Jak se cítí žena, která je kvůli vztahu s premiérem a po oznámení, že čeká dítě, v centru pozornosti?
Dobře. Rouhala bych se, kdybych řekla něco jiného.
U žen, které čekají dítě, roste s věkem že riziko. Myslela jste na to?
To víte, že v devětatřiceti letech mám obavy, jak to dopadne. Proto jsem taky těžce nesla, že se moje těhotenství stalo už takhle brzy veřejně známé. Utajit se to nedá, ale přála jsem si sama načasovat, kdy to oznámím - až si budu jistá, že je vše v pořádku. Doufala jsem, že to bude jen v mých rukou. To mi umožněno nebylo.
Chtěla jste dítě dlouho? Nebo vznikl v poslední době nějaký nový impulz?
Léta jsem vychovávala dvě nevlastní děti - Elišku Lindu a Ondřeje - které u mě pocitově zcela zaplnily touhu po mateřství. Říkám upřímně, že teď už jsem s dítětem moc nepočítala.
O Elišce a Ondřejovi mluvíte jako o dceři a synovi. Není to úplně obvyklé, že jste se s přítelem rozešli a jeho děti zůstaly u vás.
Dcera u mě zůstala, rozhodla se sama mezi svým šestnáctým a sedmnáctým rokem. Syn už bydlí sám. Eliška Linda, která teď studuje ve Spojených státech, měla dennodenní kontakty se svým otcem. A nevím, jak jinak než o dceři a synovi bych po těch letech měla mluvit o dětech, s nimiž jsem společně léta žila. Není na tom nic dojemného, naopak to bylo pro mne velké štěstí, že se ten vztah tak podařil.
Nyní porodila u pražského Apolináře žena v 54 letech. Proč se podle vás zvyšuje věk matek? Změnou životního stylu? Novými možnostmi medicíny?
Kombinací obojího. Ženy dnes nemají překážky pro budování kariéry a vědecké poznatky se posouvají. Ale pořád je to někdy zázrak. Možná to ode mne bude znít divně, ale z pohledu zdraví matky a zdraví dítěte už nemám ideální věk.
Přemýšlela jste někdy o tom, že když vaše dítě bude třeba promovat, tak vy půjdete do důchodu?
Nepřemýšlela. Až teď. Ani jsem o tom přemýšlet nemohla, moje těhotenství nebylo plánované. Máme v rodině dlouhověkost, takže se rozhodně nebojím. Nedokážu taky odhadnout, jak se budu chovat za nějakých dvacet let.
To já také ne. Jste jedináček. Budete vychovávat dítě podle toho, jak jste to zažila kdysi doma?
Naše rodina měla pevná pravidla, ale měla jsem šťastné dětství. Rodiče vytvořili jakýsi mikrosvět nás a přátel jako přirozený protipól okolního světa. To byla sedmdesátá léta, opravdu doba temna. Tehdy se odehrávalo v naší zemi něco, na co nemůžeme být pyšní. Doma mě vedli ke vzdělání s tím, že to je něco, co mi - v uvozovkách - bolševik nemůže sebrat.
Jste svobodná, přitom polovina Čechů se rozvede, stále víc lidí žije v neúplné rodině. Vedla někdy s vámi maminka takové ty řeči, tak se vdej a podobně?
Nikdy. Rodiče mi nemluvili do života. Neslyšela jsem - s tím choď, s tím nechoď.
Platí to dodnes?
Platí.
Nic vám neříkali ani teď, když jste se kvůli vztahu s premiérem dostala na titulní stránky?
Ne. Je to u nás nepsané tabu. Já respektuju rozhodnutí rodičů a oni respektují moje názory.
Chci se brzy vrátit
Chodila jste na střední i vysokou chemickou školu. Co na tom může mladou slečnu lákat?
Nemáte pravdu. Hodně dívek to studovalo. Na střední průmyslovku jsem chodila v Praze v Křemencově ulici. Předtím to bylo slavné gymnázium, kam chodili Voskovec s Werichem. Ta budova dýchala velmi zvláštní a příjemnou atmosférou.
