Američtí vědci oznámili, že vytvořili geneticky modifikovaného komára, který nepřenáší malárii. Snahu vymýtit jednu z nejsmrtelnějších nemocí na světě tak podle britského listu The Guardian podpořili poněkud kontroverzním krokem, neboť by to vyžadovalo bezprecedentní vypuštění desítek tisíc geneticky upravených organismů do volné přírody.
Malárie patří k nemocem, na které každoročně zemře největší počet lidí. Původce nemoci, výtrusovce Plasmodium, přenáší ve svých slinných žlázách samička komára Anopheles. Parazité se po kousnutí komára dostanou do krve a poté do jater, kde se usadí a začnou rozmnožovat. Podle odhadů malárií každoročně na světě onemocní 300 až 500 milionů lidí, přičemž milion z nich na tuto nemoc zemře. Ačkoli se oblasti jejího výskytu nacházejí i v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe, nejvíce rozšířena je v oblastech subsaharské Afriky, kde na její následky umírá každých třicet sekund jeden člověk.
Nadějí, jak tuto zákeřnou nemoc dostat pod kontrolu, by mohli být právě geneticky modifikovaní komáři. Pokusy ukázaly, že geneticky modifikovaní komáři se v přírodě rychle přizpůsobí a vytlačí normální komáry, přenašeče malárie. Tím zabrání tomu, aby byli touto cestou nakaženi lidé. Sporná strategie amerických expertů vzbudila u vědců naděje.
Plány na boj s malárií prostřednictvím geneticky modifikovaných komárů se objevovaly již v minulosti. Zhatily je ale obavy, že přidáním genů odolných vůči malárii by hmyz natolik zeslábl, že by ve volné přírodě nepřežil. Aby strategie fungovala, museli by se totiž "upravení" komáři rozmnožovat a stát se dominantními, aby se parazit nedostal ke komárům z nakažených zvířat a k lidem prostřednictvím komářího kousnutí.
Vědecký tým pod vedením Marcela Jacobse-Lorena z Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu vytvořil geneticky modifikovaného komára tak, že mu dodal gen, který znemožňuje přenos parazita. Asi 1200 pozměněných komárů pak vědci vypustili do klece, kde byl stejný počet jejich přírodních "kolegů" a malárií nakažená myš. Geneticky modifikovaný hmyz časem převládl, po devíti generacích představoval už 70 procent komáří populace v kleci. Vědci soudí, že ačkoli genetická modifikace tyto komáry oslabila, z dlouhodobého hlediska se jim dařilo lépe, neboť žili déle a kladli více vajíček.
Tento objev považují někteří odborníci za důkaz, že geneticky pozměnění komáři, stvoření za pomoci levných technologií v laboratořích, by nakonec mohli být v boji s malárií účinnější než chemické spreje a další prostředky. Pokusy s geneticky modifikovanými komáry by mohly být v subsaharské Africe podniknuty do pěti let. Vědci ale budou muset nejprve dokázat, že rezistentní geny nevyvolají ještě agresivnější formu malárie nebo její šíření na další hmyz.
