Ti, co se na manželství dívají skrz prsty a pokaždé, když vidí kolonu svatebních vozů, jízlivě podotknou: "Zase další chudáci!", mají možná trochu pravdu. Existují sice mnohé výzkumy, které tvrdí, že lidé žijící v páru jsou celkově zdravější a dožívají se vyššího věku, ale na druhou stranu sami psychologové připouštějí, že život v manželství s sebou přináší také určitou míru stresu.
Dokonce i v případě, že jsou si ti dva vzájemně oporou a cítí k sobě úctu i lásku. A co teprve, když jim to doma neklape nebo si pro společný život zvolili mírně řečeno problematického partnera?
"Problémové manželství je samo o sobě značná zátěž," upozorňuje psycholog Tomáš Novák ve své knize Manželství jako trvalý stres, kterou vydala Grada. Doporučuje proto dbát, aby ostatní role a z nich vyplývající vztahy či způsob života byly pokud možno bez problémů.
Ve zdravém těle zdravý duch
Podle odborníků stres sám snižuje naši obranyschopnost vůči nemocem. Navíc mnoho tělesných neduhů má svůj reálný základ v neutěšeném psychickém stavu nemocného. Proto je třeba vnímat signály, které nám naše tělo dává, a společně s lékařem hledat příčiny našich tělesných problémů i v duševní sféře. Pokud je zdrojem chronických potíží třeba deprese, měli bychom léčit depresi a ne vyrážku či bolavou hlavu.
Smysluplným pomocníkem v boji proti stresu je také spánek. Možná si to ani neuvědomujeme, ale odpočinutí a zregenerovaní dovedeme čelit nástrahám každodenního (partnerského) života mnohem lépe, než bledí, vyčerpaní a předávkovaní kofeinem či nikotinem. Prášky na spaní by ale měly být až tou poslední volbou – spočinout v uklidňující náruči boha spánku můžeme i za pomoci vyvětrané místnosti, lehké večeře, vlažné koupele, meduňkového čaje a milé knížky nebo relaxační hudby.
Také sport a pohyb obecně prospějí nejen tělu, ale také rozjitřené duši. "Stačí uplavat pár desítek metrů a člověku se v hlavě honí jiné, klidnější a uvolněnější myšlenky," připomíná psycholog.
Podle odborníků přitom není nutno hned pokořovat atletické rekordy, duševně prospěšná je i obyčejná procházka lesem nebo parkem. Nechcete-li se venku toulat sami, pořiďte si pejska. Bude vám nejen věrným průvodcem, ale také vás bude radostně vítat pokaždé, když se vrátíte domů (což u ostatních členů domácnosti nelze předpokládat s takovou jistotou).
Oprávněný boj za svobodu
Mnoho vdaných žen a matek v jedné osobě vnímá svoji domácnost trochu jako klec, kterou smí opouštět jen v odůvodněných a čistě racionálních případech. Jít si večer zacvičit? Zajít si do kina s kamarádkou? To, co je pro většinu z nás samozřejmostí, může být pro partnerky majetnických či jinak osobnostně vyhraněných pánů jen nesplněným snem.
"Kamarádka mě zvala, ať s ní jednou týdně chodím na jógu," říká třicetiletá Magda, matka dvouletého Adama. "Šla bych ráda, jenže můj muž mě nikam večer nepustí." O tom, že by hlídal malého, prý nechce ani slyšet. Je přece unavený z práce a má nárok na svůj klid.
"Partner nemá co pouštět, ale pouze umožnit," vysvětluje doktor Tomáš Novák. "Samozřejmě je zde riziko pasivní rezistence – rád ti to umožním a děti pohlídám, pokud budu mít čas... A čas se posléze nenajde a když, tak zcela nepravidelně. Řešením je najít někoho, kdo děti pohlídá. Se sousedkou, maminkou či jinou rozumnou osobou se lze obvykle domluvit snadněji než s manželem."
Každý den jedno malé potěšení
Jestliže je svět kolem nás neustálým zdrojem stresu, můžeme se tomu bránit tím, že si budeme dělat malé radosti. Nemyslím tím nákup malého auta nebo malý románek s opravářem praček. Ale drobné eticky přijatelné a finančně nenáročné potěšení, které je zcela individuální.
Někoho potěší, když si cestou z práce dá malinovou zmrzlinu, jiný se s chutí prohrabe hadříky v second handu nebo starými LP deskami v bazaru, další si koupí květinu nebo si zajde na výstavu obrazů. "Chvíle takto vyvzdorované na běžných denních povinnostech jsou coby antistresor k nezaplacení," podotýká psycholog.
Mít se kde vyplakat
Zejména ve chvílích, kdy nám není zrovna do zpěvu a máme pocit, že s námi doma nekomunikuje ani dálkový ovladač, oceníme blízkost člověka, který nám rozumí, vyslechne naše stesky a dodá nám pocit bezpečného zázemí. A je docela jedno, jestli je to kamarádka, bratr nebo maminka. U těchto lidí obvykle nehrozí, že by nás poslali k šípku. Naopak – jsou obvykle na naší straně a i když si myslí, že něco neděláme zrovna dobře, nekritizují nás a nekárají.