Může chemie souviset s politikou?
Chemie má na rozdíl od politiky zákonitosti, které se nedají ošidit. Navíc je férovější. A ve vrcholné politice je několik vystudovaných chemiků - Kalousek, Zahradil, Talmanová. Možná, že tam nějaká souvislost je.
Nemyslíte přímo mezi Talmanovou, Kalouskem a Zahradilem?
Ne! Spojuje nás společné vzdělání. Zahradil chodil na stejnou školu.
Chcete rychle po porodu pokračovat v politické kariéře? Máte navíc poměrně významnou funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Nejdůležitější bude zdraví dítěte. Pokud bude všechno v pořádku, tak můžu bez problémů zastávat svůj mandát.
Vrátíte se brzy? Po pár měsících?
Když to bude možné, tak ano.
Vám by nevadilo, kdybyste měla dítě například s chůvou ve Sněmovně, že by bylo miminko tak blízko těch mnohdy trapných hádek poslanců?
Určitě bych si ho nevzala do jednacího sálu.
V Austrálii nedávno jedna poslankyně kojila přímo v jednací místnosti... Kojila byste někdy před kolegy?
Rozhodně ne. Od ní to bylo spíše demonstrativní. Asi byla velká liberálka. Myslím, že byla od zelených, čímž se těch našich zelených nechci dotknout. Kojení je podle mne velmi intimní záležitost.
Ale dítě byste si do Sněmovny brala?
To není nic nepřirozeného a asi by to nikoho neobtěžovalo. Mám i výhodu, že jsem si pronajala byt patnáct minut od Sněmovny, takže vzdálenosti jsou pro mě velmi komfortní.
Jste kuřačka. Už jste přestala?
Samozřejmě, že teď nekouřím. Ale byla jsem rekreační kuřačka od sedmnácti let. Tak pět cigaret za den. Jsem až překvapena, že mi to nechybí. Ale těším se, až budu moci opět kouřit. Dokonce se mi občas zdají kuřácké sny.
Máte nějaké další neřesti?
Vy jste jako zpovědník. U kterého jsem, přestože se cítím být katolíkem, nikdy nebyla. Na to se těžko odpovídá. Nikdy jsem nic neukradla, nejsem uplatitelná, nikomu jsem fyzicky neublížila, nejsem drogově závislá. Nevím, co byste chtěl slyšet.
Zpovědník nejsem, ale teď mi připadáte jako Mirek Dušín v kozačkách. Komentovali už nějak poslanci vaše mateřství a jeho skloubení s prací?
Ještě jsme o tom nemluvili. Ale vědí, že jsem schopna pracovat velmi intenzivně. Navíc vědí, že se rozhodnu správně.
I teď občas působíte téměř plaše. Takoví lidé chodí do politiky?
Pamatuju se na moje první vystoupení na veřejnosti před volbami v roce 1992 na Staroměstském náměstí. Klepala se mi strašně kolena. Na to do smrti nezapomenu.
Co jste říkala?
Už ani nevím. Působila jsem jako takzvané křoví na posledním, 36. místě kandidátky.
Jak „křoví“ ve volbách dopadlo?
Podle očekávání skončilo poslední na kandidátce ODS. Ale u politiky jsem zůstala.
Jak jste si vybrala ODS?
Byla mi nejbližší. Určité hodnoty, ke kterým má člověk blízko, mají asi kořeny v rodině.
Byli vaši rodiče před revolucí členy komunistické strany?
Ne. Nikdy.
Jsem pro trest smrti
Otestuji si vás, jak smýšlíte. Jste pro registrované partnerství?
Ano.
Jak se díváte na interrupce?
S velmi smíšenými pocity. Mám za sebou osmdesátá léta, kdy interrupce byla v generaci mých dívek téměř jednou z forem antikoncepce. Naštěstí se situace změnila a dnes je pouze desetina těchto zákroků. S velmi mladými dívkami by měl lékař zásadně mluvit.
Mělo by se na vysokých školách platit?
Ano. A pro sociálně slabé by pak mohl platit koncept ODS, že se jim platby posunou až na dobu, kdy budou vydělávat.
