Petra jsem si vzala po roční známosti. Znala jsme ho už od střední školy, byl ve třeťáku ekonomky, když jsem já na ni nastoupila. Škola byla plná holek, takže o něj byl velký zájem. Taky se mi líbil, ale to bylo všechno. Dnes vím, že si mě tenkrát ani nevšiml.
Podruhé jsme se potkali za několik let. Už jsem měla pár let po maturitě a pracovala jako asistentka ředitele pobočky banky. Petr s kamarádem provozovali penzion s restaurací a vinárnou.
S kolegyní jsme si jednoho dne po práci zašly na skleničku právě do Petrovy vinárny. Jakmile jsem ho zahlédla ve dveřích, hned jsem ho poznala. Vůbec se nezměnil, pořád pěkný chlap. Nevím, co mě to napadlo, oslovila jsem ho. Ze školy si mě sice nepamatoval, ale z jeho pohledu jsem pochopila, že se mu líbím. Po chvíli si k nám přisedl a celý večer pak strávil s námi.
Už od začátku to mezi námi docela jiskřilo až tak, že si toho kamarádka všimla a s výmluvou odešla. Zůstali jsme sami. Večer se vydařil a stejně tak i naše další schůzky. Po půl roce jsem se k Petrovi nastěhovala a po dalším půlroce jsme se vzali. Museli jsme, byla jsem těhotná, ale vzali bychom se stejně.
Byli a jsme prý pěkný pár. On je vysoký, takzvaně kus chlapa, já naopak drobná, štíhlá, sahající mu sotva po ramena. Vždy nám to slušelo, bylo hned vidět, že k sobě pasujeme.
Sex jen v erotickém prádle
Pár měsíců po svatbě se nám narodila Katka a za další dva roky Tomáš. Manželovi se v podnikání daří, po čase se s kamarádem rozešel, vyplatil ho a penzion s restaurací provozuje sám. Občas mu pomáhám, ale spíš jen nenápadně radím. Na všechno má schopný personál.
Dalo by se říci, že žijeme docela fajn rodinný život. Děti jsou zdravé, ve škole jim to taky jde. Peníze nám nechybí. Ale bohužel náš intimní život je hodně zvláštní. Asi deset let po svatbě, kdykoliv mělo dojít k našemu sblížení, se manžel na něco vymluvil. Snažila jsem se s ním o tom mluvit, ale podle něj se mi jen něco zdálo.
Zkoušela jsem různé finty, jak vzbudit jeho zájem o sex. Dobrou večeři s kvalitním vínem, erotické filmy. Nic nezabíralo. Až mi kamarádka poradila erotické prádélko. A to zabralo. Kdykoliv jsem si ho na sebe oblékla, manžel byl jako vyměněný. Akorát mně to po pár letech už přišlo poněkud nudné. Přece jen pět let jsem se dva až tři večery týdně převlékala do krajkové podprsenky, kalhotek, podvazků a punčoch. Svůj erotický šatník jsem musela často obměňovat, aby Petrovi nezevšedněl.
Dnes je ale vše jinak. Uklízela jsme ve své šatně a když jsem se dostala až k šuplíkům se spodním prádlem, něco mě zarazilo. Po chvilce jsem pochopila, že se mi v nich někdo přehraboval. Prádlo bylo sice srovnané, ale jinak, než jsem to dělala já. A když jsem je začala rovnat po svém, zjistila jsem, že asi troje kalhotky jsou dokonce natržené.
Ihned jsem podezírala Katku, že se mi hrabala ve věcech, ale bohužel jsem si s ní nemohla hned promluvit, protože byla zrovna na víkend s kamarádkou na chatě. Dnes jsem ráda, že jsem na Katku neuhodila. Ona s mým prádlem neměla nic společného. Byl to Petr.
Od té doby se mi hnusí
Krátce po zjištění, že se mi někdo hrabal ve věcech, jsem jednou přišla domů dříve. Myslela jsem, že doma nikdo nebude, děti byly ve škole a manžel měl mít nějaké jednání kolem rekonstrukce koupelen v penzionu.
Petr však doma byl. Vůbec o mém příchodu nevěděl. Zahlédla jsem ho v zrcadle, jak stojí v naší ložnici, na sobě měl moje kalhotky, podprsenku i podvazkový pás. Málem jsem se neudržela, nejdříve se mi chtělo smát, ale když jsem viděla, jak se naparuje a prohlíží, zvedl se mi žaludek. Bylo odporné dívat se na svého mohutného muže narvaného do mého miniaturního prádélka.
Hra o pobyt v lázních VElichovky8. hledané slovo: PŘEJÍ |
Něco se ve mně zlomilo. Už mě vůbec nepřitahuje, naopak se mi chvílemi až hnusí. Od té doby, kdy jsem ho viděla poprvé a naposled, uplynulo už pět měsíců. Mám ho stále ráda, ale spát už s ním nedokážu. Zatím se mi daří se mu v posteli vyhýbat, vždy si najdu nějakou výmluvu. Párkrát jsem se sice přemohla a spala s ním, asi jsem doufala, že se můj vztah k němu změní, ale bohužel je to pak vždy ještě horší. Vím, že ve svých domácích dobrodružstvích pokračuje, už několikrát jsem zase měla zpřeházené věci.
On neví, že já to o něm vím. Snažím se nedat nic najevo, ale jak dlouho to ještě vydržím? Když si odmyslím tuto jeho úchylku, nemohu o něm říci nic špatného. Je to fajn manžel i táta. A tak nějak si stále ještě nedovedu představit svůj život bez něho a taky, jak bych to vysvětlovala dětem?
Ovšem poslední dobou mě napadají i jiné věci, co když ho někdy přistihnou děti? Nebo se časem zaměří i na prádlo naší dcery? Nepřežila bych, kdyby se to o něm děti dozvěděly. Poraďte mi:
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 7. prosince 2009. Anketa je uzavřena.
