Ebola se rozšířila z živočišných druhů žijících v pralese.

Ebola se rozšířila z živočišných druhů žijících v pralese. | foto: Profimedia.cz

Lidstvo ohrožují nové nemoci

  • 40
Za posledních třicet let se objevilo téměř čtyřicet nových infekčních chorob. Vědci tvrdí, že za jejich šíření mohou v naprosté většině sami lidé.

Nemoc šílených krav, ptačí chřipka, SARS. Vypadá to, že infekční onemocnění jsou na vzestupu. Jde o pouhou fámu, nebo se v naší době infekčním onemocněním skutečně tak daří? 

Tuberkulóza, nemoc dobytka
"Je velmi zřejmé, že infekční choroby jsou skutečně na vzestupu. Samozřejmě na tom má podíl i skutečnost, že je odhaleno větší množství chorob, které by zůstaly v minulosti nepovšimnuty. Nicméně je velmi zřejmé, že se v hojné míře objevují i choroby, které byly doposavad neznámé," říká k tomu Stephen Morse, vedoucí katedry epidemiologie na kolumbijské univerzitě pro magazín ActionBioscience.

Hlavním důvodem, proč se tyto choroby tak snadno šíří, je vzrůstající populace, která poskytuje spoustu možností a cest jejich šíření.

"Poměrně časté u nových nemocí je také jejich rozšíření ze zvířat na člověka," tvrdí Stephen Morse. Vědci se například domnívají, že tuberkulóza se mezi lidi rozšířila pravděpodobně z dobytka. Postupem času se samozřejmě bakterie tuberkulózy vyvíjely a stala se z ní typicky lidská choroba. Její původ přitom sahá přibližně tisíc let dozadu.

"Velmi podobný případ jsou i spalničky, jejichž nositeli byli původně živočichové. Postupem času se však viry spalniček vyvinuly a přizpůsobily tak, aby mohly existovat v lidském těle a šířit se mezi lidmi," vysvětluje epidemiolog.

Myši a rýžová pole
Vědci se snaží identifikovat faktory zodpovědné za výskyt a rozšíření infekčních chorob. Jde v podstatě o dva kroky, v nichž se nemoc rozšíří mezi lidmi:

Prvním krokem je prvotní výskyt infekce v lidské populaci. Ve většině případů jde o infekci, která je už přítomná v přírodě - tedy o virus, který už nakazil nějaké jiné živočišné druhy. Někdy dojde k přenosu ze zvířete na člověka náhodně, ale častěji se tak stane spolu s nějakou ekologickou změnou, kdy se virus dostane do kontaktu s lidskou bytostí.

"Například v Číně jsou stále větší plochy půdy přetvářeny na rýžová pole. To je jistě rozumné z hlediska obživy místních obyvatel. Na polích se však také velmi daří malým myším, které přenášejí hantavirus, který je původcem krvácivé horečky. Tento virus se vyskytuje všude v Asii, kde žije tento druh myší. K jeho přenosu totiž stačí například vdechnutí zaschlých exkrementů a nakaženi jsou zvláště lidé, kteří na rýžových polích pracují. Nemoc se pak šíří úspěšně dál," říká Morse.

Podobných případů však existuje ve světě celá řada. U nemocí přenášených moskyty je většinou limitujícím faktorem voda. Zavlažovací projekty a stavby přehrad mohou zapříčinit vzrůst komáří populace a zároveň i výskytu nemocí, které přenášejí. "V Africe například existuje horečka Rift Valley, která napadá lidi i dobytek," tvrdí epidemiolog. "Spolu se stavbou několika přehrad v afrických regionech došlo i k výraznému nárůstu výskytu této nemoci. A to i přesto, že se v těchto místech nikdy předtím neobjevila."

Stěhování nemocí
Druhým krokem po přenesení původce choroby ze zvířete na člověka je její rozšíření. Spolu s tím, jak se lidé stěhují z venkova do měst, šíří se i nemoci, které byly původně pouze lokální záležitostí. "Například ebola je infekcí, která pochází z některých živočišných druhů, které žijí v pralesích ve střední Africe. Původními nakaženými byli především lidé, kteří se v pralese pohybovali, například tady sbírali dřevo. Původně však vyla choroba lokální tragédií a neměla příležitost rozšířit se do dalších míst," vysvětluje odborník. "Ale nyní se lidé stěhují do měst, chodí do nemocnic a podobně. Choroby tak mají množství příležitostí, jak se přenášet. A stejné je to v případě eboly."

Podobná situace je ostatně i v případě viru HIV, který je příčinou AIDS. Hostitelem viru byla původně také zvířata. Ačkoli zatím není zcela jasné, jak došlo k prvotnímu přenosu, je pravděpodobné, že hlavním přenašečem byli někteří afričtí primáti. V minulosti se sice objevilo několik případů lidí, u kterých se objevily příznaky velmi podobné AIDS, nicméně šlo pouze o lokální záležitost. Jakmile začalo masové stěhování lidí do měst, nemoc se začala rychle šířit.  

Zbytečná antibiotika
"Existují infekce, jako je například ebola, které se čas od času objeví v lidské populaci, ale nikdy nemohou dosáhnout rozměrů pandemie. Někdy totiž pozabíjí své hostitele příliš rychle a nemají tak příležitost přenést se z člověka na člověka, nebo pouze v omezené míře," vysvětluje epidemiolog. "Ačkoli jde samozřejmě i v těchto případech o tragédii, pozitivum je v tom, že se nestihnou příliš rozšířit."

Nicméně někdy infekcím v jejich šíření pomáhají pravě lidé. Tak je tomu například v případě sdílených injekčních stříkaček a prodejného sexu, který velmi napomáhá šíření AIDS. Přitom odborníci upozorňují na to, že jde o vir, který se nešíří nijak snadno, ale my mu jeho práci velmi ulehčujeme.

Infekční nemoci zůstávají stále hlavní příčinou světové úmrtnosti. Víme, že mikrobi mají velkou schopnost přizpůsobení se a rychlý vývoj. Mnoho bakterií i virů je skutečně velmi starých a na svůj vývoj a přizpůsobení se změnám v prostředí měly mnoho času.
 
"Naneštěstí se chováme tak, že jim jejich rezistenci spíše usnadňujeme. Například rozvoj rezistence bakterií na antibiotika je z velké části zapříčiněn tím, jak s antibiotiky plýtváme a zamořujeme s nimi prostředí. Měli bychom být velmi opatrní v tom, jakým způsobem a jak často používáme drahocenné antimikrobiální prostředky. Je velmi těžké je vyvinout a trvá to dlouhou dobu. Mikrobi jsou však bohužel schopni vyvinout si na ně rezistenci mnohem dřív a rychleji, než my umíme vyvinout nová léčiva," varuje Stephen Morse.

SPECIÁL: Největší hrozby lidstva