A u lékaře byste platby zavedla?
Za pobyt v nemocnici. Za paralen bych nechala platit, ale naopak by se neplatilo za drahé, třeba onkologické léky.
Jste pro rovnou daň?
Jistě.
Jenže váš partner Mirek Topolánek říká, že teď už se nedá prosadit.
No to je něco jiného. Přece je rozdíl, když se to nedá prosadit - to neznamená, že to nepodporuje. ODS tu myšlenku neopustila, to by bylo k voličům nefér.
Souhlasila byste s trestem smrti?
Ano. Důvod je bohužel iracionální a dovolím si luxus ženského pohledu. Když vidím zprávu o brutální vraždě dítěte, tak velmi vážně uvažuju o možnosti trestu smrti.
Z těch odpovědí vás hodnotím jako vyznavače konzervativních hodnot v dobrém smyslu slova. Jak se tedy díváte na nevěru?
Jako na velmi soukromou záležitost.
V poslední době jste se s tím potkala v souvislosti s Mirkem Topolánkem.
Nevěra je věcí tří lidí. Nic dalšího k tomu nebudu říkat.
Tak mi prozraďte, jak se člověk dostane v politice tak vysoko jako vy? Jen mi prosím neříkejte, že jste toho dosáhla pouze svou pracovitostí.
Ale dosáhla, a navíc je to dlouhodobá záležitost. Alespoň u mne. Začala jsem v roce 1994 v komunální politice a je to téměř učebnicový příklad kariérního růstu.
Nechcete mi snad tvrdit, že v ODS se nepostupuje přes zákulisní dohody?
To víte, že ano. Občas i mně někdo pomohl.
Jste místopředsedkyní Sněmovny jenom proto, že se přátelíte s předsedou ODS Topolánkem?
To je pomluva. Ale překvapím vás: děkuju za tu otázku, konečně mám možnost to vysvětlit. Nenavrhl mě Mirek Topolánek. Myslím, že to byl Petr Nečas či Pavel Bém. Je legrační, že bych se na ten post mohla dostat přes úzké přátelství s předsedou ODS. To by v naší straně nebylo možné. Tím někdo uráží 81 poslanců ODS. Navíc proti mně nikdo nehlasoval, a kdyby chtěl, tak to udělá.
Pomáhá vám v politice váš vzhled?
Jak si mám vaši otázku vyložit?
No, jak bych to přesně řekl... Že prostě vypadáte dobře.
Pomáhá to možná v předvolební kampani, kdy se moje tvář dostala na billboardy. Chtěla jsem, abych vypadala na plakátu stejně jako ve skutečnosti. Aby mě moji voliči poznávali i v obchodě, kam chodím nakupovat. Také k tomu přispělo to, že jsem žena a žen je v politice málo.
Necítíte se pak jako nějaká barbína?
Vždyť mi je třicet devět. To myslíte vážně? V ODS je víc mladších a krásnějších žen.
Proč je vlastně ve vedení ODS tak málo žen? To skoro není v Evropě normální.
Zeptejte se našich mužů, kteří na sjezdu ženy nevolili. ODS je v tom nemilosrdná a tvrdá. Žádná pravidla ani kvóty pro ženy nemáme.
Slyšel jsem ve Sněmovně historku, která souvisí s otázkou, zda krása ženám pomáhá: Jeden člověk chodil v minulém volebním období na zdravotnický jen proto, aby se na vás mohl dívat.
Ne! Ne! Ne! Nepřehánějte to! Tomu nevěřím.
Já celkem ano. Pamatuju si trapný výrok Michala Krause o ňadrech Petry Buzkové. To se ve Sněmovně odehrávají takové věci pořád?
Pan kolega Kraus byl nesmírně trapný a myslím, že on sám pak toho litoval. Nic podobného jsem tam ale jinak nezaznamenala a neslyšela. V legraci říkám, že já nemám takové fyzické přednosti jako Petra Buzková, ale skutečně nevím o takových věcech.
