Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šoralová + Horáček: Mít dítě je výrazem nejhlubšího optimismu

  0:44aktualizováno  0:44
Zdálo se, že tandem Hapka - Horáček je na české hudební scéně nerozlučná dvojka. Nyní vydal Michal Horáček album s Lucií Šoralovou. Dohromady je svedla malá lest, svěřili se oba ve vánočním rozhovoru.

Textař Michal Horáček a zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz. | foto: Dalibor Puchtapro iDNES.cz

Žijete se svým partnerem ve vlastním bytě, jste matkou, společně vychováváte dceru a vydala jste svou autorskou desku s texty Michala Horáčka, kterého jste uctívala už jako dítě. Chybí vám něco ke štěstí?
: Chce se mi říct, že ne. Že jsem velmi šťastná. Možná nejvíc, jak jsem kdy byla. Než jste zapnula diktafon, tak jsem si stěžovala, jak je těžké skloubit práci s péčí o děťátko. Ale já mám asi v povaze, že pořád jamruju. Zkrátka mám teď plný život, hodně toho se děje a já jen prostě nestíhám. 

Lucia Šoralová

  • Narodila se před 34 lety v Bratislavě.
  • Své začátky spojila s folklorním souborem Lúčnice. V roce 1996 uspěla v konkurzu do muzikálu Vlasy a odešla do Prahy.
  • Vystudovala  Konzervatoř  J. Ježka, proslavila se zejména jako muzikálová zpěvačka.
  • Žije po boku o dvacet šest let staršího partnera hudebníka Ondřeje Soukupa.
  • V prosinci 2011 se jim narodila dcera Rebeka.
  • Ve villonských baladách O lásce, cti a kuráži ji doprovází kapela La Alma, se kterou koncertuje pravidelně  v pražské kavárně Teatr Černá labuť.

Co váš čas pohlcuje nejvíc?
: Nová deska, kapela, ale hlavně děťátko. Je ve věku, kdy potřebuje plnou pozornost a visí mi na noze. 

Vy máte, Michale, skoro stejně starou dcerku se svou druhou ženou. U vás se taky visí?
MH: (přikyvuje)

: Jenže malá Julie  visí na noze Míše, a to je velmi zásadní rozdíl.  Soudím podle toho, jak to má Ondřej.  On přehlédne situaci, polituje mě a jde si po svých se slovy, že musí běžet.

Žádná dělba práce?
: To se nedá nic dělat, tohle je odjakživa  na ženě. Nerevoltuju,  jen se zoufale snažím skloubit práci s děťátkem a zatím se mi to snad daří.

Jak je to u vás, Michale?
MH: Taky si chodím po svých, ale ne tolik. Snažím se s Julií pomáhat - přebalovat, krmit, koupat, dokonce i zpívat. A jestli se ptáte, jak se mám, tak skvěle. Uplynulý rok byl pro mě mimořádně plodný. Vlastně skoro zázračný, protože ač je to rok mých šedesátin, udály se úplně nové věci. Vyšla moje básnická prvotina Český kalendář i  prvotina společenskovědní, tedy disertační práce Habitus hazardního hráče, která se stane, doufám, předmětem nějaké diskuse. A také jsem poprvé začal vystupovat na jevišti a po dlouhých letech jsem udělal hudební album s jedním tvůrčím partnerem.

Textař Michal Horáček při rozhovoru pro OnaDnes.cz.
Zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz.

A tím překvapivě není Petr Hapka, ale Lucie, která zhudebnila vaše texty a nazpívala je.

: Michal zapomněl -  ještě se oženil. 

MH: Ano, to je nesmírně významné, možná významnější než vše, co jsem řekl, ale je to soukromá věc. A já soukromé věci nerad nosím ven. Mám obavu, že předěl, který má být z prostého důvodu slušnosti mezi sférou veřejnou a soukromou, se maže, a k tomu já přispívat nechci. 

: Myslela jsem tím spíš to, že se v uplynulém roce v Michalově životě událo opravdu hodně změn.

Oddělujete ty dvě polohy, i když se v životě obě přirozeně proplétají?
: Pravda, u mě jedno souvisí s druhým. Jednak pro mě mateřství jako pro ženu možná znamená víc než pro Michala, tím spíš, že už nějaké děti má, ale hlavně mě změnilo po pracovní stránce. Vlastně to začalo už v těhotenství, kdy jsem měla neuvěřitelné puzení a potřebu tvořit a napsala jsem většinu písniček, které později vyšly na desce. Řekla bych, že požehnaný stav byl nositelem inspirace. 

Zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz.

Michal Horáček

  • Narodil se před 60 lety.
  • Absolvoval American Studies na Macalester College v USA,  v roce 1999 složil bakalářské zkoušky  v Institutu základů vzdělanosti UK a v roce 2011 získal titul doktora obecné antropologie na Fakultě humanitních studií UK.
  • Z prvního manželství s Rut Horáčkovou má dospělé děti -  dceru Ruth a syna Filipa.
  • Z druhého manželství  s o sedmadvacet let mladší scénografkou a kostýmní výtvarnicí Michaelou Hořejší, uzavřeného v květnu 2012, má dceru Julii (2011).
  • V porevolučních letech zakládá spolu se třemi kolegy akciovou společnost Fortuna, kterou v roce 2004 prodal.
  • Je autorem řady knih např. Jak pukaly ledy, Kdo víc sází, ten víc bere, O tajemství královny krav i divadelního lyrikálu Kudykam, textařem skladatele Petra Hapky, autorem villonských balad. K posledním z nich - O lásce, cti a  kuráži - složila hudbu a interpretuje Lucia Šoralová. 

A sebedůvěry, když jste si coby elévka troufla na takové sousto, jakým je šansonové království?
: Pro mě to ale nebylo první setkání se šansonem, už moje první deska byla šansonová a druhá s ním aspoň koketovala. Teď přišla odvaha udělat vše po svém, bez kompromisů. Přiznávám bez mučení, že jsem nemyslela na žádného posluchače ani na rádia. Měla jsem jen radost, a tak jsem psala. Nová síla souvisí s mateřstvím, ale období velkých změn v mém životě nastartoval dřív Michal Horáček a jeho Kudykam.

To už má Ondřej skoro důvod k žárlivosti, když váš osudový muž je Michal?
: S tím osudem je to jen logické vyústění. Vyrostla jsem, mimo jiné,  na deskách Hapky a Horáčka a všechny "Hegerky" jsem znala nazpaměť. Snila jsem o tom, že bych s nimi mohla někdy dělat. A vidíte, ona je asi opravdu realita odrazem našich myšlenek, protože to tak dopadlo. A to i přesto, že mě na konkurz nepozvali. Byl tajný a musela jsem použít lsti, abych se tam dostala.

To je moc záhad najednou.  Co je tajný konkurz a o jaké lsti mluvíte?
: To já taky nevím, k čemu je tajný konkurz. Když se někdo snaží něco najít, tak by to neměla být tajná akce, myslím. Jenže tvůrčí tým si pozval jen konkrétní lidi, o kterých už ví, co umí, a těm dal šanci se ukázat. Já jsem ale moc stála o spolupráci právě s těmito autory, a tak  jsem poprosila Ondřeje, jestli by se nezeptal Michala, zda se můžu ozvat a případně přijít. Chtěla jsem jen dostat šanci zazpívat.

Neobhájíte si tajný konkurz?
MH: Není to úplně tak, jak Lucka říká. U nás je v interpretační sféře víc talentovaných a schopných, než se obecně soudí. A protože sleduji naši scénu průběžně, tak vím, kdo je dobrý. Nikoho jsem zoufale nehledal, měl jsem spíš opačný problém - vybrat si.

Textař Michal Horáček při rozhovoru pro OnaDnes.cz.

O Lucii jste věděl?
MH: Věděl.  Ale... teď řeknu něco ne úplně triviálního, co přiznám před Lucií. Doba je rychlá a my rychle soudíme. Od chvíle, kdy se k nám informace dostane, máme sekundy zhodnotit její význam. A protože nejsme schopni udělat si hlubší obraz, nastoupí předsudky, které si neseme v sobě. A tak ani já neznal Lucii jinak než jako tu, co zpívá v muzikálech a má Ondru Soukupa. I do mě prostoupil názor, že jde o muzikálovou kvazihvězdičku, a to není valné doporučení pro toho, kdo hledá jedinečnou osobnost.

Nakonec jste jí ale chvíli sluchu dopřál. Když vás k ní nepřiměl Ondřej, tak co?
MH: Lucie přišla, že chce zpívat, a abychom si ji vyslechli. To není lest, to je její opak. V jejích rukách bylo, aby nás přesvědčila. A já se s tím musel popasovat, upravit své povrchní a předem zaujaté stanovisko.  

