Nemálo žen si čas na mateřské zpestří, nebo zkomplikují milencem. I přesto, že nemají nízké sebevědomí, manželé s nimi nenakládají nevybíravým nebo ponižujícím způsobem a objektivně vzato nijak netrpí, čili vlastně k nevěře nemají žádný pádný důvod. Přesto se tak děje.
Láska nejen na mateřské...Spokojená manželství, ale i nevěra na mateřské se probírají na eMimino.cz. |
"Před časem bylo víc žen, které si nacházely milence až po návratu do práce – hlavně proto, že jim chyběly obranné látky proti zájmu a lichotkám," rozkrývá situaci rodinný poradce Petr Šmolka. "Dnes to zásluhou sociálních sítí zvládají snadno i v době, kdy jsou ještě doma. Virtuální vztahy dávají navíc prostor pro idealizaci, když pak dojde k osobnímu kontaktu, mění se mnohdy vztah virtuální v reálný."
Příčinami se zabývala ve své knize Mámin milenec německá socioložka Natalie Schlegelová. Důvodem, proč se podle jejího zjištění více než polovina žen vdaných déle než pět let odhodlá k nevěře, je očekávání společnosti, která od matek žádá zajištění blaha rodiny. "Jenže mnoho z nich žije v neuspokojivém partnerství a tiše trpí rozervaností mezi mateřským posláním a vlastními potřebami."
Patnáct žen se autorce přiznává k erotickým představám i k tomu, že se vrhají do dobrodružství, flirtu, nebo rovnou do náručí milenců. Přitom pevné partnerství si vesměs chtějí zachovat, hlavně kvůli dětem.
Příběh Moniky: Když vášeň zmizela, poslala jsem ho k šípku
"Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že to potká právě mě, zaklepala bych si na čelo. Vdávala jsem se v 28 letech z velké lásky," svěřila se nám šestatřicetiletá Monika, jejíž příběh je velmi podobný těm ze zmiňované knihy Natalie Schlegelové.
"Byla jsem přesvědčená o tom, že nevěra je něco špatného a mně se to nikdy nemůže stát. Můj muž byl dobrý manžel i táta, pomáhal mi v domácnosti, snažil se. Ale po narození druhého dítěte mu to asi přerostlo přes hlavu. Usínal s novinami v ruce, už po mně netoužil a přestal se zajímat, jaký jsem měla den. Odcizili jsme se. Když mi majitel obchůdku, kam chodím pro čerstvé uzeniny, vysekl poklonu a pozval mě na drink, neodmítla jsem. Vzděláním manželovi nesahal ani po paty, ale to mi bylo jedno. Stali se z nás milenci a já zažila to pověstné zemětřesení: nejkrásnější sex. Zamilovala jsem se, jenže on byl ženatý a na rovinu mi řekl, že na tom nebude nic měnit. Chtěla jsem víc a víc, třeba jít s ním do kina, vyjet si na celý víkend. Odmítl. Jemu stačila jen hodina v posteli, pak honem do sprchy, pusu a pryč. Vášeň zůstala, ale lichotky a všechno to pěkné zmizelo, po roce jsem vystřízlivěla úplně a poslala ho k šípku. Naštěstí jsem se nerozvedla, až tak pitomá jsem nebyla.
Vztah s manželem se zlepšil po mém nástupu do práce. Dneska vím, že nelze mít všechno, ale jsem spokojená," uzavírá Monika.
Příběh Evy: Zranila mě jeho lež
"Já vlastně ani nevím, čím začala naše krize. Když se nám narodil syn, bylo manželovi 48 a moc to prožíval," říká pětatřicetiletá Eva.
"On i jeho matka se na dítě šíleně těšili. Já samozřejmě taky, ale asi tak po roce jsem začala mít dojem, že manžel je ženštější než já. Přestával mě přitahovat. A pak jsem se na pískovišti seznámila s Martinem. Věkově byl můj vrstevník a kromě toho, že se uměl báječně bavit se svými dvojčaty, dokázal pobavit a rozesmát i mě. Zjistili jsme, že jsme na tom podobně. Ani on nežil ve šťastném manželství, svou ženu popisoval jako chladnou kariéristku. Čím déle jsme se znali, tím víc mi Martin připadal jako ideální muž. Občas jsme se milovali ve vypůjčeném bytě nebo v přírodě. Byla jsem na vrcholu blaha a zeptala se ho, jestli si umí představit se mnou žít. Nemyslela jsem na rozvod, jen mi to tak ´ujelo´. To jsem ale neměla dělat. Znejistěl a od té doby to šlo z kopce. Najednou už neměl tolik času, vymlouval se na služební cesty. Ničemu jsem nerozuměla... Pochopení se dostavilo brzy. V době, kdy měl být údajně v Mnichově, jsem ho potkala v nákupním centru s manželkou. Jeho žena vypadala mnohem líp, než mi ji popisoval, a i na dálku jsem poznala, že to mezi nimi klape. Lhal mi, to mě zranilo ze všeho nejvíc.