Skoro všichni politici říkají, že v politice ani nemůže vzniknout přátelství. Jste výjimkou?
Já mám dobré přátele z politiky. Například kolegyně Kateřinu Dostálovou, Miroslavu Němcovou a Alenu Páralovou. Scházíme se každý týden v jedné restauraci léta a troufám si to nazvat přátelstvím.
Znáte seriál Zoufalé manželky? I když paní Dostálová už není poslankyní, nejste takové „zoufalé poslankyně“?
Seriál znám a moc se mi líbí. Je pravda, že si někdy poskytujeme až takovou psychoterapii, protože naše profese je náročná.
Rok mi tykal, já jemu vykala
Váš přítel Mirek Topolánek je dnes s některými lidmi z ODS na kordy. Pozorujete to na něm?
Nemyslím si, že vztah pana premiéra s některými členy ODS se dá nazvat přímo na kordy.
Promiňte, vy jej snad oslovujete pane premiére?
Ale ne. Spíše jsem to chtěla přesunout ze soukromé úrovně do té profesionální.
Dobře, ale vy se s Mirkem Topolánkem ve všem, co teď dělá, shodujete?
V mnoha věcech s ním nesouhlasím.
Co na to říká? Ještě vás v tom bere jako kolegyni, nebo to vnímá jako připomínky partnerky?
V tom mě dominantně bere jako kolegyni.
Vy prý nemáte mnoho přátel v dalších parlamentních stranách...
Nemám. A dodnes se divím kolegům, kteří si tykají s některými kolegy z klubu KSČM. Obecně neuznávám tu „protykanou“ společnost, i když se říká, že snadněji se říká „ty vole“, než „vy vole“. Já bych zůstala u toho „vy vole“.
Pokud vím, tak právě Mirek Topolánek je proslulý tím, že tyká kdekomu.
Sama jsem zažila, když se stal předsedou ODS, rok naší vzájemné komunikace, kdy mi spolehlivě tykal a já jsem mu tvrdošíjně vykala.
Cože? A vytkla jste mu to?
Mnohokrát. Nezabralo to. Je zvyklý tykat.
Vaše přátelství s Mirkem Topolánkem vzniklo na základě politiky?
Určitě jsme se potkali na základě prostředí, v němž se pohybujeme.
Nedělám si z toho legraci, ale to jste si povídali o rovné dani či o reformách ve zdravotnictví?
O zdravotnictví jsme si skutečně povídali.
Přesto může vzniknout hlubší vztah?
Tlačíte mě do mé soukromé sféry, do které vás nechci pustit.
Vy jste místopředsedkyně Sněmovny a on premiér. Takže osoby veřejné.
Pokud se mě chcete zeptat, zda jsou na počátku vztahu učené diskuse o rovné dani a pak to prorůstá v něco jiného, tak to není. Obecně musí mezi lidmi fungovat chemie.
A chemii rozumíte dobře. Takže to se u vás stalo?
Nebudu to komentovat.
Jen mi vrtá hlavou, že byste opravdu dopředu netušila, že vztah s premiérem vyvolá takovou pozornost.
Já jsem si tenhle vztah dopředu neplánovala, proto jsem se tím vůbec nezabývala. Kdybych řekla, že jsem se reakcím divila, tak bych lhala a byla by to pitomá odpověď. Nepředpokládala jsem však, že to bude mít takovou formu.
Přemýšlela jste o tom, že ten vztah může být problematický, protože pan Topolánek má ženu a děti?
Nechci se k tomu vyjadřovat. Je to velmi osobní.
Objevil se názor, že jste si s paní Topolánkovou velmi podobné. Máte ten pocit?
Nemám. A opět to nebudu komentovat.
Vy dvě jste se někdy potkaly? Hovořily jste spolu?
Jen zběžně někde při ofi ciálních událostech. A nikomu nebudu nic vzkazovat přes média. Není to správné. Nebudu to dělat ani teď.
Jste šťastná?
Pokud jde o to, že čekám dítě, jsem velmi šťastná. To, co to provází, ale není vůbec příjemné.
|
Lucie Talmanová v pěti bodech |