Co tomu přiznání říkáte?
: To je pravda, s tou nálepkou. Byla jsem jako prokletá. Muzikálová zpěvačka a milenka. Michal je naštěstí hráč, a tak vsadil. Velmi mu děkuji za to, že mi pomohl nejen profesně, ale hlavně lidsky. 

Ani podruhé jste ale nevsadil se svými texty na Lucii rovnou. Zase si musela výsluní vybojovat?
MH: Dal jsem tehdy na web své villonské balady,  ať je zhudební, kdo chce. Chtěl jsem přesvědčit lidi všech vrstev, i ty sociálně slabší, že nad nimi nikdo nezívá. Zatímco okolí je obvykle zrazuje, ať se nikam necpou, protože na ně nikdo nečeká, já tvrdil opak. A přišlo přes tisíc zhudebnění. Musel jsem být ale nekompromisní a rozhodnout se pro to nejlepší.

Vyhrála jste. Věřila jste, že svou šanci nepromarníte?
: Nevím, jestli jsem vyhrála, ale když se Michal svěřil, že dal na web své texty volně ke zhudebnění, měla jsem pocit, že jsem našla poklad. Ani jsem je všechny nedočetla a poslala první věc, která mě zaujala. I když nejsem velký hráč, nabrnkala jsem melodii na kytaru, nazpívala a Michal odpověděl, že sice úplně nedokáže posoudit to zhudebnění, protože doprovod je takový záhadný, ale určitě ví, že jsem skvělá šansoniérka.

Textař Michal Horáček a zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Věděl jste v tu chvíli, že se zrodí "nová Hegerová", jak mnozí Luciin výkon hodnotí?
MH: Mě to srovnání trochu trápí. Intencí Lucie není být jednou Hegerová, ale od začátku na sto procent Šoralová. Má v sobě vzhledem k věku a životní zkušenosti parketu rozvernosti, kterou  Hana coby mistryně nostalgických, táhlých melodiích neměla. A především je současně skladatelkou, což je při dnešním trendu autorské písně cenné. A jestli jsem věděl, že bude úspěšná? To člověk nemůže předem vědět, umělecké dílo je neměřitelné. Ale měl jsem silnou naději. Stejně jako u jiných, se kterými spolupracuji. Mám naštěstí tu luxusní pozici, že nemusím sázet na hvězdnost a vybírám si interprety jenom podle toho, jak písni poslouží a podle své osobnosti rozvinou.

Ze vzájemného nadšení soudím, že máme novou dvojici Horáček -Šoralová?
: Mně je jasné, že příležitost vybrat si z desítek textů jednoho z nejlepších autorů u nás se už nezopakuje. A taky už asi nebudu mít to privilegium tvořit bez jakékoliv zátěže, že se ode mne něco čeká, jak tomu bylo teď, kdy jsem skládala jen s vědomím toho, že pouštím svobodně to, co cítím. Byla to náhoda, že se podařilo vyplodit tolik materiálu na desku, která původně v plánu nebyla. Takhle to znovu nebude, třeba budu muset hledat i jiné spoluautory. S tím se holt musím smířit, což mi s mou konzervativní povahou půjde dost těžko.

V čem jste konzervativní?
.: Tak nějak ve všem. Mám svoje lidi, které mám ráda, své zvyky, své způsoby a postupy. Uznávám určité hodnoty, a ač se doba mění, tak já zůstávám. Mám svou oblíbenou hudbu už pěkných třicet let a to se taky nemění. Občas mi Ondřej říká důchodkyně.

Textař Michal Horáček a zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Když jsme u toho konzervativismu, skutečně ctíte hodnoty jako čest, kuráž a láska, které proklamujete ve společné prvotině?
MH: O tom to celé je. Já odmalička píšu o lásce, cti a kuráži,  to jsou pro mě tři zásadní věci. 

: I pro mě, jen si občas připadám zoufale, že tímhle způsobem uvažuju. Lidé to nazývají naivitou a zdá se jim to legrační. 

 A jste kurážná?
: Kdyby ne, nepřijdu třeba na konkurz, kde musím bojovat s předsudky, nezačnu zhudebňovat velice těžké básně, když mám za sebou jen pár písní . Kdybych neměla kuráž, tak s touhle malou Luckou, kterou jsem dostala do výbavy, bych si ani neškrtla.

