(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Příběh Evy: Máma mi překrmuje dítě a nerespektuje má pravidla

  • 83
S mamkou jsem měla vždycky skvělý vztah. Když jsem byla malá, odešel od nás táta, a byla mi proto moc blízká. V pubertě jsem samozřejmě rebelovala, jako většina puberťaček, ale mamka byla většinou docela chápavá a nechala mi dost prostoru.

Vždycky jsem se s ní mohla bavit skoro o všem a připadala mi spíš jako kamarádka, než jako peskující matky některých spolužaček.

Jsem ráda, že mi Elišku pohlídá

Před dvěma lety se nám s přítelem narodila holčička. Ze začátku, když byla Eliška malinká, tak bylo všechno docela v pořádku. Mamka z ní měla stejně jako my velikou radost. Protože pracuji na volné noze a dostávala jsem nízkou mateřskou, snažila jsem se co nejrychleji aspoň částečně vrátit do práce, třeba na pár hodin denně. Mamka se mi sama nabídla, že ráda Elišku pohlídá, protože bydlí kousek od nás. Má to pár zastávek autobusem a nevadilo jí chodit každý den nebo obden. Ale jakmile Eliška trošku povyrostla a začala víc komunikovat, začaly problémy.

Nejdřív na ni mamka neustále šišlala a dělala opičky. Několikrát jsem se jí snažila vysvětlit, že na ni s přítelem nešišláme a mluvíme s ní schválně srozumitelně, protože chceme, aby mluvila normálně. Kdykoliv ale mamka přišla k nám, hned se k Elišce vrhla a začala: ťuťuňuňu, no plosimtě, tys nám ale vylostla.

Tobě má výchova taky neublížila

Pak začalo problémů přibývat. Mamka prostě odmítá akceptovat naše názory na výchovu našeho dítěte. Kdykoliv dělá něco, co se nám nelíbí, snažíme se jí to rozumně vyvrátit. Vysvětlujeme, proč je to podle nás špatné a argumentujeme. Není to ale nic platné. Mamka vždycky jenom odvětí něco ve stylu: S tebou jsem to taky tak dělala a nijak ti to neublížilo.

Snažíme se, aby naše Eliška jedla zdravě, hodně ovoce a zeleniny a pokud možno se vyhýbáme sladkostem. Myslíme si, že je důležité v dceři vypěstovat zdravé stravovací návyky, dokud je malá. To podle mě dělá každý rodič, který si všiml, jak děti tloustnou a nechce svým potomkům zadělávat na problémy s obezitou do budoucna. Nejde přeci jenom o fyzické zdraví, ale taky o to, že se jim smějí spolužáci a nepřipadají si dobře ve vlastní kůži.

Jenže moje mamka nerespektuje ani tohle. Několikrát jsem ji nachytala, jak dává Elišce cukrovinky mezi jídly. A byly to ještě ke všemu pěkné hnusy, levné výrobky plné náhražek a éček. Navíc mám pocit, že ji nabádá, aby nám o tom neříkala, že se budeme zlobit. To celou situaci jenom zhoršuje. Ona jí vlastně navádí ke lži a dělá jí zmatek v hlavě. S přítelem jsme na ni několikrát udeřili, mamka ale pořád opakuje, že jeden bonbónek/tyčinka/dortíček žádnému dítěti neuškodí a že správné dítě má být baculaté, že z toho pak prý vyroste.

Pravidla přece určuji já

Začínám z toho být zoufalá. Můj vztah s mamkou se hrozně zhoršil, neustále mezi námi panuje napětí. Já vím, že to myslí dobře, ale Eliška je moje dítě a já určuji pravidla. Ale najednou mám pocit, že mi mamka zasahuje do života víc než za celou mojí pubertu a dospívání dohromady.

Co mám ale dělat? Vysvětlovat jsem zkoušela, ale nikam to nevede. Její hlídání mi hodně pomáhá, ale nechci, aby kvůli pár tisícovkám, co v práci vydělám, byla narušená naše výchova Elišky. Na druhou stranu Eliška má právo se vídat s babičkou a má ji moc ráda, nechci jí nijak ublížit. Do státních jeslí mi ji nevezmou, protože je málo míst, a soukromé jsou zase děsně drahé. Nechci se ale smířit s tím, že mi z dcery vyroste ulhaná baculka posedlá čokoládou.

Eva

Názor odborníka: Vždy je něco za něco

Dobrý den, s výchovou dětí je to tak, že pokud ji chcete mít pod (co největší) kontrolou, musíte se o ni starat sama. Pokud dítě někomu svěříte, ať už je to babička, chůva, kamarádka či jesle, o část této kontroly se připravíte. Podle toho, co píšete, se vám zatím nepodařilo svou mámu přesvědčit o tom, že máte pravdu. Mne v té souvislosti napadá spousta otázek: Jak vychovávala vás? Nedělala to třeba úplně stejně? A jste vy "baculka posedlá čokoládou"? Myslíte, že máte vůbec šanci přesvědčit ji o své pravdě?

Řekl bych, že vám nezbývá, než vycházet z reality. Vaše matka nějaká je a pokud po ní budete chtít, aby vám dcerku denně hlídala, bude to denně dělat po svém. Pokud k ní dcerka půjde na návštěvu jednou týdně, bude to po svém dělat jednou týdně. To dcerku nejspíše nijak nepoškodí a ani nemusíte nikomu nic zakazovat. Vím, že to určitě není snadné rozhodování, ale tak už to bývá, že nic není jen dobré nebo jen špatné. Vždy je to něco za něco. Držím palce.
Pavel Král, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2832

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 12. listopadu 2012. Anketa je uzavřena.

4. Mám se pokusit mámu přesvědčit, aby se šla se mnou poradit k výživové poradkyni o tom, co je pro dítě správné?
4. Mám se pokusit mámu přesvědčit, aby se šla se mnou poradit k výživové poradkyni o tom, co je pro dítě správné? 1243
2. Mám rezignovat na své představy, vždyť mě vychovala dobře?
2. Mám rezignovat na své představy, vždyť mě vychovala dobře? 850
1. Mám mámě zakázat stýkat se s Eliškou, dokud se nepřizpůsobí mým názorům?
1. Mám mámě zakázat stýkat se s Eliškou, dokud se nepřizpůsobí mým názorům? 555
3. Měla by máma Elišku vídat jen když u toho budu já nebo můj manžel?
3. Měla by máma Elišku vídat jen když u toho budu já nebo můj manžel? 184
, pro iDNES.cz