S manželem jsem zůstala. Nevznáším se na obláčku, ale nestěžuju si."
Příběh Adély: Je to můj život, nikomu neubližuji
"Až na mateřské jsem sexuálně dozrála. Manžel byl fajn, rozuměli jsme si po všech stránkách, ale začala jsem snít o strhující vášni," přiznala nám osmatřicetiletá Adéla.
"Muži to ze mě cítili a balili mě. Dlouho jsem odolávala, ale potom k tomu přece jen došlo. Mým milencem se stal bývalý kolega, vždycky se mi líbil. Vzhledem k tomu, že v té době byl už rozvedený, měl po večerech času dost. Chodila jsem k němu domů a užívala si zakázaných rozkoší. Dělali jsme to ve vaně, na kuchyňské lince, prostě všude. Potřebovala jsem mít sex denně, někdy i několikrát. Kromě milence jsem si pořídila i několik vibrátorů a spoustu pornofilmů. Ano, přiznávám, šlo jen o tělo, dovedla jsem to perfektně oddělit a nikdy jsem do toho city nepletla. Milenec mi naštěstí potíže nedělal, vyhovovalo mu mít ze mě jen to příjemné. Trvalo to asi dva roky, pak jsem se vrátila do firmy a tak nějak samo od sebe to vyšumělo. Vdaná jsem samozřejmě dodnes, s manželem spím, tu a tam si ale povyrazím ještě někde jinde. Jestli to je nebo není morální, vůbec neřeším, je to můj život a nikomu neubližuju. Ani dětem, ty o tom samozřejmě nemají potuchy."
Příběh Terezy: Chci, ale bojím se
"Před sedmi lety jsem se vdala za úspěšného manažera. První roky našeho společného života vypadaly idylicky, hlavně po narození dítěte," vzpomíná čtyřiatřicetiletá Tereza.
"Vyhovuje mi nejen mateřská, ale i reprezentativní role manželky úspěšného muže. Jenže po narození druhého dítěte jsem se začala doma přece jen nudit. Až seznámení s o rok starším Michalem mi dalo nový smysl života. Řekl mi, že má tříletého syna, ale jeho manželství je dávno mrtvé. Do Prahy jezdil jen občas, provozoval malou firmu na severu Čech. Vzdálenost 130 km mou touhu ještě umocnila a já se bezhlavě zamilovala. Jezdila jsem za ním, všemožně ho podporovala, rozkrájela bych se kvůli němu na tenké nudličky, žádná oběť mi tehdy nebyla dost velká. Ve snaze dokázat mu svou lásku jsem vyklopila vše manželovi s tím, že podávám žádost o rozvod. Manžel zareagoval tak, že si našel novou partnerku, s níž teď tráví veškerý volný čas, a já sedím s dětmi doma a jsem zaskočená. Přála bych si žít s Michalem, ale bojím se ho zeptat, jak to vidí on."
Odborník: Pěstujte imunitu vůči pokušení
Motivace matek k podobnému počínání mohou být podle psychologa a odborníka na partnerské vztahy Petra Šmolky velice rozmanité. "Často je ve hře nezralost, zvláště u žen partnersky nezkušených to může být i prostá zvědavost a snaha dohonit to, co si měla raději odžít podstatně dříve. Se svou troškou do mlýna vstupuje i pocit izolovanosti. Pokud se to vše spojí ještě se vztahovým barbarstvím některých mužů, pak se nevěrným ženám občas nelze ani divit, " tvrdí odborník.
Chcete poradit při seznámení?Zeptejte se v poradně autorky článku Libuše Konopové, která pracuje jako vztahová koučka.  Libuše Konopová |
"Muž se totiž ve své naivitě nezřídka domnívá, že v této době má své jisté. Žena je s dítětem doma, nikam mezi lidi se zpravidla nedostane, těžko předpokládat, že by mohla potkat někoho, kdo by se jí zdál zábavnější a atraktivnější než on, který na ni doma již několik týdnů skoro ani nepromluvil," rozebírá situaci Šmolka.
Pokud jde o prevenci podobných scénářů, měl by podle psychologa manžel své polovičce na mateřské dopřát kontakty s kamarádkami, návštěvu fitness centra, jazykové školy, případně kurz paličkování... Pokud se žena dostane víc mezi lidi, je šance, že si vypěstuje vyšší imunitu vůči případným pokušením.
"Jistě nezaškodí, když se k ní její legální partner bude i v tomto období chovat dvorně a dávat jí najevo, že je pro něj stále ještě zajímavá ženská," zdůrazňuje psycholog.