Co napadá vás, Michale, když se zeptám na kuráž?
MH: Já vidím jeden obecný problém - a ten pramení z jejího nedostatku. Zřejmě se nacházíme v době krize víry v nějaký smysl našeho směřování. Dávno totiž minul nepřítel, rozdaly se karty po revoluci a lidé si říkají: Co se životem? Ono nestačí zdrcnout se v průvodu a žádat ostatní občany, aby zlepšili naše sociální dávky a podmínky. To může být sice legitimní požadavek, ale až na nějakém xtém místě. Ten první požadavek musí mít každý sám na sebe a sebe se ptát, zda jsem udělal dost pro zvýšení své kompetence. A k tomu je třeba kuráže.  

Ztrácíme-li kuráž, co teprve čest?
MH: Bývala nesrovnatelně podstatnější, než je dnes.  Urážka na cti se ve třicátých letech řešila dnes a denně u soudu, a kdybychom šli hlouběji do historie, najdeme její obranu v soubojích. Nebylo zkrátka možné někoho beztrestně urazit, čest se musela zastávat. Dnes úplně běžně v politických debatách slyšíme přímé osočení ze lži a nic se neděje.  Žádné "dovolil bych si nesouhlasit", rovnou se říká "vy lžete"... A žádný souboj na kordy nenásleduje. Jářku, škoda.

Textař Michal Horáček a zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz.

Očima autorky

Ač se moje vánoční povídání s touto dvojicí neslo spíše v intelektuálním duchu, nic to neubralo na jeho neformálnosti. I když je Michal Horáček zdrženlivý k tématu osobního života a může působit nedobytně, má o to větší zapálení pro věci týkající se společnosti a klimatu v ní. Nejsou mu lhostejné pojmy, jejichž význam dnes často uniká a na hony vzdálen zdá se obsah. To, co by v podání jiného mohlo znít jako nabubřelá anebo prázdná slova, je v Horáčkově projevu naprosto důvěryhodné, a co víc - skutečné a jasné, až skoro dumáte, jak jednoduché věci jsou. Zatímco poslouchá, má hlavu skloněnou, nechá vás domluvit, co hrdlo ráčí a v momentě odpovědi má dopřemýšleno a zapaluje si další cigaretu. To Lucie je svou neučesanou povahou a tokem rychle se střídajících myšlenek člověk velmi neupjatý, mně osobně ale velmi blízký. Může působit trochu nedisciplinovaně ve svém energickém projevu, podpořeném temperamentním vzhledem, ale mě baví hloubka jejího přemýšlení. Není v ničem ani zdaleka povrchní, o to hůř musí snášet podobné soudy alias nálepky. A snad  právě v postoji k životu a jeho hodnotám mají s Michalem Horáčkem hodně společného, byť je dělí téměř 30 let.

Jenže kde jsme ji ztratili?
MH: To je velká otázka, která by asi zasloužila hlubokou esej a ještě hlubší zamyšlení. Možná jsme ji jako etnikum ztratili, když jsme se veřejně tvářili, že okupace a Lenin jsou v pořádku, a doma dětem říkali, jak moc je to špatné. Byli jsme po celá tři pokolení přinuceni vzdávat se své cti a na to nestačí zacinkat klíči. Máme za sebou změnu na povrchu, ta hluboká ještě nenastala. 

: Až když to teď slyším, dochází mi, jak moc čest v lidech postrádám. Jsem v tomhle staromilec. Stačí, když si vzpomenu, jak mě deptají urážky v médiích. Kam až se dá zajít, aby se v nás nic nehnulo. A Ondřej se mi směje, že jsem si nevybrala správně, když čekám, že prostě půjde a třeba se kvůli tomu popere. Za sebe nebo za mě. Závidím mu, jak to hemžení pozoruje shora, nedotýká se ho, jenže já toho nejsem schopna. V tisíci a jedné situaci denně očekávám, že spravedlnost má být naplněna a čest očištěna.

Měla by. Tak by to bylo správně, ale není spravedlnost věcí morálky?
MH: A tady je nový problém. Dnešní doba internetu přinesla anonymitu jako normu.  Zatímco za dob mého dětství byl anonym pojem pro darebáka a člověk, který svou čest nevkládal na podporu toho, co hlásal, byl zbabělec a jeho slova se házela do koše, je dnes možné nazvat se Dědečkem Hříbečkem a křičet cokoliv na kohokoliv. A nemusíme zůstat jen u diskusí na síti. Vemte si platformu Ztohoven,  která zveřejnila telefonní čísla poslanců a nabádá k tomu, aby anonymové psali neanonymním lidem. To je stejné, jako bych někoho zezadu přepadl a přetáhl tyčí. Přece chci-li něco říct, je důležité, abych to říkal jako Michal Horáček. A k tomu je třeba věřit v pojmy cti a kuráže. 

