravotně nejškodlivější druh tuků, ale mlčelo se o tom. Pak se procesy zpracování sice změnily, ale není až tak jasné, jak fungují. Mám třeba studii, která dokazuje, že i tuky obsažené v dnešních margarínech mohou zvyšovat obávanou hladinu cholesterolu, ale zase to bude nejspíš trvat, než se to proflákne.

Světová zdravotnická organizace doporučuje ve stravě třetinu nasycených mastných kyselin a dvě třetiny nenasycených, takže spíš než o máslo nebo margarín jde o to, abychom nejedli moc živočišných tuků na úkor rostlinných. A protože se v Česku tradičně jí málo zeleniny, zato jíme vepřové, kachny, smetanové omáčky, chápu, že je pro osvětáře snazší nás z másla přeorientovat na margarín než přimět si dát papriku místo tlačenky.
Kolik těch kachen ale sníte? I světová zdravotnická organizace je ve svých doporučeních bohužel pozadu. Dnes už se ví, že jen vysokocholesterolová strava neznamená automaticky vysoký cholesterol v cévách. Od války jíme čím dál méně živočišných tuků a přitom počet kardiovaskulárních onemocnění roste, takže margaríny nic nevyřešily. Situace je totiž mnohonásobně složitější. Jeden ze základních problémů kardiovaskulárních onemocnění je prozánětlivé prostředí organismu, které poškozuje cévy a tyto cévy se potom stávají místem pro ukládání cholesterolu a nasycených tuků. A to prozánětlivé prostředí je dáno například tím, že máme nadbytek omega-6 mastných kyselin. Rostlinné oleje obsahují omega-3 protizánětlivé a omega-6 prozánětlivé mastné kyseliny a ty, jsou-li v rovnováze, je všechno v pořádku. Jenže my dnes díky margarínům a rostlinným tukům sníme víc omega-6 a nesoulad s omega-3 se prohlubuje. Tím pádem máme v těle trvale prozánětlivé prostředí. Proto se dnes spolu s jednoduchými cukry na našich potížích rostlinné tuky podílejí víc než živočišné.

Margaríny tedy vůbec?
Není důvod.

Obávám se, že laik po vašem odborném vysvětlení stejně tápe a neví, co může a čemu se má vyhnout?
Jezte přirozené základní potraviny a ty minimálně technologicky upravené. Když je občas doplníte jakýmkoliv polotovarem, pak se nic nestane.

Co jsou přirozené základní potraviny?
Čím méně ochucené a trvanlivé, tím lépe, ideálně bio a z lokálních zdrojů. Například fazolí, pohanky, krup, jáhel, jablek, vlašských ořechů či hrušek se nikdo nepřejí, protože naše tělo jim rozumí, umí si regulovat jejich ideální příjem. Zatímco s průmyslově upravenými potravinami, v nichž jsou některé živiny, které třeba ani nepotřebujeme, nepřirozeně koncentrované a jiné chybí, se naše tělo pere.

Jste štíhlá, energická. Je to výsledek zdravé životosprávy?
Problémy s hmotností jsou často jen v hlavě. Jakmile si řeknete, že se musíte hlídat, dostanete se do kolečka, dáváte si pozor, čímž jste ve stresu, který zvyšuje uvolňování hormonu podporujícího ukládání tuku v oblasti břicha. Věřím v pohodu, v to, že tělo si najde rovnováhu, když dlouhodobě jíte přiměřeně a rozumně, nepřemáháte se, ale přirozeně se pohybujete venku na zdravém vzduchu.