Jediným úskalím tohoto typu sociální podpory bývá fakt, že úmysly těchto lidí nemusí být zas tak průhledné, jak se na první pohled zdá. "Sebelepší kamarádka si může testovat, co se u vás stane, když... Zkouší-li si svůj plánovaný rozvod ve vašem manželství jaksi nanečisto, nebo jsa sama rozvedená, radí každému rozvod," upozorňuje Tomáš Novák.
Doma nemusí být dokonale naklizeno
Dělejte jen tolik, kolik chcete a můžete. Doktor Novák doporučuje stanovit si žebříček priorit a věnovat se pouze tomu, co považujete za nejpodstatnější. V dalších sférách pak můžete nechat vyniknout jiným nebo rezignovat. Rozhodně ale nepřipusťte situaci, že budete všechno dělat sama. "42,5 hodiny týdně v zaměstnání plus průměrných 28 hodin týdně, jež ženy věnují domácnosti, plus ztrátové časy spojené namátkou třeba s cestou do práce," vypočítává psycholog. "Mnoho volna vskutku nezbývá."
Řešení je podle něj nasnadě. "Muž nechť pomáhá, eventuálně nechť jsou spravedlivě rozděleny práce na mužské a ženské a ty pak plněny. Je tu háček. Muže s poruchou osobnosti ke spravedlivému podílu na domácích pracích nelze donutit běžnými prostředky. I kdyby to snad bylo možné, pak je to spojeno s nadměrným úsilím. U ženy tak vzniká těžký stres znehodnocující efekt její snahy."
Odpočívejte, jak chcete
Protistresový význam odpočinku je mimo diskusi, a to i přesto, že mnoho z nás cítí výčitky svědomí, když usedne k rozečtené knížce nebo se uvelebí v křesle se sluchátky na uších. Vždyť nám máma odmalička říkala, že poflakovat se můžeme, až bude všechno hotovo. A co hůř - současný partner je se svou tchyní v téhle teorii výjimečně zajedno. "Záleží jen na vás, jak budete odpočívat," připomíná Tomáš Novák.
"Skutečnost, že vaše aktivity považuje váš partner za ztrátu času, na jejich správnosti nic nemění. Je jistě krásné, pokud se v rámci odpočinku budete věnovat povznášejícímu uměleckému či intelektuálnímu koníčku. Jestliže ovšem zvolíte jako hobby sledování mexických telenovel, pak je to jen vaše osobní rozhodnutí a není nikoho, kdo by to mohl oprávněně kritizovat."
Relaxujte třeba na záchodě
Není asi třeba zdůrazňovat, že nervózní, nešťastný, nespokojený, ponižovaný člověk ve stresu prožívá jak fyzické, tak psychické napětí. "Pokud se naučí ovládnout fyzické napětí a zaměnit je za uvolnění, mívá to blahodárný vliv i na jeho psychickou stránku," tvrdí doktor Novák.
Podle něj je vhodné naučit se alespoň základům relaxačního cvičení, nejlépe však pod vedením zkušeného terapeuta. Jako zajímavou první duševní pomoc pak doporučuje ve vypjatých situacích využít radu z jedné psychologické příručky, kde je napsáno: "V každém případě můžete jít na WC!" "Banalita, leč právě proto stojí za řeč," objasňuje psycholog jednoduchý půvab geniálního nápadu. "Umožňuje narovnat se, nebo dokonce se napřímit ze sedu, uvolnit se několika kroky, vstoupit do místnosti, v níž je mnohdy možno otevřít okno, a vždy lze v soukromí mimo jiné zavřít oči a soustředit se na několikrát opakovaný nádech a výdech. Při nádechu je možno v duchu opakovat Zvládnu to!, při výdechu si lze představit uvolnění odstraňující napětí."
Nebojte se odmítnout
Mnoho z nás je ve stresu už proto, že si z nás naše okolí udělalo ochotného oslíka. Jsme kdykoli k dispozici, když někdo potřebuje pomoci nebo poradit. Hlídáme sousedce děti, za kolegyni řešíme její povinnosti, dětem háčkujeme po nocích domácí úkol z ručních prací a fotbalovému týmu našeho manžela pravidelně pereme a spravujeme dresy.
"Naučte se říkat ne," přichází doktor Novák s jednoduchou radou. "Máte plné právo zvážit své možnosti a vyhodnotit je v kontextu míry vlastní únavy a zájmu o věc. Teprve pak zvažte, zda kývnout, nebo říci ne." Možná se budou lidé kolem vás přivyklí na vaši nekonečnou ochotu divit, ale za trochu té znovunabyté duševní pohody to rozhodně stojí.