Co když to říkám sice tváří v tvář, ale schovám se za smyšlenou postavu jako kouzelník Žito?
MH: Zdálo se vám Landovo vystoupení v přímém přenosu anonymní? Mně ne. Ale polemizovat o smyslu jeho slov neumím, on neřekl víc než čiré nic.

Textař Michal Horáček  při rozhovoru pro OnaDnes.cz
Zpěvačka Lucia Šoralová při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Minimálně jeho proslov nepůsobil láskyplně. Čím je láska pro vás?
: Půjčím si citát, který jsem si někde přečetla - ženin svět je láska a mužova láska je svět. Láska je základem všeho, je všude, je to kousek Boha v nás, a tedy jediné, co musíme, je být tady a teď  a milovat. Jenže já si místo toho myslím, že musím třeba stihnout jít z bodu A do bodu B. A kuráž na to, meditovat a vrátit se pod strom, nemám. I když, možná se to jednou stane, až mi z toho všeho přeskočí. .

Vždyť vy víte, co je důležité. Zpíváte o tom. A Michal o tom píše. Mimochodem, líbí se vám ten citát?
MH: No... já bych to genderově nerozlišoval. Láska dostupná všem lidem je především opak nenávisti, která kvůli nekuráži a necti tolik zavaluje veřejný prostor. S nenávistí nemůžeme nikam dojít - nic neplodí, jen ničí. Jen s láskou něco vytvoříme - je to nejen vztah k jednomu člověku, ale ke světu a k životu.

Vy oba jste stvořili se svými partnery nedávno asi to nejcennější - nový život. Jak se cítíte v téhle roli a pod vlivem téhle lásky?
: Pro mě je to ta nejzásadnější. Už dlouho jsem tenhle cit v sobě nosila, jen jsem ho dávala někam jinam. Většinou to odnesl Ondřej. Když přišlo dítě, něco se se mnou stalo. Nějakým způsobem jsem se uvolnila, odblokovala a ven mohlo jít, co ve mně bylo. Dosedla jsem do sebe a najednou je všechno, jak má být.  

MH: Věříte v budoucnost? Když máte děti, a mluvím o těch, co je mohou mít, tak nepochybně, a nemusíte to deklarovat. Zplozením dítěte ukazujete, že v budoucnost a její smysl věříte do hloubi duše. Nic není výrazem většího a hlubšího optimismu než mít dítě.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní...
Modelky představily nejnovější kolekci návrhářky Vivienne Westwoodové

Zlatým hřebem 50. ročníku brněnského veletrhu módy Styl a Kabo se stala nedělní přehlídka Vivienne Westwoodové. Dámské a pánské modely z kolekce na podzim a...  celý článek

Osvěžující salát s rajčaty, okurkou a čerstvou mátou
Rajčata nejsou jen na špagety a na pizzu. Co s červeným nadělením?

Konec prázdnin je ve znamení dozrávajících červených plodů, které v sobě během slunečných dnů akumulovaly všechnu krásu a sladkost léta. Pokud jste propadli...  celý článek

MOJE ROZMARNÉ LÉTO
Moje rozmarné léto: Hlasujte, posílejte a soutěžte o ceny za tisíce

Moje rozmarné léto je téma fotosoutěže, kam můžete celé prázdniny posílat své aktuální fotografie. Soutěžit můžete v některém z osmi kol, z nichž vítězové...  celý článek

Další z rubriky

Herečka Emma Stone na zahajovacím ceremoniálu MFF v Benátkách
Emma Stone: Jsem známá a můj hlas má sílu, nesmím se bát vyjádřit názor

Herečka Emma Stone (28) cítí potřebu nahlas říkat, co si myslí, protože může díky své popularitě ovlivnit víc lidí než běžný člověk. Zatímco ještě nedávno měla...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Katherine Heiglová (Los Angeles, 16. září 2014)
Bála jsem se, že neshodím 23 kilogramů z dob těhotenství, říká Heiglová

Herečka Katherine Heiglová (38) v těhotenství přibrala necelých 23 kilogramů. Původně si myslela, že nepřekoná hranici 15 kilo, ale nakonec to bylo přes...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.